logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

STEFAN DUSCHEK

Repro Tradice, 1937, č. 4, s. 79

Repro Schwarzenbergischer Almanach 1985, s. 223

Záznam v novobystřické křestní matrice o jeho narození v rodině zdejšího barvíře Stephana Duscheka (jeho otec Ignaz Duschek byl tu rovněž barvířem, matka Maria byla dcerou Mathiase Zahradnika, také z Nové Bystřice) a jeho ženy Franzisky, roz. Springinsfeldové, dcery novobystřického měšťana Antona Springinsfelda a jeho ženy Marie, roz. Wiehlové, rovněž z Nové Bystřice

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam o jeho maturitní zkoušce na českobudějovickém německém gymnáziu roce 1914 ve školní dokumentaci

Repro SOkA České Budějovice

Titulní strana dotazníku k jeho zařazení jako lesnického asistenta při schwarzenberském
lesním ředitelství v Horní Plané roku 1922

Repro SOA Třeboň, pracoviště Český Krumlov, karton 70 Lesní ředitelství Horní Planá

Jeho vlastnoruční životopis, jímž se ucházel v roce 1922 o přijetí do schwarzenberských služeb

Repro SOA Třeboň, pracoviště Český Krumlov, karton 70 Lesní ředitelství Horní Planá

První "1. máj" po "osvobození" 1939 zachycuje na krumlovském náměstí mj. i transparent zdejších "knížecích schwarzenberských podniků", symbolicky už nakloněný k jejich zabavení novou nacistickou mocí

První "1. máj" po "osvobození" 1939 zachycuje na krumlovském náměstí mj. i transparent zdejších "knížecích schwarzenberských podniků", symbolicky už nakloněný k jejich zabavení novou nacistickou mocí

Repro archív Jana Palkoviče a Ivo Janouška

Listina, kterou podepsal jako schwarzenberský ústřední lesní ředitel, vyrozumívá zaměstnance o zabavení veškerého knížecího majetku gestapem a vyjadřuje v závěru naději, že pod komisařským vedením zůstane i nadále vcelku

Listina, kterou podepsal jako schwarzenberský ústřední lesní ředitel, vyrozumívá zaměstnance o zabavení veškerého knížecího majetku gestapem a vyjadřuje v závěru naději, že pod komisařským vedením zůstane i nadále vcelku

Repro F. X. Havlíček, Poslední na Hluboké : kníže Adolf II. ze Schwarzenbergu 1890-1950 (1994), s. 181

O jeho římském jmenování viceprezidentem Evropské lesnické komise v říjnu 1953 přinesl zprávu krajanský měsíčník

O jeho římském jmenování viceprezidentem Evropské lesnické komise v říjnu 1953 přinesl zprávu krajanský měsíčník

Repro Hoam!, 1954, č. 3, s. 20

Obálka (1957) zvláštního čísla časopisu schwarzenberského archivu v Murau

Obálka (1957) zvláštního čísla časopisu schwarzenberského archivu v Murau

Repro Blau-Weisse Blätter, Sondernummer (1957)

Snímky Ing. Tobiase z Duschekova pohřbu ve Wilheringu v prosinci 1956 zachycují nad jeho hrobem zemského hejtmana Gleißnera, Jindřicha Schwarzenberga, hraběte Petera Reverteru a lesního ředitele Hanse Johna

Snímky Ing. Tobiase z Duschekova pohřbu ve Wilheringu v prosinci 1956 zachycují nad jeho hrobem zemského hejtmana Gleißnera, Jindřicha Schwarzenberga, hraběte Petera Reverteru a lesního ředitele Hanse Johna

Repro Blau-Weisse Blätter, Sondernummer (1957)

Další záběry z pohřbu ve Wilheringu

Další záběry z pohřbu ve Wilheringu

Další záběry z pohřbu ve Wilheringu

Repro Blau-Weisse Blätter, Sondernummer (1957)

Nepodepsaný nekrolog v krajanském měsíčníku

Nepodepsaný nekrolog v krajanském měsíčníku

Repro Hoam!, 1957, č. 1, s. 20

Z kláštera ve Wilheringu, kde je na místním hřbitově pochován, přišli kdysi na Šumavu prví mniši vyšebrodští

Z kláštera ve Wilheringu, kde je na místním hřbitově pochován, přišli kdysi na Šumavu prví mniši vyšebrodští

Foto Pavel Polák

Boží muka u hřbitova v rodné Nové Bystřici na snímku z roku 2009

Boží muka u hřbitova v rodné Nové Bystřici na snímku z roku 2009

Repro Z. Paloušová, Kamenná boží muka v jižních Čechách a přilehlé Moravě (2009), obr. 243, foto Zdenka Paloušová

Skalní stupně ve stěně Černého jezera s porosty třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa)

Skalní stupně ve stěně Černého jezera s porosty třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa)

Repro M. Anděra a P. Zavřel za kol., Šumava : příroda, historie, život (2003), s. 230

Někdejší Bienertova pila v Modravě na snímku Josefa Erharta

Někdejší Bienertova pila v Modravě na snímku Josefa Erharta

Repro J. a M. Erhartovi, Šumava : fotografie z let 1959-2009 (2009)

Roklanský potokRoklanský potok

Roklanský potok

Foto Leona Töröková a Ivo Kareš

Ve schwarzenberské továrně na zpracování rezonančního dřeva ve Stožci (foto Josef Seidel)

Ve schwarzenberské továrně na zpracování rezonančního dřeva ve Stožci (foto Josef Seidel)

Repro Šumava v proměnách času, č. 1 (2014), (SOA v Třeboni, oddělení Český Krumlov)

Ochranné známky knížecích schwarzenberských továren na zpracování rezonančního dřeva v Modravě a ve Stožci s připojeným obrázkem té stožecké

Ochranné známky knížecích schwarzenberských továren na zpracování rezonančního dřeva v Modravě a ve Stožci s připojeným obrázkem té stožecké

Repro R. Fink, Advokat und Zuckerbäcker : Handel, Gewerbe und Industrie im Böhmerwald 1930 bis 1940 (2005), s. 159

Pohlednice Josefa Seidela zachycuje stožeckou továrnu na zpracování rezonančního dřeva
v pozadí se hřbetem hory Pažení (Basum)

Pohlednice Josefa Seidela zachycuje stožeckou továrnu na zpracování rezonančního dřeva
v pozadí se hřbetem hory Pažení (Basum)

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2013, č. 6, s. 10

Vzácný snímek z této továrny pochází někdy z doby kolem roku 1920

Vzácný snímek z této továrny pochází někdy z doby kolem roku 1920

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2013, č. 6, obálka

Vnitřek stožecké pily na rezonanční dřevo na snímku z dvacátých let dvacátého století

Vnitřek stožecké pily na rezonanční dřevo na snímku z dvacátých let dvacátého století

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2013, č. 6, s. 11

Někdejší Strunzova pila na Kvildě, zabývající se rovněž zpracováním rezonančního dřeva

Někdejší Strunzova pila na Kvildě, zabývající se rovněž zpracováním rezonančního dřeva

Repro M. Ortmeier, Herent und drent (2008), s. 43

Prohlášení Jana Nepomuka Schwarzenberga z roku 1923 o ochraně Weitfällerské slati...

Repro Weitfällerské slatě : sborník referátů ze semináře (2009), s. 6

... a její mapka z roku 1921

... a její mapka z roku 1921

Repro Weitfällerské slatě : sborník referátů ze semináře (2009), s. 7

Weitfällerská (Rokytská/Rokytecká) slať na snímcích z roku 2015

Weitfällerská (Rokytská/Rokytecká) slať na snímcích z roku 2015

Foto Ivo Kareš

Hráz dnes prázdné Rokytecké nádrže

Hráz dnes prázdné Rokytecké nádrže

Foto Ivo Kareš

Wiehlův plán velkostatku Prášily z roku 1799

Repro Weitfällerské slatě : sborník referátů ze semináře (2009), s. 99

Tento výřez kresby Karla Zettla, sestavovatele prášilské kroniky, zachycuje podobu kaple sv. Prokopa, jež byla jakousi předchůdkyní prášilského kostela téhož zasvěcení a kterou dal postavit sklář Lorenz Gattermayer v roce 1756, ještě když panství Prášily náleželo rodu Kinských (až do roku 1798) a místní marně žádali celá léta o nový dům Páně

Tento výřez kresby Karla Zettla, sestavovatele prášilské kroniky, zachycuje podobu kaple sv. Prokopa, jež byla jakousi předchůdkyní prášilského kostela téhož zasvěcení a kterou dal postavit sklář Lorenz Gattermayer v roce 1756, ještě když panství Prášily náleželo rodu Kinských (až do roku 1798) a místní marně žádali celá léta o nový dům Páně

Repro Glaube und Heimat, 2012, č. 4, s. 27

Tzv. "Kamerální les Roklan", rozdělený podle této mapy z roku 1764 "halb und halb", tj. "půl na půl" mezi Čechy a Bavorsko

Repro Historie lesů z okolí Srní a Prášil (2010), s. 43

Letecký snímek se zakreslením hranice "kamerálního lesa", kde červená linie je státní hranicí s Bavorskem podle rozdělení z roku 1764, žlutá linie, zvaná na staých mapách "kamerální",  je hranicí mezi "Kamerálním lesem Roklan" a historickým majetkem knížecího rodu schwarzenberského

Letecký snímek se zakreslením hranice "kamerálního lesa", kde červená linie je státní hranicí s Bavorskem podle rozdělení z roku 1764, žlutá linie, zvaná na staých mapách "kamerální", je hranicí mezi "Kamerálním lesem Roklan" a historickým majetkem knížecího rodu schwarzenberského

Repro Historie lesů z okolí Srní a Prášil (2010), s. 36

Od Pavlovy louky, ležící mezi Rejštejnem a Čeňkovou pilou a zachycené
tu na vzácném snímku Leo Richtera, byla Otava splavná

Od Pavlovy louky, ležící mezi Rejštejnem a Čeňkovou pilou a zachycené
tu na vzácném snímku Leo Richtera, byla Otava splavná

Repro J. Bělohlav, Šumava : s 300 obrazy a 7 původními mapami (19--), s. 88

Dřevařské domky u dnes zaniklé Nové Studnice a pohledy od ní, jejichž autorem
je zdejší knížecí lesník a dnes zapomenutý fotograf Mathias Bronec

Dřevařské domky u dnes zaniklé Nové Studnice a pohledy od ní, jejichž autorem
je zdejší knížecí lesník a dnes zapomenutý fotograf Mathias Bronec

Dřevařské domky u dnes zaniklé Nové Studnice a pohledy od ní, jejichž autorem
je zdejší knížecí lesník a dnes zapomenutý fotograf Mathias Bronec

Repro J. Bělohlav, Šumava : s 300 obrazy a 7 původními mapami (19--), s. 68, 69, 70

Mathias Bronec, pomocný lesník jako administrátor v revíru Nová Studnice, pošta Prášily, telegrafní stanice Hartmanice, zní jeho zařazení v seznamu knížecího schwarzenberského personálu pro rok 1905

Mathias Bronec, pomocný lesník jako administrátor v revíru Nová Studnice, pošta Prášily, telegrafní stanice Hartmanice, zní jeho zařazení v seznamu knížecího schwarzenberského personálu pro rok 1905

Repro Fürst Schwarzenberg-Jahrbuch I. und II. Majorats für das Jahr 1905, s. 143

Na staré "dělené" pohlednici z počátku 20. století vidíme vpravo nahoře
i knížecí schwarzenberský lesní úřad v Dlouhé Vsi

Na staré "dělené" pohlednici z počátku 20. století vidíme vpravo nahoře
i knížecí schwarzenberský lesní úřad v Dlouhé Vsi

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau)

TOPlist