logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JOSEF JAKOB FASTNER

O sobě z lenorské školní kroniky


Následkem penzionování řídícího učitele zdejší trojtřídní obecné školy Ferdinanda Woldana bylo na jeho místo vypsáno výběrové řízení. C.k. okresní školní rada doporučila z uchazečů dosavadního definitivního řídícího učitele v Adlerhütte (dnes zaniklá osada Samoty u Strážného, rozuměj někdejšího Kunžvartu - pozn. překl.) Josefa Jakoba Fastnera, který byl také vysoce chvalitebnou c.k. Zemskou školní radou v Praze dne 13. prosince 1912 výnosem č. 16.316 jmenován řídícím učitelem v Lenoře (Eleonorenhain). C.k. okresní školní rada mu pak výnosem č. 71 z 25. ledna 1913 uložila nastoupit na nový post od 1. září 1913. Dne 1. srpna řídící učitel Fastner složil v Prachaticích (Prachatitz) předepsanou služební přísahu, ujal se nato vedení školy a ohlásil se při místní školní radě v Lenoře k výkonu služby, dne 19. srpna přesídlil a 1. září 1913 převzal vedení zdejší školy.
Josef Jakob Fastner se narodil dne 1. května roku 1865 v Kaltenbachu (rozuměj dnešní Nové Hutě - pozn. překl.). Navštěvoval tamní obecnou školu a později v důsledku přesídlení svých rodičů tehdy dvojtřídní obecnou školu zdejší (rozuměj v Lenoře - pozn. překl.). V letech 1879-1882 navštěvoval trojtřídní měšťanskou školu ve Vimperku (Winterberg) a absolvoval pak od roku 1882 do roku 1886 c.k. učitelský ústav v Českých Budějovicích (Budweis). Dne 19. června 1886 na něm maturoval (v originále "erhielt derselbe das Reifezeugnis" - pozn. překl.). Byl nato ustanoven jako provizorní podučitel na tehdy jednotřídní obecné škole v Kunžvartu a nastoupil na tento svůj první post dne 1. října 1886.
Dne 17. října 1887 byl Jos. J. Fastner přeložen jako náhradní řídící učitel do Cudrovic (Zuderschlag) a dne 19. září 1888 v téže funkci do Landstraßen (osada zcela zanikla pod českým místním jménem Silnice /dokonce Horní a Dolní Silnice/, které jí bylo uděleno v roce 1946 - pozn. překl.).
Dne 21. listopadu 1888 složil Jos. J. Fastner zkoušku učitelské způsobilosti pro obecné školy u c.k. zkušební komise v Českých Budějovicích. Dne 22. ledna 1889 mu byla provizorně a 21. července 1889 definitivně svěřena funkce řídícího učitele v Landstraßen.
Dne 29. října 1892 byl Jos. J. Fastner na vlastní žádost ve stejné hodnosti (v originále "in gleicher Eigenschaft" - pozn. překl.) přeložen na jednotřídní obecnou školu v Adlerhütte, kde působil od 20. listopadu 1892 až do 31. srpna 1913.


Školní kronika Lenora 1880–1945

To výrazně krasopisné svědectví šumavského učitele o jeho kariéře je v německém originále součástí digitálně přístupné lenorské školní kroniky, kde ke dni 23. července válečného roku 1915 nacházíme i zápis o pohřbu Fastnerovy první ženy Charlotte, pro který byl "dieser Tag unterrichtsfrei", tj. "osvobozen od výuky". Charlotte, kterou si Fastner vzal 18. června roku 1903 v Kunžvartu, se narodila na Štědrý den 24. prosince 1879 v Adlerhütte čp. 4 jako Karoline Haselbergerová (otec Franz Haselberger tam chalupničil se svou ženou Josefou, roz. Winklbauerovou ze Schlösslbachlu /osada zaniklá pod českým místním jménem Kořenný/ čp. 16), zemřela v Lenoře čp. 28 ve svých 35 letech věku na tehdy tolik časté "souchotě" a byla pochována v Horní Vltavici (Obermoldau). 16. září roku 1908 přivedla na svět dceru Helene, která se později stala druhou ženou řídícího učitele Franze Meisingera (ten je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže) ve Frantolech (Frauenthal). Josef Jakob Fastner se podruhé oženil 6. listopadu 1916 v Horní Vltavici s Leopoldine Krausovou, dcerou "katolického ohňostrůjce dělostřeleckého regimentu císaře Františka Josefa" ("kath. Feuerwerker im k.k. Franz Josef I. Artill. Regimente"), jak je doslova německy psáno v křestní matrice dolnorakouské farní obce Stockerau, Johanna Krause (jeho otec Christof Kraus byl sklářským mistrem brusičem v šumavském Černém Údolí /Sophienthal/), která už je psána jako jeho manželka na archu sčítání lidu z roku 1921 v Lenoře i se dvěma dětmi z Fastnerova prvního manželství, tj. synem Josefem (*29. června 1900) a dcerou Hilde (*20. září 1912), obou narozených jako už zmíněná dcera Helene ještě v Adlerhütte čp. 11. Sám Josef Jakob Fastner spatřil světlo světa v Kaltenbachu čp. 62 jako syn továrního zedníka ("Fabriksmaurer") v Kaltenbachu a pak i v Lenoře čp. 33 a Anny, roz. Čechové z Kaltenbachu čp. 73 a zemřel 3. května roku 1942 ve svých 77 letech v Prachaticích. Bydlil v tamní Horní ulici (Obere Gasse) čp. 174 (dům tam dosud stojí) a od nástupu do penze v roce 1926 se věnoval práci ve sdružení Německé péče o mládež (Deutsche Jugendfürsorge) a v Okresním osvětovém sboru (Bezirksbildungsauschuss). Jeho osobní zálibou byla botanika, v níž byl považován za odborníka, dále pak astronomie, ve které se považoval za samostatného badatele. Byl prý mj. osobním přítelem selenografa Philippa Fautha (viz blíže Wikipedia) a dopisujícím členem Akademie věd. Šumavské nebe ho chová v paměti.

- - - - -
* Nové Hutě / Lenora / Vimperk / České Budějovice / Strážný / Cudrovice / Silnice, Strážný / Samoty / Lenora / † † † Prachatice

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam matriky farní obce Nový Svět (Neugebäu) o jeho narození v Kaltenbachu čp. 62
Záznam kunžvartské oddací matriky o jeho zdejší svatbě
Záznam hornovltavické oddací matriky o jeho druhé svatbě s Leopoldinou Marií Krausovou
Arch sčítání lidu z roku 1921 pro dům čp. 28 v Lenoře s rodinou řídícího učitele Fastnera (Lenora je tu česky označena jako osada obce Horní Vltava!), tento dům, ve kterém sídlila německá škola, dnes již nestojí

zobrazit všechny přílohy

TOPlist