logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

WILLI FISCHER

O vlastní práci


Kameninou označujeme dnes keramické předměty se zvonivými střepy, s nasycenými, matnými glazurami. Čínští mistři dynastie Sung (panující v letech 960-1279 - pozn. překl.) inspirovali dnešní keramiky a podnítili je k novým pokusům s hrubší šamotovou hlínou a zářivějšími glazurami. Archeologické nálezy dokazují, že právě keramika ve vysoké míře formovala staré kultury a celé historické epochy (v originále "ältere Kulturen und Zeitepochen" - pozn. překl.). Sotva které jiné rukodělné řemeslo a materiál mají tak dlouhou a bohatou tradici a tolik výrazových možností; dar přírody, platný tisíciletí. Hlína - mokrá, slizká, lepkavá či přímo vazká a tuhá, suchá, prášící, pórovitá, popraskaná, příjemně tvárná v chladné vlhkosti, vypálená forma, těžká a hrubá, kus naší staré teplé země v čase betonu, plastu a ocele. Keramika jako taková si získává stále více přátel. Na škole a v kurzech stojí mladí i dospělí před zrovna otevřenou pecí plni napjatého očekávání, aby vlastnoručně zformovaný, ještě horký předmět mohli podržet v dlaních. Já sám jsem většinou používal šamotovou hlínu ze Skánie (švédská provincie, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Skåne - pozn. překl.) pro jednotlivé kusy či modely, pořízené s nízkými náklady a s individuálně odlišnými glazurami - nikdy se mezi nimi nevyskytly dva stejné exempláře. Užitím vysoké teploty při vypalování (1280 stupňů) nedošlo ani při venkovním užití keramických objektů k jejich poškození zimou, větrem či počasím vůbec. Vezmete-li do rukou nějakou mou ptačí figuru, cítíte v prstech tu váhu, jemnou hladkost glazur a příjemný tvar. Stiskněte ho a pocítíte něco krásného. A stanete se přítelem toho živáčka a přítelem mé práce.


Hoam!, 2019, č. 1, s. 6-7

Narodil se 14. ledna roku 1925 v Českém Krumlově v rodině malíře Wilhelma Fischera (ten má na webových stranách Kohoutího kříže své samostatné zastoupení), který sice pocházel z Kraslic (Graslitz), jeho žena a chlapcova matka byla pak rodem z ještě severnější Rokytnice nad Jizerou (Nieder-Rochlitz), žili však tehdy ve městě při vltavském ohybu na adrese Horní brána čp. 10. Willi navštěvoval v rodném městě gymnázium, od roku 1943 studoval sochařství na akademii výtvarného umění (Kunstakademie) v bavorském Mnichově (trvalý dojem tam v něm zanechal zejména Josef Wackerle, autor návrhů proslulé Nymphenburger Porzellanmanufaktur), ale musel narukoval do války. Po propuštění ze zajetí se ocitl v rakouském Linci, kde pracoval na výrobě porcelánového zboží, než roku 1948 vycestoval do Švédska a v letech 1949-1965 působil v renomované tamní porcelánce značky "Rörstrand" v Lidköpingu. Roku 1965 se jako umělec osamostatnil a založil vlastní firmu "Fischer Stengots". Vedle užitných předmětů běžné potřeby jako šálky, džbány či jiné nádobí tvořil i monumentální reliéfy, figurální skupiny a skulptury. Sám označoval svou práci jako zacházení se 4 živly: zemí (hlínou), vodou, vzduchem a ohněm. Vystavoval ve Švédsku, Norsku, Německu a Rakousku, roku 1972 v hesenském Naumburgu dokonce společně s otcem. V roce 1979 a 1986 mu bylo ve Švédsku uděleno tvůrčí stipendium. Jemu i jeho rodině se stalo nakonec trvalým domovem město Vänersborg v historické provincii Västergötland, kde dožil v domově pro seniory a skonal tu dne 1. ledna roku 2019. Jezero Väners, při jehož jižním cípu Vänersborg leží, je po Ladožském a Oněžském jezeře v Rusku, které má naproti švédské pevnině svou kaliningradskou výspu (s někdejším Královcem Přemysla Otakara II.), třetím největším jezerem Evropy. Dá se ta Evropa, ta země sladkou i slanou vodou znamenaná, vůbec opustit?

- - - - -
* Český Krumlov / † † † Vänersborg (S)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

S otcem a matkou na snímku z března roku 1936 z fotoateliéru Seidel
Životopis ze stránek ústředního krajanského listu
Nekrolog v krajanském časopisu

zobrazit všechny přílohy

TOPlist