logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRANZ DICHTL

"Heimathaus" ve Freistadtu

"Das Heimathaus in Freistadt. Ein Führer durch seine Sammlungen"

Překlad toho titulu z roku 1950 do češtiny by asi zněl "Vlastivědné muzeum ve Freistadtu. Průvodce jeho sbírkami." Přesto mi to slovo "Heimathaus" zní tak nějak nepřeložitelně, zejména když pomyslím, že v roce 1950 ležel Freistadt v sovětské zóně Rakouska a vysídlenou Šumavu i tak odděloval od okolního světa ostnatý drát "železné opony". Autor zmíněného průvodce byl navíc zakladatelem toho "Heimathausu" a rodákem z Českého Krumlova. Narodil se tam na adrese Horní brána (Oberthor) čp. 12, kde bydlili matčini příbuzní Mannovi, dne 29. července 1900. Tři roky předtím, 26. července 1887, se u českokrumlovského sv. Víta brali jeho rodiče, zlatník a stříbrník ve Freistadtu Franz Dichtl "starší" (*2. srpna 1856 v Rychnově nad Malší /Reichenau an der Maltsch, také Böhmisch Reichenau/, †6. února 1933 ve Freistadtu, kde žil od roku 1883 a kde založil tamní Sängermuseum, syn obecního písaře z Rychnova nad Malší Aloise Dichtla a Agnes, roz. Mugrauerové z Českého Krumlova čp. 21) a Maria, dcera českokrumlovského důchodního Karla Manna, Horní brána čp. 21, a Anny, roz. Prtakové rovněž z Českého Krumlova čp. 110. O Franzi Dichtlovi "mladším" se ostatně ještě v roce 1977, více než deset let po jeho úmrtí, k němuž došlo dne 5. listopadu roku 1966 ve Freistadtu, šířeji rozepsal na stránkách krajanského měsíčníku Rupert Essl (zastoupený i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže).

Franz Dichtl a freistadtský "Heimathaus"

Rupert Essl

Náš pilný a vysoce ceněný krajan se narodil v Krumlově dne 29. července roku 1900. Jeho otec spatřil světlo světa v Rychnově nad Malší. Už brzy po narození dítěte se usadil ve Freistadtu jako zlatník. Chlapec tu navštěvoval gymnázium, na univerzitu však pro panující inflaci už odejít nemohl. V roce 1919 vstoupil do spořitelních služeb a zastával je vzorně po 46 let až do roku 1965. Záhy v sobě objevil zálibu pro vlastivědu. Tak se i v roce 1926 stal spoluzakladatelem a vedle svého povolání i vedoucím freistadtského vlastivědného muzea, jehož otevření bylo obyvatelstvem nadšeně přijato. Od roku 1956 se Dichtl věnoval této instituci jako své hlavní profesi a vybudoval z ní příkladný "Mühlviertler Heimathaus", který ve svých 25 místnostech vystavuje v náležité odborně zpracované expozici dohromady 25 tisíc předmětů oproti 1400 exponátům z doby, kdy sbírky přebíral. Shlédl snad všechny zemské archivní fondy a své záznamy zhodnotil přednáškovou a výstavní činností. Témata jím uspořádaných výstav stojí za to zde přehledně vypočíst:
Freistadt im Bild, 1952;
Mühlviertler Holz in Wirtschaft und Brauchtum, 1954;
Das Hutererhandwerk, 1955;
Flachs und Schafwolle, 1956;
Ein Jahrhundert Männergesangverein Freistadt, 1956;
Das Handwerk der Goldschmiede, Zinngießer und Kupferschmiede, 1957;
Rund um den Bienenstock, 1959;
Sonderschau über bäuerliche Wirtschaftsgeräte, 1960;
Postgeschichtliche Sonderschau, 1963.

(tj. Freistadt /slovem i/ obrazem, Dřevo z Mühlviertelu v hospodářství a lidové tradici, Kloboučnické řemeslo, Len a ovčí vlna, Sto let mužského pěveckého sboru ve Freistadtu, Zlatnické, cínařské a mědikovecké řemeslo, Kolem včelího úlu, Zvláštní expozice selského hospodářského nářadí, Zvláštní expozice z dějin pošty - pozn. překl.)
Přehledně uspořádaná sbírka podmaleb na skle ze Sandlu, Pohoří na Šumavě (Buchers) atd. patří mezi tři největší v tom ohledu. "Führer durch das Heimathaus", tj. muzejní průvodce a mnoho dalších brožur jsou rovněž jeho dílem. Dokončit dějiny města Freistadt, na kterých pracoval ještě na úmrtním loži, mu už smrt nedovolila. Sbíral i etikety zápalkových krabiček z celého světa a poštovní známky a ty soukromé kolekce převzalo po jeho skonu rovněž "jeho" vlastivědné muzeum. Také jako předseda sdružení Heimatbund, mužského pěveckého sboru a turnerské tělocvičné jednoty si Dichtl vydobyl nesporné zásluhy. Tuhý zápas sváděl s pokusy o znešvaření vzhledu jednotlivých domů a celkového obrazu města. Zaslouženou odměnou se mu stalo jen udělení titulu vědeckého konsulenta, zprávy o propůjčení Stříbrného záslužného kříže Rakouské republiky se už dožít nestačil. Pohřeb našeho krajana se konal 9. listopadu roku 1966 za velké účasti obyvatel.


Hoam!, 1977, č. 2, s. 71

- - - - -
* Český Krumlov / † † † Freistadt (A)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

222 tabulka - leva x prava (prava s okrajem) - poloha R, border 1
I o něm na webových stránkách freistadského muzea
Záznam o jeho narození v českokrumlovské křestní matrice
Záznam o narození otcově v křestní matrice farní obce Rychnov nad Malší
Záznam o svatbě rodičů v českokrumlovské oddací matrice

zobrazit všechny přílohy

TOPlist