IGNAZ DEPIL
Křížová cesta v Rožmitále na Šumavě
Diese zwölf gemeißelten Stationsmarterln stiftete der Michnitzer Hofbesitzer Ignaz Depil, der in den Jahren 1819 bis 1852 Hofbesitzer war. (tj. "Těchto dvanáct v kameni tesaných zastavení křížové cesty /doslova v kameni tesaných božích muk/ věnoval majitel dvora Michnice Ignaz Depil, který dvůr vlastnil v letech 1819-1852." " pozn. překl.)
(...)
Die 1848 von Ignaz Depil gewidmeten Granitstationen hatten in der Bildnische auf Blech gemalte Stationsbilder. (tj. "V roce 1848 Ignazem Depilem věnovaná žulová zastavení měla ve výklencích na plechu malované výjevy křížové cesty." " pozn. překl.)
Glaube und Heimat, 1961, č. 23, s. 975
Předchozí dvě citace z nedocenitelného seriálu článků "Zur Pfarrgeschichte von Rosenthal" (tj. "K dějinám farnosti Rožmitál na Šumavě"), jehož autorem byl cisterciácký řádový kněz P. Severin Gottsmich (zastoupený i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže). Mají nahradit vlastní dárcovo, bezpochyby písemné a německy vyslovené vyjádření samotného dárce dvanáctera božích muk, z jejichž kompletu dnes zbylo ubohé torzo. Sám pisatel tohoto průvodního medailonu na vlastní oči viděl na zahrádce jednoho z místních obyvatel z cesty mimojdoucímu patrné využití jednoho z někdejších zastavení křížové cesty jako sedátka a stolu na trávníku za domem. Nejde ovšem jen o liturgický artefakt, nýbrž i o michnického statkáře a jednoho z poslanců prvního rakouského Ústavodárného říšského sněmu, jímž se Ignaz Depil kdysi stal. Narodil se v Michnici dne 15. srpna roku 1793 jako syn Adalberta Depila (†23. září 1819 v Michnici ve věku 53 let, jeho rodiči byli Gregor Depil a Susanna, roz. Erbová) a Marie Anny, roz. Haferlové z Kaplice (†16. května 1800 ve věku 33 let, v úmrtní matrice "Anna, Ehefrau des Hr. Adalbert Depiel" /!/). Ïgnazovi rodiče se brali v Kaplici 5. srpna roku 1783. Jeho sourozenci se stali sestry Rosalia (*1784), Elisabeth (*1786) a Anna Maria (*1787), bratr Johann Karl (*1790), sestra Franziska (*1792) a bratři Leopold (*1795), Anton (*1797) a Adalbert (*1800). Předposlední z bratří zemřel v roce 1800 a matka zemřela brzy po porodu toho posledního. "Michnitzhof" měl ve vsi čp. 1 a Depilovi později hospodařili i ve Vracově (Wratzau). Psali se v minulosti i příjmením Dapill, Daepil, Depl či Depiel, jak píše ve svém textu o příjmeních omlenických farníků Josef Jungwirth (1933-1995), zastoupený i samostatně na webových stránkách Kohoutího kříže. Ústavodárný říšský sněm, zvaný i "Kroměřížský" ("Kremsier") byl plodem revolučního roku 1848 a byl brzy rozpuštěn. Sám Depil se vzdal poslanecké funkce, kterou zastával od 31. července 1848, už 4. září téhož roku, "aus Gesundheits- und Familienrücksichten" (tj. "ze zdravotních a rodinných důvodů", viz i web rakouského parlamentu). Zemřel podle omlenické úmrtní matriky 2. září 1867 v Bočkově. Citovaná zpráva o úmrtí z pražského listu Deutsche Volks-Zeitung, datovaná dnem 28. září 1867, jako den Depilova skonu zmiňuje 31. srpen a místo jen "in unserem Bezirke" (tj. "na našem okrese"). Pak se na něco spolehněte.
- - - - -
* Michnice, Rožmitál na Šumavě / Rožmitál na Šumavě / † Bočkov, Omlenice
