logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

CARL DOOR

Tisková oprava

Na základě § 19 tiskového zákona Vás žádám o přijetí následující opravy Vámi pod nadpisem "Vom Stadttheater" zveřejněné noticky, a to na stejném místě a pod týmž záhlavím. "Není pravdou, že bych byl zavdal příčinu k nějaké rezignaci na vedení divadla v sezóně 1911/12. Je naopak pravdou, že jsem dobrovolně a aniž by mne k tomu kdokoli přiměl, dne 14. tm. (tj. 14. října 1911 - pozn. překl.) ve 3 hodiny odpoledne předal panu hraběti Lamezanu-Salinsovi jako intendantovi divadla žádost o rozvázání své smluvní povinnosti pro sezónu 1911/12 a ze strany slavného purkmistrovského úřadu (v originále "von Seiten des löbl. Bürgermeisteramtes" - pozn. překl.) mi 17. tm. došla následující písemná odpověď: "Slovutnému panu (v originále ,Wohlgeboren Herrn‘, doslova ,Jeho Blahorodí panu‘ - pozn. překl.) Karlu Doorovi, divadelnímu řediteli České Budějovice (v originále ,Theaterdirektor Budweis‘ - pozn. překl.). Jako vyřízení Vaší žádosti ze 14. tm. bude současná smlouva mezi Vámi a městem České Budějovice o zadání Vám českobudějovického městského divadla dnem 31. března 1911 zbavena platnosti, takže obě smluvní strany jsou svých smluvních povinností pro následující zimní sezónu 1911/12 zbaveny. Purkmistrovský úřad České Budějovice, dne 16. února 1911. Purkmistr: Josef Taschek (ten je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.) m.p. (tj. ,manu propriu‘=,vlastní rukou‘ - pozn. překl.)."

V dokonalé úctě

Carl Door.

Budweiser Zeitung, 1911, č. 15, s. 7

Narodil se dne 31. května roku 1859 jako Carl Doktor v Kolíně čp. 22 (dům s tím číslem popisným v rohu Karlova náměstí dosud stojí) zdejšímu obchodníkovi Markusi Abrahamu Doktorovi, synu Abrahama Doktora z Prahy (na záznamu židovské matriky o svatbě rodičů dne 4. listopadu 1849 v Kolíně je o ženichovi uvedeno jen tolik, že je "Handelsmann aus Prag, Sohn des dortigen Abraham Doktor") a Julie, roz. Fleischnerové, dcery kolínského řezníka Michaela Fleischnera na čp. 43 (také dům s tímto číslem popisným v Kolíně dosud stojí) a jeho ženy Ewy, roz. Hammerschlagové. Německý divadelní slovník u hesla "Carl Door" uvádí, že vzorem Carlova příklonu k divadlu byl jeho předčasně zemřelý bratr Max Doktor (1850-1888), který začal svou hereckou kariéru v Praze a pokračoval v ní ve Lvově (Lemberg), Linci (Linz), Vídni (Wien), Kolíně nad Rýnem (Köln) a v Lipsku (Leipzig), kde v 38 letech skonal. Carl nastoupil 1. září 1883 bez hereckého vzdělání na svou první "štaci" do divadla v Kolíně nad Rýnem, kde debutoval jako Despreaux ve Wildenbruchově hře "Menonita". V letech 1885-1886 působil v Cáchách (Aachen), 1886-1887 v nizozemském Amsterodamu, 1887-1888 ve dnes francouzských Metách (Metz), 1889-1891 v Brémách (Bremen) a 1891-1898 v Hamburku (Hamburg), odkud byl angažován do vídeňského divadla v Josefstadtu, kde se uplatnil jako režisér veseloher i jako charakterní herec. V Josefstadtu také bydlil. V databázi Wiener Archivinformationsystem roku 1901 nacházíme "Meldezettel" Carla Doctora (Doora), bydlištěm Josefstadt, Lerchenfelder Straße 71 (novostavba) už se ženou Emmou (roku 1913 jí bylo podle další "Meldezettel" 50 let) a dvěma syny Maxem (*1888) a Walterem (*1890). V roce 1904 tehdy už pětačtyřicetiletý Carl Doktor konvertoval k evangelické církvi (Augsburger Bekenntnis/AB) a začal užívat příjmení Door. Na vídeňské policejní přihlášce z prosince 1911 má jako své předchozí bydliště uvedeno: "Budweis, Reichstraße 12". Na té z července roku 1912, podepsané synem Walterem, je už však jako předchozí bydliště uveden Berlín a v říjnu téhož roku 1912 podle dodatečného přípisu odcestoval do jižních Tyrol (okr. Bozen/Bolzano). Když v Budějovicích uzavřel smlouvu zmíněnou v textové ukázce, je jako místo, odkud přichází, uveden Marburg/Maribor, chvála jeho předchozí práce však míří k letnímu divadlu Orpheum ve Štýrském Hradci (Graz), odkud na zahajovací představení své sezóny v říjnu 1910 přivezl operetní novinku "Miss Dudelsack" z roku 1909 s hudbou Rudolfa Nelsona a na libreto Fritze Grünbauma a Hanse Reicherta, hranou tehdy už na německé scéně v Praze. Dne 6. září 1910 cituje list "Budweiser Zeitung" chválu Doorova uvedení parodie na Wagnerova Tannhäusera ve Štýrském Hradci a v listopadu se stránky téhož periodika rozplývají nadšením, že Door "za velkých finančních obětí" zajistil pro dvě budějovická vystoupení slavného německého herce a zpěváka Maxe Pallenberga, jednoho z nejpopulárnějších komiků své doby (žil v letech 1877-1934, jeho hvězdnou rolí byl mj. dobrý voják Švejk v proslulé Piscatorově adaptaci Haškova románu, zemřel při leteckém neštěstí v Karlových Varech, urna s jeho popelem je však umístěna ve vídeňském Simmeringu). V prosinci 1910 uvedl Door v budějovickém divadle nářeční komedii "Kater Lampe" od Emila Rosenowa (zemřel 1904 jako poslanec německého říšského sněmu za sociální demokracii, hru "Kater Lampe" psanou v krušnohorském německém nářečí, zfilmoval v roce 1936 Veit Harlan, neblaze proslulý svou režií snímku "Jud-Süß" /1940/). Ještě v lednu 1911 ohlašuje "Budweiser Zeitung" ve Vídni i v Praze velice úspěšnou veselohru Paula Gavaulta "Das kleine Schokoladenmädchen" (v asi prvním českém uvedení Národním divadlem v Brně 1910 "Čokoládová princezna", ve Francii byl pod původním francouzským titulem "La petite chocolatière" dvakrát zfilmována, a to roku 1932 a 1950), v níž si Door i zahrál jednu z hlavních rolí. Už v březnu téhož roku je ale všechno jinak a v září 1911 týž budějovický list při nástupu divadelního ředitele Tichyho (ten je zastoupen i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže) pod záhlavím "Saisonbeginn" německy píše, že "nám ještě ve všech údech vězí aféry éry Doorovy". Asi se o nich mnoho nedovíme, poněvadž pokud o nich blíže nepsal německý tisk, od českého se o německém divadle nedá zjistit téměř nic a českobudějovický divadelní archiv nejen po povodni roku 2002 jako by neexistoval. Carl Door (v říjnu roku 1922 uzavřel už třiašedesátiletý své druhé manželství s vdovou Clementinou Pachnerovou, roz. Holzmannovou /*14. března 1892 ve Vídni/, která s sebou přivedla dceru Gertrudu /*29. dubna 1917/) zemřel ve Vídni, kde do roku 1938 po zřejmě velice pestré kariéře herce, režiséra a divadelního ředitele působil už jen jako divadelní agent, dne 12. září 1939 ve věku 80 let a ušel osudu tolika vídeňských Židů, byť i kdysi konvertovali ke křesťanství jako on. Ostatně i po válce víme z pražských komunistických procesů, co znamenalo být "židovského původu".

- - - - -
* Kolín / České Budějovice / † † † Vídeň (A)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Na snímku vídeňského fotografa Fritze Luckhardta
Záznam o jeho narození v kolínské židovské matrice
K zahájení nové divadelní sezóny v září roku 1910 na stránkách českobudějovického německého listu
Českobudějovické divadlo na snímku z počátku 20. století

zobrazit všechny přílohy

TOPlist