logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JOHANN BÖHM

K dějinám učitelského vzdělání v jižních Čechách

Tato práce (má rozsah více než 150 stran, tj. slušné brožury, a citován je tu v českém překladu jen její úvod - pozn. překl.) sestává ze tří částí. První z nich přináší co možno nejkratší přehled dějin školství naší užší otčiny (v originále "Überblick der Geschichte des Schulwesens unseres engeren Vaterlandes" - pozn. překl.) a při této příležitosti také 3 důležité školní dokumenty listinné povahy (v originále "Schulurkunden" - pozn. překl.) z jižních Čech. Nato je v krátkosti vzpomenuto dvou mužů (jde o Johanna Ignaze von Felbigera /1724-1788/ a o Ferdinanda Kindermanna von Schulstein, i samostatně zastoupeného na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.), kteří se zejména zasloužili o to, aby bylo uvedeno v život dílo Marie Terezie (v originále "Maria Theresia" - pozn. překl.), tvůrkyně rakouské obecné školy, a kteří nesmějí chybět jako zakladatelé učitelského vzdělání v Rakousku nikde tam, kde je o něčem podobném řeč. Druhá část zahrnuje látku k dějinám obecné školy a s ní spojené preparandy (tj. učitelské přípravky - pozn. překl.) v Českém Krumlově (v originále "in Krummau" - pozn. překl.), jedné z nejstarších a nejvýznačnějších institucí toho druhu v celých Čechách a předchůdkyně učitelského ústavu v Českých Budějovicích (v originále "in Budweis" - pozn. překl.). Třetí část se zabývá historií posledně zmíněného ústavu a přináší o něm tolik informací, kolik jich lze podle míry daných poměrů a okolností zveřejnit.
Kéž by to, co se zde podává, bylo jako příspěvek k dějinám domácího školství souhlasně přijato zejména oněmi početnými pedagogickými pracovníky (v originále "von jenen zahlreichen Schulmännern" - pozn. překl.), kteří byli na budějovickém učitelském ústavu, jenž může v roce 1919 oslavit už stoleté jubileum své existence, vzděláni k tomu, být dobrými křesťany, opravdovými patrioty a charakterově pevnými, svým povinnostem oddanými učiteli a vychovateli lidu!


Bericht der k.k. deutschen Lehrerbildungs-Anstalt - Herausgegeben am Schlusse des Schuljahres 1906-1907, s. (3)

Narodil se dne 10. února roku 1847 v krušnohorské osadě Ursprung (přezvané po roce 1945 a odchodu svých německy mluvících obyvatel českým místním jménem Počátky, odkazujícím na skutečnost, že tu pramení hned několik potoků), spadající dnes pod správní obec Kraslice, německy Graslitz, kde byl v kostele Božího Těla (jinak i Nejsvětějšího Těla Kristova) novorozenec téhož 10. února 1847 i pokřtěn jmény Johann Anton. Byl nemanželským synem Theresie Hoyerové (někde psané v příjmení i s měkkým "i") z Počátek čp. 58 (dům s tím číslem tam přestavěný dosud stojí), nemanželské dcery hostinské (v matrice je povoláním označena jako "Herbergerin") ze zdejšího čp. 48 (dům s později uděleným novým čp. 20 tu už nenajdeme), která teprve svatbou v Kraslicích 11. května 1851 s mlynářským tovaryšem Karlem Böhmem chlapce legitimizovala a mohlo se mu dostat příjmení mužova. Karl Böhm, jemuž bylo při svatbě 42 let, se narodil ve dnes zcela zaniklé osadě Javořina (tehdy ovšem německy zvané Ahornwald v tehdejším soudním okrese Nejdek /Neudeck/, dnes okres Sokolov) jako nemanželský syn Marie Böhmové, obchodníkovy dcery z Javořiny čp. 31. Mladý Johann Böhm absolvoval v letech 1861-1866 reálku a učitelský ústav v Chebu (Eger). Učitelskou dráhu začal od 1. října 1866 jako podučitel v Kraslicích, od března 1867 do září 1870 působil v Tierbachu (od roku 1947 Suchá podle německé varianty místního jména, která zněla Dürrbach, tj. "Suchý Potok"), další tři roky v Lokti (Elbogen), poté necelý rok v obci Gossengrün (od roku 1947 Krajková) a v letech 1873-1876 v Horním Slavkově (Schlaggenwald). Následně se stal cvičným učitelem na učitelském ústavu v Trutnově (Trautenau) a okresním školním inspektorem pro okresy Trutnov, Broumov (Braunau) a Nové Město nad Metují (Neustadt an der Mettau). O prázdninách podnikal cesty po světě, ať už to byly Itálie, Dánsko, Skandinávie, Egypt, Palestina, Francie, Španělsko a Portugalsko, Rusko a samozřejmě Německo a samotné Rakousko-Uhersko. Byl iniciátorem založení rakouského sdružení pro Krkonoše (Österreichischer Riesengebirgsverein), jehož časopis "Das Riesengebirge in Wort und Bild" po 11 let vedl a naplňoval mnoha svými příspěvky. Psal i do časopisů "Bote für Schule und Haus", "Der Österreichische Schulbote", "Jugend Lust und Lehre", "Erzgebirgs-Zeitung","Lehrmittel-Sammler" aj.. Cenou byla odměněna jeho práce "Rübezahl in der Deutschen Mythe". Jeho manželka Josefa (*1867), s níž měl syny Johanna (*1888), Adolfa (*1890), Karla (*1892) a dceru Mariannu (*1897), která v roce 1944 vystoupila v Praze z katolické církve, byla dcerou Adalberta Klingera, "potulného umělce" ("herumreisender Künstler"), jak se uvádí v křestní matrice právě při českobudějovickém narození vnučky (tam najdeme i přípis o jejím rozchodu s církví), v Žinkovech, okr. Přeštice, a Marie, roz. Chládkové z Heřmanova Městce. Dekretem z 19. července 1893 byl Johann Böhm jmenován coby "Hauptlehrer" do učitelského ústavu v Českých Budějovicích, kde se věnoval mj. i předmětům kreslení a krasopis. Byl činný i na českobudějovickém německém gymnáziu, dívčí pokračovací škole (Mädchenfortbidungsschule) a v obchodním pokračovacím kursu pro dívky (Kaufmännischer Fortbildungskurs für Mädchen) a při týdenním penzu 28 vyučovacích hodin byl i členem c.k. zkušební komise pro obecné a měštanské školy nepřetržitě už od roku 1886. Jeho služební léta překročila počet 40. Po svém odchodu do penze v roce 1908 přesídlil z Českých Budějovic do Prahy a na pražském Smíchově i skonal 12. února roku 1929. O učitelském vzdělání na jihu Čech leccos vím už proto, že jsem v roce 1959, kdy by českobudějovickému německému učitelskému ústavu bylo rovných 140 let, začal studovat na tzv. Pedagogickém institutu, založeném tu v jihočeské metropoli přímo "podle sovětského vzoru". Dobrými křesťany jsme se tedy stát navzdory rodičovským kořenům (já a moje žena jsme byli ještě za války, tj. v Protektorátu Čechy a Morava, pokřtěni) rozhodně neměli.

- - - - -
* Počátky, Kraslice / České Budějovice / Český Krumlov / † † † Praha

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Titulní list brožury (1907), jejímž byl spoluautorem
Takto obsáhle ho představila výroční zpráva českobudějovického německého učitelského ústavu
Mezi kolegy na německé "dívčí pokračovací škole", sídlící na Lobkovickém náměstí (část dnešního Mariánského náměstí) v Českých Budějovicích
Inzerát školy v budějovickém německém tisku

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist