logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

MATTHIAS CHYNA

O mém předchůdci

Dne 31. srpna 1931 odešel ředitel měšťanské školy Josef Skopek (je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.) po 42 letech neúnavné a úspěšné práce ve službě výchovy a vyučování na trvalý odpočinek. Místem jeho hlavního působení byla naše chlapecká měšťanská škola, které věnoval plné čtvrtstoletí jako odborný učitel a ředitel své nejlepší síly. Jeho záliba v německém jazyce a podstatné zabývání se jeho výukou získalo mu pověst vzorného metodika tohoto obtížného vyučovacího předmětu. Byl přitom přístupný všem rozumným pedagogickým novinkám, jako svůj hlavní cíl si ovšem vytyčil vyzbrojit naši mládež pro život cennými znalostmi a morálními vlastnostmi. Jeho sociální cítění nalezlo zřetelný výraz v oblasti péče o chudé školní děti. Trvalou zásluhu si ředitel Skopek vydobyl vytvořením IV. třídy měšťanské školy. Navzdory mnoha překážkám, které mu ležely v cestě, dosáhl svou vytrvalostí a cílevědomou prací tohoto pro naše město a okres tak nezbytného rozšíření měšťanské školy. Jako ředitel vždy usiloval o to, aby podle svých sil podporoval dobrou pověst, udržel dobrou shodu a vyrovnával protiklady (v originále "das gule Einverhehmen zu erhalten und Gegensätze auszugleichen" - pozn. překl.); pro svědomité plnění povinností a píli nalezl pak vždy slova uznání.

Matthias Chyna,
provizor. ředitel.

Kronika německé chlapecké obecné a měšťanské školy Český Krumlov 1915-1938, s. 117

Pisatel předchozích v originále ovšem německy psaných řádků tu na stránkách školní kroniky velebí nejen svého předchůdce na postu ředitele českokrumlovské německé chlapecké měšťanky, nýbrž i svého pozdějšího předchůdce ve funkci starosty tohoto národnostními problémy tak neblaze postiženého města při březích Vltavy. Narodil se 30. srpna roku 1876 o kus dál po jejím toku v Českých Budějovicích (Budweis) čp. 268 (Kněžská ulice /Priestergasse/ nové čp. 7) a téhož dne ho tehdy ještě kaplan Mathias Wonesch (také on má na webových stranách Kohoutího kříže své samostatné zastoupení) pokřtil jménem Mathias, poněvadž kmotrem dítěte byl Mathias Braunbier, domkář z Pražského předměstí čp. 335 se svou chotí Elisabeth a otec (psaný v křestní matrice i v německém jinak záznamu příjmením Chýna i s tou čárkou) byl také Mathias (později se to psalo se dvěma "tt"). Otec byl tenkrát krejčovským tovaryšem, příslušným do vsi Dubičné (Dubiken), kde žili jeho rodiče Jakob a Marie, roz. Týrová z Popovic u Dolního Bukovska, matka Ludmila (v německém záznamu křestní matriky psáno "Ludmilla") byla dcerou Františka Rybičky, učitele ve Slavíkovicích, okr. Klatovy a Marie, roz. Křížkové z Louňovic. Německý učitelský ústav v Českých Budějovicích absolvoval v roce 1895. Podle zprávy v Budweiser Zeitung byl roku 1898 ustaven na německé obecné a měšťanské škole v Horní Plané (Oberplan). Na webových stranách Kohoutího kříže vzpomíná ho jako tamního učitele zpěvu Traudl Woldrichová. K 1. říjnu 1912 odtud odešel na německou chlapeckou měšťanskou školu do Českého Krumlova. Po návratu z ruského zajetí v roce 1919 (upadl do něho hned roku 1914) se sem vrátil. V roce 1931 se stal, jak už řečeno, nástupcem Josefa Skopeka na německé chlapecké měšťanské škole, o pět let později i jako starosta města, podle příspěvku Wilhelma Diessla v krajanské publikaci "Unsere Heimat - Die Stadt Krummau an de Moldau im Böhmerwald" (1992) ovšem byli Skopek i Chyna jen dosazeni československou vládou jako "vládní komisaři" zřejmě pro své dobré znalosti češtiny ("offenbar wegen ihrer guten Tschechisch-Kenntnisse als Regierungskommissäre"). V květnu 1937 vítal Chyna (školní kronika zdejší české národní školy píše ovšem o proslovu starosty a ředitele v.v. "Matěje Chýny") německým proslovem prezidenta Beneše a jeho paní při cestě po jižních Čechách (hlava státu zřejmě chtěla opožděně posílit loajalitu obyvatel okrajové oblasti republiky) a rok nato v létě byl komisařsky ustavený českokrumlovský starosta nahrazen starostou zvoleným (stal se jím Ludwig Schönbauer, který má i samostatné zastoupení na webových stránkách Kohoutího kříže). Dále mi stopa Matthiase Chyny vlastně zcela uniká, snad jen Richard Wondra (zastoupený i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže) obsáhle referuje v listu Budweiser Zeitung z 10. srpna 1940 o slavnostním večeru místní organizace Kriegerkameradschaftsbund (tj. spolku válečných veteránů), kde mužský pěvecký sbor "pod vedením velice zasloužilého šéfa německého mužského pěveckého sboru v Krummau an der Moldau řed. Chyny" ("unter Leitung des sehr verdiensten Obmannes des Deutschen Männergesangvereines in Krummau Dir. Chyna") vzletně přednesl krásné "osvobozenecké" písně ("die schöne Freiheitslieder") "Der Gott, der Eisen wachsen ließ", "Schwertlied" a "Es ist so schön Soldat zu sein". Mám ty názvy překládat? Mám hovořit o konci německého města Krumlova? Mám zapět nějakou českou píseň o svobodě, o Bohu, který dá železu růst, o meči či o tom, jak je krásné být vojákem?

Zhodnocení školské působnosti Matthiase Chyny

Anonym

Ředitel Matthias Chyna nastoupil dne 31. srpna 1936 dovolenou až ke svému přeložení do trvalého důchodu. Více než 41 let plně nasazoval své síly pro školu a učitelský sbor a mohl se zářivým pohledem v dokonalé spokojenosti ohlédnout po svém nadmíru zdárném díle (v originále "auf sein überaus ersprießliches Wirken" - pozn. překl.). Jeho těžký úřad byl mu životem, jeho škola srdci nejdražší (v originále "seine Schule sein Liebstes" - pozn. překl.). Uvnitř i navenek vykazuje ústav neúnavnou, věrnou péči, kterou jí dopřával jako ředitel i předseda místní školní rady. Jeho nevyčerpatelná píle nacházela vždycky prostředky a cesty, jak by se dala školní budova vylepšit a zkrášlit. Avšak i v didaktickém ohledu, pobízen svým vynikajícím organizačním talentem a svými velkými vědomostmi, pozvedl duchovní úroveň ústavu. Vždy dokázal pobádavými slovy svůj učitelský sbor podnítit k pilnější práci, vyrovnávat protiklady, povzbuzovat dobrými radami a vytvořit tak ze svého ústavu vzornou školu okresu. Jako vynikající pedagog a metodik byl ve svém působení jako takovém velice úspěšným a získal si jím ocenění a vážnost žáků, kolegů a rodičů. Velký je zástup žáků, které během téměř pětadvacetileté působnosti na zdejší měšťanské škole a stejně dlouholeté činnosti učitele a vedoucího živnostenské pokračovací školy (v originále "als Leiter der gewerblichen Fortbildungsschule" - pozn. překl.) vychoval v řádné muže a dobré státní občany (v originále "zu tüchigen Männern und guten Staatsbürgern" - pozn. překl.).
Kabinety a knihovny ústavu naplnil nespočetnými učebními a názornými pomůckami a prostředky, rozsáhlými sbírkami udržovanými v tom nejlepším pořádku, při čemž nelitoval ani času, ani práce, ani námahy. Ve školských záležitostech byl jeho úsudek v celém okrese a daleko mimo něj rozhodující autoritou.
Všeobecně to muselo to být ono přející uspokojení, když byl pan ředitel Matthias Chyna povolán do čela města, jehož dohlížecí úřady (v originále "deren Aufsichtsamten" - pozn. překl.) musily pracovní schopnost (v originále "die Arbeitskraft" - pozn. překl.) tohoto vynikajícího muže dobře ocenit.


Kronika německé chlapecké obecné a měšťanské školy Český Krumlov 1915-1938, s. 223-224

P.S. Autorem anonymního textu, který se mimochodem velice podobá Chynovu německému hodnocení někdejšího jeho ředitelského předchůdce z roku 1931, byl zřejmě Chynův nástupce (hodnocení bývalo pravidelně svěřováno této osobě) v roli ředitele chlapecké měšťanské školy v tehdy ještě Českém Krumlově (německy úředně Böhmisch Krumau), přezvané brzy na "Oberschule für Jungen" ve městě nacisty rovněž přejmenovaném na "Krummau an der Moldau", Karl Schacherl (i on má na webových stranách Kohoutího kříže své samostatné zastoupení).

P.P.S. Ještě k českému příjmení Chýna, Chejn. Odvozuje se podle příručky Naše příjmení od slovesa "chýnit" = přetvařovat se, klamat, lichotit. Ta čeština!

- - - - -
* České Budějovice / Horní Planá / Český Krumlov

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam o jeho narození v českobudějovické matrice
Rodný dům v českobudějovické Kněžské ulici
Škola v Horní Plané, kde zahájil své učitelské působení
Pohlednice Josefa Seidela, zachycující budovu chlapecké měšťanské školy v Českém Krumlově, byla vlepena do školní kroniky v roce 1934 (viz i Karl Schacherl, Peter Scherb a Josef Skopek)

zobrazit všechny přílohy

TOPlist