logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JOSEF DRECHSLER

Záznam v matrice farni obce Vlachovo Březí o tamní svatbě jeho rodičů dne 5. listopadu roku 1782

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Titulní list matriky farni obce Vlachovo Březí pro léta 1766-1786,
kde je i dodatečný záznam o jeho křtu - text titulního listu novočeským přepisem:
Kniha záduší
Božího
při chrámu Páně Vlacho-
-březském,do kteréžto
vpisují se všichny dítky, které
nejprvnější a k spasení nejpotře-
bnější svátosti křtu svatého
šťastně došly a pokřtěny byly.
Bože, dej,
aby také všichny do Knihy života
někdá šťastně vepsány býti
a spasení svého dojíti mohly.
Založena na rok 1766 za času
P. Jana Antonína Huberta Wolinského,
ten čas nehodného správce duchov-
ního a faráře vlacho-březského.

Titulní list matriky farni obce Vlachovo Březí pro léta 1766-1786,
kde je i dodatečný záznam o jeho křtu - text titulního listu novočeským přepisem:
Kniha záduší
Božího
při chrámu Páně Vlacho-
-březském,
do kteréžto
vpisují se všichny dítky, které
nejprvnější a k spasení nejpotře-
bnější svátosti křtu svatého
šťastně došly a pokřtěny byly.
Bože, dej,
aby také všichny do Knihy života
někdá šťastně vepsány býti
a spasení svého dojíti mohly.
Založena na rok 1766 za času
P. Jana Antonína Huberta Wolinského,
ten čas nehodného správce duchov-
ního a faráře vlacho-březského.

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Dodatečný záznam o jeho narození 26. května roku 1782 ve Vlachově Březí otci Josefu Traxlerovi a jeho ženě Rosině Stuchlé s českým svědectvím "pánů sousedů", kteří "jakožto souvěký pamětníci" dotvrzují narození malého "Jozefa" učitelskému pomocníkovi, který se k otcovství veřejně přihlásil a matku si "na podzymek toho samého roku", kdy byl chlapec na svátek Nejsvětější Trojice pokřtěn, také vzal - zdejším duchovním prý asi pro "velké služby Boží v chrámu Páně předslavickým" z nedostatku času na zápis křtu prostě tehdy "před čtyřiceti neb čtyřiceti dvěma lety"(!) zapomněli.

Úplný, jen gramaticky sjednocený přepis celého českého textu k otázce křtu malého Josefa Drechslera (Traxlera):
My, nížepsaní sousedi z městečka Vlachobřezí, jsouce dne a roku níže postanoveného na žádost paní Roziny, vdovy po někdejším panu učiteli zdejším Jozefovi Traxlerovi na faru zdejší povoláni, by jsme jakožto souvěcí pamětníci a známí jak její, tak jejího zemřelého manžela dosvědčili, na který čas a rok, též kde se jejich prvorozený syn Jozef narodil a pokřtěn byl, dosvědčujeme jakožto zde rodilí, odrostlí a souvěcí jejich, že Rozina, manželka Jozefa Traxlera, učitele školního zdejšího, vlastní dcera Františka Stuchlýho, mistra soukenického a souseda zdejšího z čp. 73, za svobodného stavu svého jmenovitě na den slavnosti Nejsvětější Trojice Boží v domu otcovském porodila syna, kterému na křtu svatém dáno bylo (jméno) Jozef dle vůle Jozefa Traxlera, který se za otce jeho veřejně prohlásil a také toho samého roku na podzimek s onou Rozinou Stuchlou v stav manželský vstoupil a i v manželstvu až do své smrti to dítě za svého vlastního syna uznával a držel.
Pokřtěn byl nadjmenovaný syn jejich Jozef od pana faráře zdejšího Jana Michala Brixi v zdejším chrámu Páně toho prvého dne, v který se narodil, totiž v slavnosti Nejsvětější Trojice Boží. Kmotrové jeho nám dobře známí byli: Josef Baudis, kancelářský vrchnostenský zdejší, a panna Rozalie Šafranková z Borčic, sestra paní důchodňové zdejší Anny Baudisové. A soudíme, že proto mohlo se zapomenouti křest ten do matriky zapsati, poněvadž zdejší duchovní o slavnosti Nejsvětější Trojice Boží velké služby Boží v chrámu Páně předslavickém konají a jim tudy málo času zůstává. Na rok jeho narození dotázáni byvše, nemůžeme sice říci jmenovitě, kterého zrovna roku se Josef Traxler, syn učitele zdejšího Jozefa Traxlera narodil, ale soudíme, že tomu něco před 40 neb 42 let bude; toliko s jistotou víme, že se narodil toho samého roku, v kterém jeho rodičové v stav manželský vstoupili.
Vlachobřezí, dne 12. června 1823.

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Takto je dodatečně tužkou připsána původní podoba jeho příjmení na konec písmene "D" v indexu vlachovobřezské matriky z let 1650-1785

Takto je dodatečně tužkou připsána původní podoba jeho příjmení na konec písmene "D" v indexu vlachovobřezské matriky z let 1650-1785

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Repro Waldheimat, 1931, č. 6, s. 90

Repro Waldheimat, 1929, č. 2, s. 27, ze sbírky portrétů
Nationalbibliothek in Wien

Varhany z klášterního kostela ve Vornbachu, kde u varhaníka Grotze studoval harmonii

Varhany z klášterního kostela ve Vornbachu, kde u varhaníka Grotze studoval harmonii

Foto Pavel Polák

Zpráva o jeho úmrtí ve vídeňském tisku

Zpráva o jeho úmrtí ve vídeňském tisku

Repro Wiener Zeitung, 4. 3. 1852, s. 617 (ANNO - AustriaN Newspapers Online)

Titulní list jeho knihy neuvádí rok vydání

Titulní list jeho knihy neuvádí rok vydání

Vlachovo Březí na olejomalbě Václava Boukala z roku 1961

Vlachovo Březí na olejomalbě Václava Boukala z roku 1961

Repro Václav Boukal a jeho Vlachovo Březí (2007), katalog výstavy

O kostele ve Vlachově Březí ze stránek vikariátního měsíčníku "regionu sv. Jana Prachatického", také se snímkem pozdně gotické křtitelnice, která jistě pamatuje Drechslerův příchod na svět

Repro Sv. Jan Prachatický, 2011, č. 7, s. 19-22

Výjev ze hry Ferdinanda Raimunda Dívka ze světa víl aneb Sedlák milionářem
dole s citací začátku Drechslerovy slavné písně

Výjev ze hry Ferdinanda Raimunda Dívka ze světa víl aneb Sedlák milionářem
dole s citací začátku Drechslerovy slavné písně

Repro Vídeňské lidové divadlo od Hanswursta Stranizkého k Nestroyovi (1990), s. 161

Ferdinand Raimund v roli Popeláře ve hře Dívka ze světa víl aneb Sedlák milionářem (autor obrázku Moritz von Schwind)

Ferdinand Raimund v roli Popeláře ve hře Dívka ze světa víl aneb Sedlák milionářem (autor obrázku Moritz von Schwind)

Repro Vídeňské lidové divadlo od Hanswursta Stranizkého k Nestroyovi (1990), s. 168

Herečka Theresa Kronesová v úloze Mládí ve hře Dívka ze světa víl aneb Sedlák milionářem, jak ji zpodobil  v roce 1826 Moritz von Schwind

Herečka Theresa Kronesová v úloze Mládí ve hře Dívka ze světa víl aneb Sedlák milionářem, jak ji zpodobil v roce 1826 Moritz von Schwind

Repro Vídeňské lidové divadlo od Hanswursta Stranizkého k Nestroyovi (1990), s. 159

F. J. Korntheuer jako Stáří v téže hře, autorem obrázku z roku 1826 je i tady Moritz von Schwind

F. J. Korntheuer jako Stáří v téže hře, autorem obrázku z roku 1826 je i tady Moritz von Schwind

Repro Vídeňské lidové divadlo od Hanswursta Stranizkého k Nestroyovi (1990), s. 156

Cedule k uvedení Raimundovy hry Diamant krále duchů v pražském Stavovském divadle s "hudbou od Drechslera" ("Musik von Drechsler")

Cedule k uvedení Raimundovy hry Diamant krále duchů v pražském Stavovském divadle s "hudbou od Drechslera" ("Musik von Drechsler")

Repro Vídeňské lidové divadlo od Hanswursta Stranizkého k Nestroyovi (1990), s. 145

Hans Holt jako Ferdinand Raimund a Marte Harellová v roli Therese Kronesové v německém filmu Brüderlein fein (1942), uvedeném i v Protektorátu Čechy a Morava pod titulem Bratříčku můj

Hans Holt jako Ferdinand Raimund a Marte Harellová v roli Therese Kronesové v německém filmu Brüderlein fein (1942), uvedeném i v Protektorátu Čechy a Morava pod titulem Bratříčku můj

Repro www stránky Cinema.de

Jiný záběr z filmu Brüderlein fein zachycuje tu i Paula Hörbirgera v roli Franze Grillparzera

Jiný záběr z filmu Brüderlein fein zachycuje tu i Paula Hörbirgera v roli Franze Grillparzera

Repro www stránky Cinema.de

Tady zpívá v posledních záběrech filmu Vídeňský komediant (Komödiant von Wien) z roku 1954, uvedeného rok nato i v českých kinech, Karl Paryla (1905-1996) v roli Alexandra Girardiho slavnou Drechslerovu píseň Brüderlein fein

Tady zpívá v posledních záběrech filmu Vídeňský komediant (Komödiant von Wien) z roku 1954, uvedeného rok nato i v českých kinech, Karl Paryla (1905-1996) v roli Alexandra Girardiho slavnou Drechslerovu píseň Brüderlein fein

Repro www stránky Flimmit.at

TOPlist