logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRANZ JOSEF CZERNIN

"cz" v "gz" na internetových stránkách gezett.de

"cz" v "gz" na internetových stránkách gezett.de

Repro www stránky gezett.de a archív Kohoutího kříže

S Wernerem Fritschem v Jihočeské vědecké knihovně za oslav Stifterova roku 2005

S Wernerem Fritschem v Jihočeské vědecké knihovně za oslav Stifterova roku 2005

Repro archív Jihočeské vědecké knihovny

Pozvánka do rakouské literární kavárny v Praze (1997)

Pozvánka do rakouské literární kavárny v Praze (1997)

Jeho heslo na české Wikipedii (klikněte na náhled)

Jeho heslo na české Wikipedii (klikněte na náhled)

Repro Wikipedia

Na genealogických stránkách rodu figuruje i s rodiči a sourozenci

Na genealogických stránkách rodu figuruje i s rodiči a sourozenci

Repro www stránky Genealogy.eu - Miroslav Marek

Titulní listy prvního vydání Stifterova "Vítka" v Pešti (dnes Budapešť)

Titulní listy prvního vydání Stifterova "Vítka" v Pešti (dnes Budapešť)

Repro P. Kosatík, Menší knížka o německých spisovatelích z Čech a Moravy (2001), s. 50

Obálka (1953) jednoho z vydání Stifterova románu Witiko, zde v nakladatelství Adam Kraft péčí Maxe Stefla a Wissenschaftliche Buchgesellschaft, zdobená citací slov Ernsta Alkera: "Vítek" je jediný prozaický epos vysokého slohu v německé řeči, provedený s tak naprostou a neúprosnou důsledností

Obálka (1953) jednoho z vydání Stifterova románu Witiko, zde v nakladatelství Adam Kraft péčí Maxe Stefla a Wissenschaftliche Buchgesellschaft, zdobená citací slov Ernsta Alkera: "Vítek" je jediný prozaický epos vysokého slohu v německé řeči, provedený s tak naprostou a neúprosnou důsledností

České vydání Vítka z téhož roku v nakladatelství Vyšehrad a překladu Jitky Fučíkové

České vydání Vítka z téhož roku v nakladatelství Vyšehrad a překladu Jitky Fučíkové

Zabásnil si, ovšem zcela žertem, jeden z jeho příbuzných Ferdinand hrabě Czernin (*1903 v Heřmanově Městci, †1965 v New Yorku), jehož kniha (česky by se mohla jmenovat Myslivecký slabikář), vydaná v roce 1938, se k autorovi překladů Kohoutího kříže dostala z pozůstalosti Antonína Nikendeye

Zabásnil si, ovšem zcela žertem, jeden z jeho příbuzných Ferdinand hrabě Czernin (*1903 v Heřmanově Městci, †1965 v New Yorku), jehož kniha (česky by se mohla jmenovat Myslivecký slabikář), vydaná v roce 1938, se k autorovi překladů Kohoutího kříže dostala z pozůstalosti Antonína Nikendeye

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist