JULIUS BLECHINGER

Repro Schöner Bayerischer Wald, 2017, č. 3, s. 28 (Archiv Ohetaler-Verlag)

Na kresbě tužkou od Hanse Urbana st.

Repro H. Harwalik - F. Pimmer, Winterberg im Böhmerwald (1995), s. 347

Na rubu tohoto snímku je rukopisná poznámka, že jde o "bleskový záběr" z 22. února roku 1900 o dvanácté hodině půlnoční, zachycující veselý večer německého pěveckého a hudebního sdružení "Harmonie", jehož sbormistr Julius Blechinger sedí tu ve druhé řadě druhý zprava v ruce s dirigentskou hůlkou

Repro Schöner Bayerischer Wald, 2017, č. 3, s. 29 (Archiv Ohetaler-Verlag, Nachlass Brauner)

Narodil se podle záznamu křišťanovské farní matriky dílovedoucímu sklárny v Arnoštově čp. 1 Johannu Blechingerovi, synu tamního skelmistra Johanna Blechingera a jeho ženy Karoliny, kteří jsou podepsáni i jako kmotři novorozencovi, u jehož matky Karoliny Kollerové, dcery Barbary Kollerové (matčin otec Martin Koller byl sklářem v rakouském Sonnenwaldu na panství kláštera Schlagl), není uvedeno jméno otcovo

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Skladatelův hrob ve Vimperku s nečitelným nápisem pravděpodobně v sedmdesátých letech 20. století...

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1973, č. 11, s. 381

... a po obnově na snímku z roku 2022, je na něm titulován jako "Ein Meister der Tone"

Foto Pavel Polák

K 19. výročí jeho úmrtí dal vimperský městský úřad vsadit namísto zrušeného hrobu pamětní desku na vnějším výklenku vchodu do hřbitovního kostela, jak praví článek v Budweiser Zeitung s údaji o jeho životě a díle

Repro Budweiser Zeitung, 1941, č. 56, s. 16

Takto vzpomněl 100. výročí jeho narození českobudějovický německý list

Repro Budweiser Zeitung, 1943, č. 28, s. 10

Jeho portrét na obálce (2006) průvodce po muzeích Bavorského lesa

Vimperk, kde žil a zemřel, na obálce rodácké pamětní knihy i s jeho životopisem (1995, Heimatsammlung "Stadt Winterberg", Freyung)

Rukopisný notový záznam jeho mazurky "Horské kvítko z Plekenštejna"

Repro Schöner Bayerischer Wald, 2017, č. 3, s. 29 (Archiv Ohetaler-Verlag, Nachlass Brauner)

Notový záznam jeho "Sklářského marše" ("Glashüttenmarsch"), zkomponovaného někdy kolem roku 1890

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2018, č. 7, s. 31 (Ohetaler Verlag)

Obálka (1902) notového materiálu k písni "o Javorském jezeře"

Jeden z jeho nápěvů s titulem "Z Javoru když hledím dolů" vznikl kolem roku 1890, měl však pozměňující se slovní doprovod, který svědčí o oblibě písně

Repro Volkslieder aus dem Böhmerwalde II., s. 110-111

Na tomto otištění písně "o Javorském jezeře" je jako autor týchž slov uveden Martin Primbs ze Zwieselu

Repro Waldheimat, 1926, č. 1, s. 1

Brusírna skla v Arnoštově, zvaná "D' Schleif", v zimním hávu a s pozadím Dlouhé hory

Repro Glaube und Heimat, 1982, č. 12, s. 68

Arnoštov na pohlednici Josefa Seidela

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau)

Arnoštovští kluci s řehtačkami

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2019, č. 4, s. 24 (ze sbírky Seppa Hoffmanna)

Arnoštov na současném leteckém snímku

Repro Šumava, léto 2016, s. 20, foto Jiří Flíček

Lysá a Knížecí Stolec od Arnoštova na snímku z října 2008

Repro z daru Petra Luniaczka

Ptačí klec se skleněnou mřížkou zřejmě ze skláren ve Spigelau, kde také působil

Repro R. Haller, "Geschundenes Glas" : brauchtümliches Glasmachen, volkstümliche Gläser im Bayerischen Wald und anderen europäischen Glashüttenlandschaften (1985), s. 89