logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JAKOB FRIED

Podle tohoto záznamu židovské matriky z Koloděj nad Lužnicí (zde Kalladey) se tu narodil v domě čp, 44 dne 14. dubna roku 1856 a týden nato dostal po obřízce jméno Jakob Fried - novorozencův otec Markus Fried je tu uveden jako podomní obchodník (Hausierer) v Kolodějích a syn zdejšího podomního obchodníka Veita Frieda a jeho ženy Kathariny, roz. Springerové také odtud, chlapcova matka Theresia byla pak dcerou kolodějského mistra řeznického Leopolda Anscherlika a jeho ženy Marie, roz. Schüsserové z Koloděj - kmotrem a svědkem sandekovým či šámesovým (šámes byl pomocník v synagoze) se stali novorozencův děd Veit Fried (snad sám sandek, tj. kmotr držící při obřízce dítě na kolenou) a Herrmann Schüssler, obřízku provedl Jako (takto psáno) Stein, lékař v Kolodějích, porodní bábou byla Theresia Baschová

Repro Národní archiv, fond Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (Badatelna.eu)

Rodný dům čp. 44 v Kolodějích nad Lužnicí na snímcích z roku 2017Rodný dům čp. 44 v Kolodějích nad Lužnicí na snímcích z roku 2017

Rodný dům čp. 44 v Kolodějích nad Lužnicí na snímcích z roku 2017

Foto Ivo Kareš

Synagoga s obchodem a hostincem na snímku z dvacátých let 20. století a židovský hřbitov v Kolodějích nad Lužnicí

Synagoga s obchodem a hostincem na snímku z dvacátých let 20. století a židovský hřbitov v Kolodějích nad Lužnicí

Synagoga s obchodem a hostincem na snímku z dvacátých let 20. století a židovský hřbitov v Kolodějích nad Lužnicí

Repro informační tabule u židovského hřbitova a foto Ivo Kareš

Odstavec s personálním zastoupením "Israelitské náboženské obce" v čele s JUDr. Israelem Kohnem ze stránek adresáře českobudějovického hejtmanství, který vyšel roku 1904 v Turnově

Odstavec s personálním zastoupením "Israelitské náboženské obce" v čele s JUDr. Israelem Kohnem ze stránek adresáře českobudějovického hejtmanství, který vyšel roku 1904 v Turnově

Repro Úplný adresář hejtmanství Česko-Budějovického : soudní okresy Česko-Budějovický, Hlubocký, Lišovský, Trho-Svinenský a veškeré politické obce a osady (1904), titulní list a s. 47

Repro archív autora

Německé reálné gymnázium a učitelský ústav, kde vyučoval židovskému náboženství, na staré pohlednici
(nároží vybombardováno na jaře 1945, dnes budova Jihočeské univerzity)

Německé reálné gymnázium a učitelský ústav, kde vyučoval židovskému náboženství, na staré pohlednici
(nároží vybombardováno na jaře 1945, dnes budova Jihočeské univerzity)

Takto vypadá nároží dnes (2015, viz i Alfred Bäcker a Marianne Köhlerová)

Takto vypadá nároží dnes (2015, viz i Alfred Bäcker a Marianne Köhlerová)

Foto Ivo Kareš

Bludný kámen na budějovickém náměstí

Bludný kámen na budějovickém náměstí

Foto Ivo Kareš

Bludný kámen netradičně - v roce 2015 pracovníci Jihočeského muzea vyráběli
jeho odlitek pro novou expozici o historii města

Bludný kámen netradičně - v roce 2015 pracovníci Jihočeského muzea vyráběli
jeho odlitek pro novou expozici o historii města

Foto Ivo Kareš a Leona Töröková

Lev z budějovické radnice a Samson na kašněLev z budějovické radnice a Samson na kašně

Lev z budějovické radnice a Samson na kašně

Foto Ivo Kareš

Umrlčí prkna s pozadím hory Javor, kolorovaná pohlednice,
foto Josef Seidel

Umrlčí prkna s pozadím hory Javor, kolorovaná pohlednice,
foto Josef Seidel

Umrlčí prkna s malovanou výzdobou, na obzoru hora Malý Ostrý,
zvaná spolu s Velkým Ostrým lidově i "Prsa Matky Boží"

Umrlčí prkna s malovanou výzdobou, na obzoru hora Malý Ostrý,
zvaná spolu s Velkým Ostrým lidově i "Prsa Matky Boží"

Repro Glaube und Heimat, 1956, č. 21, obálka

Další ze skupin umrlčích prken u Železné Rudy
na starých snímcích

Další ze skupin umrlčích prken u Železné Rudy
na starých snímcích

Repro Glaube und Heimat, 1973, č. 21, s. obálka

Repro Glaube und Heimat, 1974, č. 21, s. obálka

Umrlčí prkna v "české" a Bavorské Železné RuděUmrlčí prkna v "české" a Bavorské Železné Rudě

Umrlčí prkna v "české" a Bavorské Železné Rudě

Foto Jana Uhlíková

Umrlčí prkna pod JavoremUmrlčí prkna pod Javorem

Umrlčí prkna pod Javorem

Foto Pavel Polák

Těžítko s Davidovou hvězdou, vyrobené v některé ze šumavských sklářských hutí

Těžítko s Davidovou hvězdou, vyrobené v některé ze šumavských sklářských hutí

Repro Z. Procházka, Sklářství v Českém lese na Domažlicku a Tachovsku : místopis skláren, brusíren a leštíren (2009), s. 3

Úlomky skla z oken českobudějovické synagogy, vyhozené do povětří
5. července roku 1942 (viz i Peter Becher a Israel Kohn)

Úlomky skla z oken českobudějovické synagogy, vyhozené do povětří
5. července roku 1942 (viz i Peter Becher a Israel Kohn)

Repro ze sbírek Jihočeského muza v Českých Budějovicích, výstava Zmizelé a nalézané osudy (Střední škola obchodu,
služeb a podnikání a Vyšší odborná škola, Kněžskodvorská 33/A, České Budějovice)

Synagoga v Českých Budějovicích na pohlednicích z první poloviny 20. století ze sbírek Jihočeského muzea v Českých Budějovicích - dvě kolorované varianty téhož snímku přinášejí úsměvné připomenutí šťastnějších dob

Synagoga v Českých Budějovicích na pohlednicích z první poloviny 20. století ze sbírek Jihočeského muzea v Českých Budějovicích - dvě kolorované varianty téhož snímku přinášejí úsměvné připomenutí šťastnějších dob

Synagoga v Českých Budějovicích na pohlednicích z první poloviny 20. století ze sbírek Jihočeského muzea v Českých Budějovicích - dvě kolorované varianty téhož snímku přinášejí úsměvné připomenutí šťastnějších dob

TOPlist