logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

KARL HERMANN FRANK

K 15. březnu 1940 v Českých Budějovicích

Vskutku královské město České Budějovice (v originále "die wahrhaft königliche Stadt Budweis", česky se psaly za Protektorátu Čechy a Morava bez přívlastku "České" ovšem úředně až od 1. října roku 1942 - pozn. překl.), u jehož zrodu stojí rekovská postava Přemysla Otahara II. (v originále "die Reckengestalt Ottokar II." - pozn. překl.) mělo od samého prvopočátku svých dějin pro německý živel na jihu Čech (v originále "für das Deutschtum Südböhmens" - pozn. překl.) význam přesahující obvyklou míru (v originále "überragende Bedeutung" - pozn. překl.).
Také husitské války dokázaly přechodně potlačit německý živel města jen přechodně. Jako průsečík cest vybíhajících k jihu se už ve středověku stalo pozoruhodně závažným místem přepravy a obchodování, v jehož blízkosti němečtí havíři 16. století dolovali stříbro, své postavení šumavské periferie a prostředníka styků s kmenově příbuznou Východní markou si umělo osvědčit až do našich dnů.
Městu v jeho zděděných funkcích posílenému osvobozeneckým činem Vůdcovým, jakož i starému německému selskému kraji kéž šťastný osud pomůže zvládnout (v originále "meistern" - pozn. překl.) velké úkoly budoucnosti.


Budweiser Zeitung, 1940, č. 22, s. 2

Osud mi ve dnech, kdy jsem překládal Frankův text, určený na stránkách českobudějovického německého listu prvému výročí vzniku Protektorátu Čechy a Morava, útvaru, který Frank jako "státní tajemník" (a později "státní ministr pro Čechy a Moravu" /"der Deutsche Staatsminister für Böhmen und Mähren"/) už roku 1940 (já se tenkrát v říjnu narodil) významně "mistroval" až k neslavnému jeho a svému konci, přihrál obrovitý obrazový životopis (o 480 stranách s 1500 snímky, vypraven Ottovým nakladatelstvím) "kata českého národa", jak zní podtitul, jehož autorem se stal Jan B. Uhlíř. V knize nacházím i záběry z okolí Českých Budějovic, kam SS-Gruppenführer Karl Hermann Frank koncem března 1940 zavítal k jednotce SS a zvláště ho tam prý potěšila nová píseň standarty (šlo o přidanou sloku proslulé Standartenlied SS, viz původní text Maxe von Schenkendorfa z roku 1814), přednesená poprvé při koncertu na přání Německé zimní pomoci (Winterhilfswerk des deutschen Volkes). Stačí zavítat na webových stranách Kohoutího kříže k osobě Karlova o dva roky mladšího bratra a rovněž jako on karlovarského rodáka Ernsta Franka, abychom se dověděli víc o původu obou. Karl Hermann Frank (křestní jméno mu otec Heinrich Frank, povoláním učitel obecné školy, dal prý podle poslance Říšské rady Karla Hermanna Wolfa /1862-1941/, všeněmeckého nacionála a vášnivého odpůrce Badeniho jazykových nařízení, jejichž iniciátora dokonce poranil v souboji) se narodil v Karlových Varech 24. ledna roku 1898. Stal se knihkupcem a s nástupem Adolfa Hitlera v Německu založil v rodném městě první místní skupinu Sudetoněmecké vlastenecké fronty (Sudetendeutsche Heimatfront/SHF) a vstoupil do jejího vedení. Stejně jako bratr Ernst, který se stal literátem, byl s Henleinovou Sudetoněmeckou stranou (SdP), následovnicí SHF, celkem logicky v říjnu osudového roku 1938, včleněn do Hitlerovy NSDAP. Lásku ke Stifterovi, za níž šumavský klasik vinu rozhodně nenese, asi s bratrem sdílel. Téhož roku 1940, z něhož pochází naše textová ukázka, vznikla "unter Schirmherrschaft", tj. pod patronací "státního tajemníka" a SS-Gruppenführera Karla Hermanna Franka tzv. Cena Adalberta Stiftera časopisu Böhmen und Mähren (Adalbert-Stifter-Preis der Zeitschrift Böhmen und Mähren). Vydavatelem zmíněného časopisu byl právě Frank a nakladatelství Volk und Reich, v němž časopis vycházel, bylo orgánem říšského protektora. Do poroty k udílení ceny, jejímž cílem bylo "die Verbindung Böhmens und Mährens mit dem Reich zu festigen", tj. "upevnit sounáležitost Čech a Moravy s Říší" náležel mj. i Karl Franz Leppa, zastoupený také samostatně na webových stranách Kohoutího kříže stejně jako mnoho nositelů této ceny (např. Watzlik, Mally, Sittauer, Pleyer či Josef Schneider /*1911/). Katovským řemeslem, na něž se v nacistickém výtvoru, jímž protektorát bezesporu byl, válečný zločinec Karl Hermann Frank dal (obrazová kniha o něm se jen červená válečnými rozsudky smrti s jeho souhlasem), byl dne 22. května roku 1946 i on sám dostižen, když mu československý kat František Nenáhlo spoutanému na nohou (ruce mu přes protesty kata spoutány na poslední přání nebyly), zlomil vaz. Frank to byl, kdo svými činy do značné míry předtím zlomil vaz němectví v českých zemích a sudetští Němci by mu to neměli nikdy zapomenout.

- - - - -
* Karlovy Vary / České Budějovice / † Praha

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Při projevu na "Krajském dni NSDAP" 3. června 1939 v Českých Budějovicích...
... a "české ohlasy" na tento projev v českobudějovickém německém listu
Sedící třetí zprava v první řadě při udělení Eichendorffovy ceny Hansi Watzlikovi v Německém (nyní Slovanském) domě v Praze 16. června 1939
Jeho text uveřejněný 16. března 1940 v českobudějovickém německém listě

zobrazit všechny přílohy

TOPlist