logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

EGON M. BINDER

Repro Grafenauer Anzeiger, 4. 11. 2003, s. 26

Inzerát (1992) na jeho knihu o Vánocích na Šumavě

Inzerát (1992) na jeho knihu o Vánocích na Šumavě

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1992, č. 12, s. 597

Obálka (1992, nakladatelství Neue Presse, Pasov)

Obálka (1992, nakladatelství Neue Presse, Pasov)

Krajina u Sankt Oswaldu a Haslachu na jeho fotografii

Krajina u Sankt Oswaldu a Haslachu na jeho fotografii

Repro Grafenauer Anzeiger, 1. 7. 2004, s. 34

Obálky (nakladatelství Grada 2005 a 2011) dvou jeho knih o uzení, které byly přeloženy do češtiny

Obálky (nakladatelství Grada 2005 a 2011) dvou jeho knih o uzení, které byly přeloženy do češtiny

"Lucerna v lesích", tj. hrad Saldenburg blízko rodného
Matzersdorfu na kresbě Ludwiga Rosenbergera

"Lucerna v lesích", tj. hrad Saldenburg blízko rodného
Matzersdorfu na kresbě Ludwiga Rosenbergera

Repro L. Rosenberger, Reisen in den Bayerischen- und Böhmerwald (1982), s. 17

Dürerova Mše svatého Řehoře

Dürerova Mše svatého Řehoře

Repro www stránky Die Gregorsmesse

"Waffen-Christi-Kreuz" s kohoutem a hodinami nastavenými"na třetí odpoledne" kdy Kristus dokonal

"Waffen-Christi-Kreuz" s kohoutem a hodinami nastavenými
"na třetí odpoledne" kdy Kristus dokonal

Repro Der Bayerwald, 2009, č. 2, s. 23

Replika kohoutího kříže na původním místě u Nicova (originál je dnes u kostela v Kašperských Horách) a jeho původní podstavec z roku 1890 (viz i Hans Kollibabe)Replika kohoutího kříže na původním místě u Nicova (originál je dnes u kostela v Kašperských Horách) a jeho původní podstavec z roku 1890 (viz i Hans Kollibabe)

Replika kohoutího kříže na původním místě u Nicova (originál je dnes u kostela v Kašperských Horách) a jeho původní podstavec z roku 1890 (viz i Hans Kollibabe)

Foto Ivo Kareš

I na tomto "pašijovém kříži" (Passionskreuz) v bavorské vsi Ratzenleithen na severozápadě od Pasova sedí kohout při hodinách, nastavených tu ovšem mylně na devátou místo na třetí

I na tomto "pašijovém kříži" (Passionskreuz) v bavorské vsi Ratzenleithen na severozápadě od Pasova sedí kohout při hodinách, nastavených tu ovšem mylně na devátou místo na třetí

Repro Der Bayerwald, 1986, č. 2, s. 36

Kohout, který podle Matoušova evangelia (25,75) dvakrát zakokrhal, když Petr třikrát zapřel Krista, na vrcholu kříže pod hvězdou zatmění na "Arma Christi" z kostela Saint-Pierre ve francouzské obci Collonges-la-Rouge v regionu Limousin

Kohout, který podle Matoušova evangelia (25,75) dvakrát zakokrhal, když Petr třikrát zapřel Krista, na vrcholu kříže pod hvězdou zatmění na "Arma Christi" z kostela Saint-Pierre ve francouzské obci Collonges-la-Rouge v regionu Limousin

Repro Wikipedia

Na černém vystřihovacím obrázku ze sbírek Západočeského muzea v Plzni vidíme kohouta na žebříku a při nástrojích Kristova umučení jako střed kompozice

Na černém vystřihovacím obrázku ze sbírek Západočeského muzea v Plzni vidíme kohouta na žebříku a při nástrojích Kristova umučení jako střed kompozice

Repro J. Royt, Kristus v křesťanské ikonografii (2010), obr. příl.

"Arma Christi" na objednávku u řezbáře z "Boží Mysli" ("Hergottschnitzer von Bodenmais")

"Arma Christi" na objednávku u řezbáře z "Boží Mysli" ("Hergottschnitzer von Bodenmais")

Repro Der Bayerwald, 1994, č. 1, zadní strana obálky

Kohoutí kříž jako řezbářská práce ze současné Šumavy: autorem je Jan Houška z Prachatic

Kohoutí kříž jako řezbářská práce ze současné Šumavy: autorem je Jan Houška z Prachatic

Foto Ivo Kareš

Několik "kohoutích křížů", zvaných i "Arma Christi" či místně také "Leiden Christi", tj. "Utrpení Kristovo", z toho dva v lahvici na léky a dva stojací dvojité, tzv. "španělské kříže" ("Caravaca Kreuz"), ochranné znamení "proti prudké bouřce", všechny z knihy o lidových řezbářích z Horní Falce

Několik "kohoutích křížů", zvaných i "Arma Christi" či místně také "Leiden Christi", tj. "Utrpení Kristovo", z toho dva v lahvici na léky a dva stojací dvojité, tzv. "španělské kříže" ("Caravaca Kreuz"), ochranné znamení "proti prudké bouřce", všechny z knihy o lidových řezbářích z Horní Falce

Repro R. Haller, Herrgotten und Heilige : volkstümliche Schnitzkunst in der Oberpfalz (1982), obr. příl.

O Kohoutích křížích na české i bavorské straně Šumavy vypráví
v pořadu "Toulavá kamera" z roku 2013 Dr. Vladimír Horpeniak

O Kohoutích křížích na české i bavorské straně Šumavy vypráví
v pořadu "Toulavá kamera" z roku 2013 Dr. Vladimír Horpeniak

Repro www stránky České televize

Ruská ikona s tématem pro ni dosti ojedinělým: motivem Arma Christi ("orudija strastěj"), mezi nimiž nechybí ani "pětěl" (tj. kohout ve významu "pěvec", "kokrháč") u okna Petrova vězení - blíže od Šumavy na východ se prý částem některých moravských vsí říká "pajón", což je zkomolený německý výraz "beim Hahn" pro přítomnost "kohoutího kříže" v těch místech

Ruská ikona s tématem pro ni dosti ojedinělým: motivem Arma Christi ("orudija strastěj"), mezi nimiž nechybí ani "pětěl" (tj. kohout ve významu "pěvec", "kokrháč") u okna Petrova vězení - blíže od Šumavy na východ se prý částem některých moravských vsí říká "pajón", což je zkomolený německý výraz "beim Hahn" pro přítomnost "kohoutího kříže" v těch místech

Repro Wikipedia

Doklad o "pajóně" z článku v Jevišovických novinách z roku 1966, který mi poskytl českobudějovický diecézní konzervátor Mgr. Ing. Jiří Černý

Doklad o "pajóně" z článku v Jevišovických novinách z roku 1966, který mi poskytl českobudějovický diecézní konzervátor Mgr. Ing. Jiří Černý

Repro Jevišovické noviny, 1966, č. 12

Dva snímky "kohoutího" kříže v jihomoravské Rozkoši (části vsi s tím křížem se říká "Pajón")Dva snímky "kohoutího" kříže v jihomoravské Rozkoši (části vsi s tím křížem se říká "Pajón")

Dva snímky "kohoutího" kříže v jihomoravské Rozkoši (části vsi s tím křížem se říká "Pajón")

Foto Jiří Černý

Štít proslulého zedníka Jakuba Bursy v Dolních Nakvasovicích (okr. Prachatice) na kresbě Josefa Brože z doby někdy kolem roku 1920 a detail štukového motivu "Arma Christi" v jeho středu na snímku z roku 2012 s kohoutem vpravo u paty kříže

Štít proslulého zedníka Jakuba Bursy v Dolních Nakvasovicích (okr. Prachatice) na kresbě Josefa Brože z doby někdy kolem roku 1920 a detail štukového motivu "Arma Christi" v jeho středu na snímku z roku 2012 s kohoutem vpravo u paty kříže

Štít proslulého zedníka Jakuba Bursy v Dolních Nakvasovicích (okr. Prachatice) na kresbě Josefa Brože z doby někdy kolem roku 1920 a detail štukového motivu "Arma Christi" v jeho středu na snímku z roku 2012 s kohoutem vpravo u paty kříže

Repro Ondřej Fibich ... [et.al.], Jakub Bursa a jihočeská venkovská architektura (2014), s. 117

Na štítě jednoho ze stavení "selského muzea ve volné přírodě" Neusath-Perschen visí "kohoutí kříž", provázený na webových stránkách obce Perschen v Horní Falci i výkladem jednotlivých symbolů "Arma Christi" - účelem nebyla jako u polních křížů připomínka něčí časné smrti, nýbrž zaručení plodnosti polí názornou připomínkou zapřené oběti Kristovy

Na štítě jednoho ze stavení "selského muzea ve volné přírodě" Neusath-Perschen visí "kohoutí kříž", provázený na webových stránkách obce Perschen v Horní Falci i výkladem jednotlivých symbolů "Arma Christi" - účelem nebyla jako u polních křížů připomínka něčí časné smrti, nýbrž zaručení plodnosti polí názornou připomínkou zapřené oběti Kristovy

Na štítě jednoho ze stavení "selského muzea ve volné přírodě" Neusath-Perschen visí "kohoutí kříž", provázený na webových stránkách obce Perschen v Horní Falci i výkladem jednotlivých symbolů "Arma Christi" - účelem nebyla jako u polních křížů připomínka něčí časné smrti, nýbrž zaručení plodnosti polí názornou připomínkou zapřené oběti Kristovy

Repro www stránky Perschen in der Oberpfalz a Fotos-Informationen.de, foto Erwin Purucker

Kohout nechybí ani na tomto vyřezávaném kříži z Bodenmais, či jak se dříve také česky říkalo, z "Boží Mysli"

Kohout nechybí ani na tomto vyřezávaném kříži z Bodenmais, či jak se dříve také česky říkalo, z "Boží Mysli"

Repro Der Bayerwald, 1998, č. 2, zadní strana obálky

Kohout na kříži z kostelní věže (ze sbírek Hammerherrenmuseum im Amonhaus, Lunz am See)

Kohout na kříži z kostelní věže (ze sbírek Hammerherrenmuseum im Amonhaus, Lunz am See)

Foto Jana Tichá

Kohoutí kříže v St. Véran, vesničce v departementu Hautes Alpes (Horní Alpy) v jihovýchodní části Francie

Foto Pavel Hájek

Další francouzský kohoutí kříž, tentokrát ze Champagne, nedaleko Remeše

Další francouzský kohoutí kříž, tentokrát ze Champagne, nedaleko Remeše

Foto Jana Vorlová

TOPlist