logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ERNST BALLON

Der Bote aus dem Böhmerwald

Titul týdeníku, který vycházel v Plzni od 4. dubna 1931 do 26. května roku 1937 jako list Německé demokratické strany svobodomyslné (německy Deutschdemokratische Freiheitspartei /DDFP/, blíže o ní české a německé heslo ve Wikipedi), je vlastně nápodobou názvu klatovského týdeníku "Der Bote aus dem Böhmerwalde"(1863-1867), jehož literární část byla předmětem zájmu Václava Maidla (ten je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže) v textu "Povídky v německy psaných časopisech z oblasti Šumavy", který se stal součástí sborníku "Povídka, román a periodický tisk v 19. a 20. století" (2004, vydal Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky) a stál vlastně na počátku našeho zájmu. Vydavatelem klatovského periodika byl tamní tiskař a majitel obchodu s galanterním zbožím, parfumerií a hračkami Josef Michael Schmid, o němž se bohužel zatím co do jeho životopisných dat nepodařilo nic bližšího zjistit. U redaktora plzeňského týdeníku z let 1931-1937 jsme měli více štěstí. Renomovaná znalkyně dějin médií v českých zemích Barbara Köpplová (blíže viz Booxy.cz) nám Maidlovým prostřednictvím poskytla o Ernstu (Arnoštu) Ballonovi základní informaci: narodil se 12. září roku 1905 v Plzni, kde bydlel na adrese Dvořákova čp. 8. Byl v letech 1933-1937 odpovědným redaktorem následujících periodik: Der Bote aus dem Böhmerwald, Pilsner Tagblatt, Westböhmische Tageszeitung, Marienbader neueste Nachrichten, Marienbader Abendpost. Kromě toho redaktorem periodik Teplerland, Westböhmische Heimatpost, Egerländer Tageszeitung a Falkenauer Tageszeitung, v letech 1935-1937 i periodika Karlsbader Abendblatt, vesměs vydávaných zmíněnou už Německou demokratickou stranou svobodomyslnou. Podle zprávy policejního ředitelství v Plzni z 5. září 1933 byl Ballon jejím členem, podle zprávy policejního komisařství v Chebu z 11, července 1933 byl i funkcionářem organizace "Gau Westböhmen der Reichsgewerkschaft der deutschen Journalisten in ČSR" se sídlem v Chebu. V roce 1935 byl zástupcem zplnomocněnce ve volebním kraji Plzeň (tenkrát se, jak známo, stala Henleinova SdP nejsilnější stranou v republice vůbec (viz Wikipedia). Od 25. března 1938 se Ernst Ballon stal členem SdP a téhož roku i příslušníkem organizace "Sudetendeutsches Freikorps" (také "Henlein Freikorps" či "Sudetendeutsche Legion", blíže viz opět německy a také česky Wikipedia). Díky archivní databázi "Porta fontium" je nám leccos známo i o rodinném původu Arnošta Ballona. Jeho otec a jmenovec, tj. úředník Arnošt Ballon, syn Františka Ballona a Adély, roz. Borecké, přišel na svět podle plzeňského ohlašovacího lístku z 6. listopadu roku 1928 v uherské tehdy Pécsi (česky se městu říkalo Pětikostelí, německy Fünfkirchen) dne 16. února 1881. Dne 12. srpna 1901 se v Pécsi oženil s Herminou Czirhanovou (*27. října 1882 v Pécsi jako dcera Jana Cirhana a Marie Kočí), Z manželství vzešly 2 děti: dcera Karolina (*1902 v Plzni) a syn Arnošt. I to nám praví "posel ze Šumavy". Kromě žurnalistických a politických aktivit obcoval alespoň jednou Ernst i s lehčí múzou, v roce 1935 měla ve Františkových Lázních premiéru "Schwank-Operette" "Der letzte Fiaker" ("Poslední fiakr"), k níž napsal libreto. Pak přišla válka a krátce po ní, v lednu 1946, vyšel v salcburských novinách inzerát, žádající po navrátilcích od Stalingradu informaci o "sudetoněmeckém" kapitánovi či nadporučíkovi Ernstu Ballonovi. Podepsána pod ním byla Fritzi Ballon, snad jeho manželka. Nevíme, jestli nějakou zprávu dostala. Ernst Ballon ale skutečně figuruje v databázi padlých německých vojáků. Datum narození odpovídá, datum skonu není uveden. Místo úmrtí či zmizení je lapidární: Stadt Stalingrad.

- - - - -
* Plzeň / † Volgograd

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Dům č. 1215/8 v Dvořákově ulici na plzeňském Jižním předměstí
Zpráva českobudějovického měmeckého listu o františkolázeňské světové premiéře operety, k níž napsal libreto
Divadlo ve Františkových Lázních nese od roku 1962 jméno Boženy Němcové
Podle úspěšné operety byl roku 1937 na Barrandově natočen i film, nakonec patrně pouze v německé verziPodle úspěšné operety byl roku 1937 na Barrandově natočen i film, nakonec patrně pouze v německé verzi

zobrazit všechny přílohy

TOPlist