logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRIEDRICH BLAHOWETZ

Ich bin ein Wäldlerkind


Ich bin ein Wäldlerkind,
In Ehr' und Treue stark.
Ja, wir Wäldler sind
Des Landes beste Mark.

Ich bin gar furchtbar stolz,
Mein teures Heimatland,
Auf dein grünes Holz
Und blaues Moldauband.

Schau ich zu Dir hinauf,
Gepries'ner Adalbert:
Dann jauchz' ich freudig auf,
Denn Du bist's wert.

In lichter Sonnenglut
Grüßt mich der Plöckenstein,
Mein Herz, so gut
G'hört längst schon sein.

Bin ich von Dir mal fort,
So blutet gleich, o Schmerz,
Am fremden Ort
Mein Wäldlerherz.

Bin ich mal sterbensalt,
Und kann kein' Schnaufer tun,
Im schönen Böhmerwald
Dort möcht' ich ruhn!

Jsem dítě Šumavy


Jsem dítě Šumavy,
toť věrnost má i čest.
Ba, kéž ji oslaví
každý, kdo odtud jest.

Jsem hrdý věru dost
na domovinu svou,
její zelený hvozd,
Vltavu modravou.

Ohlížívám se zpět
k té zemi Stiftera:
vzdech blaha je tam svět
a důvěra.

Zdraví mne samý jas
Plechého skalní štít,
tak srdce v nás
má dobré být.

Daleko odtud jsem
a nitro plné ran,
kol cizí zem,
já Šumavan.

Až smrt mě bude zvát,
až nepopadnu dech,
tam doma bych si rád
do hrobu leh'!

Glaube und Heimat, 1998, č. 4, s. 11

Ty prosté verše se dají zpívat na slova šumavské hymny, tj. Hartauerovy písně "Tief drin im Böhmerwald" a jejich autorem je Friedrich Blahowetz. Franz Mertl, který je do redakce krajanského časopisu poslal, uvedl adresu autora "Drslawitz 12, Post Husinetz", tj. Drslavice 12, pošta Husinec, dodejme že farnost Lažiště, okres Prachatice. Nicméně v Mühlviertler Nachrichten vyšly verše už v roce 1934. Friedrich Blahowetz tu má uvedeno bydliště ve Vimperku a verše měl zhudebnit profesor Moser z Krumlova (zřejmě jde o ředitele tamní hudební školy Antona Mosera). V témže roce nacházíme v Okresním věstníku pro politický okres českobudějovický jméno Bedřicha Bláhovce, narozeného 17. října 1899, bytem ve Vacovicích (okr. Strakonice), v seznamu osob, které zneužívají chudinské podpory a služby nemocnic. Už roku 1932 ovšem autor vydal vlastním nákladem dvě útlé brožury, v té druhé z nich najdeme báseň otištěnou poprvé. A Blahowetz uvádí svou adresu Švihov 11, okr. Prachatice. Dnes je Švihov (Schwihau) částí Drslavic, roku 2011 tu žilo 26 obyvatel. Drslavice, Vacovice i Vimperk jsou od sebe vzdáleny jen pár kilometrů. V křestní matrice jej ovšem nenacházíme v žádné z těch obcí. Pomohlo nakonec pátrání kolegů z okresních archivů. Ve vacovické "knize domovců" se Bedřich Bláhovec vyskytuje několikrát. Datum narození 17. října 1899 je stejné, liší se povolání, dojič krav, švicar (tedy domovník či vrátný), ale také spisovatel. Místo narození jednou Chvalšovice, ale třikrát Spitzenberg či Spicenberk. A to nás přivedlo k osadě Hory (Spitzenberg) v želnavské farnosti, kde se podle křestní matriky narodil toho dne na čp. 5 Friedrich Blahowetz, syn Franze Blahowetze z Chvalšovic a Anny, jejíž otec Ignaz Falář pocházel z nedaleké Bělé (Parkfried). Friedrich se pak 10. listopadu 1931 v Lažišti oženil s Marií Kindermannovou ze Švihova. Podle poválečných pobytových přihlášek se v říjnu 1945 přestěhoval z Koječína, okr. Písek (dnes okr. Strakonice) do Českého Krumlova, Horní Brána 11, povoláním byl "mleč na holandru", tedy dělník v papírnách. V říjnu 1952 se jako horník v tuhových dolech přechodně přihlásil v Hůrce. Protokoly vyšetřovacích spisů StB v Archivu bezpečnostních složek uvádějí, že byl 21. listopadu 1956 Lidovým soudem v Prachaticích odsouzen na 8 měsíců podle §95 trestního zákona z roku 1950, tedy za trestný čin opuštění republiky. Podle rozsudku (bydlel v té době v Nemocniční ulici v Českém Krumlově) byl ještě s jedním společníkem zadržen hlídkou Pohraniční stráže nedaleko Soumarského mostu 15. října 1956, soud tedy proběhl hodně rychle. Rehabilitace trvala podstatně déle, v roce 1963 byl podle razítka ve spisu rehabilitován rozhodnutím Ministerstva vnitra, soudní rehabilitace byla provedena až roku 1900. Po návratu z vězení se v listopadu 1957 přihlásil jako dělník Pozemních staveb k přechodnému pobytu ve Frymburku. Zatím poslední stopu máme ze 6. listopadu 1964, kdy uvedl na oddělení Veřejné bezpečnosti v Českém Krumlově trvalé bydliště Dvorce čp. 50, okr. Jindřichův Hradec. Tehdy byl bez zaměstnání. Po datu úmrtí pátráme dál. Bláhovec, že je to ale krásné jméno pro básníka! Někdy si tak připadá i badatel...

- - - - -
* Hory, Pernek / Švihov, Drslavice / Vimperk / Vacovice / Český Krumlov / Hůrka, Horní Planá / Frymburk

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Švihov u Drslavic dnes (2018), stavení čp. 11 tu už nenajdeme
Drslavická tvrz někdy ve dvacátých letech 20. století
Rekonstruovaná tvrz v DrslavicíchRekonstruovaná tvrz v Drslavicích
Mapka farních obvodů Prachaticka ze druhé části rejstříků ke jmennému fondu v soupisech jejich osadníků
v 18. a 19. století, kde se příjmení Bláhovec vyskytuje i ve farnosti Husinec, s Lažištěm sousedící

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist