WALTER DICK

Repro 25 Jahre Patenschaft der Stadt Ellwangen für
die Heimatvertriebenen aus Kreis Kaplitz, 1980-2005, s. 382

Benešov nad Černou na pohlednici z dvacátých let dvacátého století, vpředu s božími mukami u hřbitova

Walter Karl Dick, jak byl pokřtěn, se podle Knihy narozených farní obce Německý Benešov narodil zdejšímu lékaři Theodoru Dickovi (jeho otec Adalbert Dick byl knihvazačem a měšťanem ve Vejprtech, matka Anna, roz Schmidlová, pocházela rovněž z Vejprt) a jeho ženě Theresii, roz. Flohrerové, dceři Franze Flohrera, prýmkaře z Vejprt, a Marie, roz. Bergnerové, také z Vejprt, okres Kadaň, soudní okres Přísečnice

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

V roce 2015 byly v Benešově nad Černou objeveny negativy, podle popisu krabiček se část vztahuje i k rodině Dickových: lékař na snímku z roku 1912 by tedy s velkou pravděpodobností mohl být Theodor Dick, mladý lovec s přihlédnutím k zájmům Waltera Dicka o lesnictví a podobnosti rysů by mohl být on sám

Repro z daru Ing. Petra Hudičáka

Záznam v obecní kronice Německého Benešova o jeho jmenování asistentem pražské chirurgické kliniky v roce 1931 a jeho přednášce na chirurgickém kongresu v Brně v únoru toho roku - zmíněna je i skutečnost, že je nejmladším synem zdejšího okrskového lékaře MUDr. Theodora Dicka

Repro Kronika obce Benešov nad Černou 1923-1935, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)

Táž obecní kronika zaznamenává o tři roky později ukončení otcovy lékařské praxe

Repro Kronika obce Benešov nad Černou 1923-1935, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)

Podpis jeho otce v kronice vojenských vysloužilců v Rožmberku nad Vltavou
datovaný dnem 28. června roku 1931

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Dopis Pavla Mörtla provázející cenný dokument níže o Dickově pobytu v "Českém" už Benešově: s tím přejmenováním to bylo, jak vidno, složitější

Repro archív Kohoutího kříže

Repro SOkA Česky Krumlov, fond ONV Kaplice

Snímky hrobu jeho rodičů v Benešově nad Černou

Foto Jan Mareš a Pavel Mörtl

Zajímavá pasáž z prvé poválečné knihy o atentátu na Heydricha, která vyšla roku 1947 už ve třetím vydání a nese jistou pečeť čerstvého svědectví českých účastníků, jak je použil autor Jaroslav Andrejs (Jan Drejs je pseudonym) ještě v nezkreslené podobě

Repro J. Drejs, Za Heydrichem stín (1947), obálka a s. 223

Text Valerie Maiové na stránkách krajanského měsíčníku připomíná i skon Dickovy manželky Rosalie,
roz. Weilgunyové, v Řezně roku 2005 tři dny před jejímy stými narozeninami

Repro Glaube und Heimat, 2006, č. 4, s. 41

Význačný světový anesteziologický časopis věnoval úvod svého lednového čísla v roce 2009 smrti Reinharda Heydricha, mezi jehož lékaři po atentátu je uveden Dick na prvém místě

Repro Bulletin of Anesthesia History, 2009, č. 1, s. 1, 6 (Wood Library-Museum)

Z článku Michala V. Šimůnka Konec "nenahraditelného muže" s podtitulem
Likvidace R. Heydricha v lékařském kontextu (II. část)

Repro Dějiny vědy a techniky, 2012, č. 4, s. 213-214

Německý Benešov roku 1938 - jeden z nápisů hlásá: Vůdce do dokázal

Repro J. Štifter, Diář z Novohradských hor (2019)