MARIA ANNA ADLEROVÁ

Nápis na náhrobní desce

Hier Ruht Neben ihrem Gemahl
Die Frau Maria Anna Adler Gebohrne
Haffenbratl Glasmeisterin zu Brunst
Gebohren den 30^ten August Ao 1737
Gestorben den 23^ten April Ao 1805

Sein Leib Ruht Sanft im Mutterland
Sein Geist in Gottes Vatter Hand
Doch Auch Mein Staub wird Auferstehn
Ich werd Euch alle wieder sehn

Hört Kinder noch ein Worth von Mir:
Gut ist der Herr Vertraut auf Ihn
Und Ehrt Ihn stets mit Frommen Sinn
Dies Schwört bey Meinem Denckmahl hier.

Zde odpočívá vedle svého manžela
paní Maria Anna Adlerová, rozená
Hafenbrädlová, sklářka z Brunstu,
narozená 30. srpna roku 1737,
zemřelá 23. dubna roku 1805.

Její tělo odpočívá v zemi matce,
její duch pak v dlani Boha otce.
I můj prach povstane však zas,
já opět uvidím všechny vás.

Slyšte děti ještě toto slovo moje:
dobře Pán důvěru skládá v ně
a vy vždycky zbožně ctěte je.
To přísahejte u náhrobku mého, zde co je.

V. Kudrlička, Javorná: zapomenutý kout Šumavy I. Příroda a skláři (1981), s. 251

P.S. Kudrličkův přepis německého textu na náhrobní desce v interiéru kostela sv . Anny v Javorné (německy Seewiesen, i "česky" dříve Zejbiš, v záznamu zdejší úmrtní matriky o skonu Marie Anny Adlerové přímo psáno "in der Kirche bei der Kanzl", tj. "v kostele při kazatelně") není bez problémů a tak tu "Auserstehn" nutno nahradit patřičnějším "Auferstehn", stejně jako "Löch" podle smyslu patřičným "Euch" a "guf" v jeho velice jinak velice záslužné knize pravděpodobnějším "gut", jakož Kudrličkovo "hfeks"pravděpodobnějším "stets".

Data Marie Anny jsou tu bezesporná. Brala si Johanna Wenzela Adlera (* v září 1733 v zaniklé sklárně Hirschtal /Jelenov/, části obce Čáslavsko v dnešním okr. Pelhřimov, †10. listopadu 1799 ve Starém Brunstu /Brunst, česky i "Říje"/ blízko Zejbiše) v témže Starém Brunstu oddán (3. října 1753, tedy v nevěstiných 16 letech, bylo sňatku v Zejbiši požehnáno , ale už svatební smlouva z 31. července téhož roku převádí na budoucího ženicha obě brunstské hutě ("die Brunst- und Patterlhütte", tedy i Páteříkovou Huť) se vším příslušenstvím, pozemky i lesy v celkové hodnotě 10 tisíc zlatých. Byly to především majetky, jež se sezdávaly. O tom, jak se sklářské rody dostávaly do záměrně schystané přízně, svědčí nejen případ vdavek Marie Anny. Její otec Johann Josef Hafenbrädl (*1712 v Železné Rudě /Eisenstein/, †15. dubna 1756 v Zejbiši) byl ženat s Evou Marií Gerlovou (*1709 v Zejbiši, †1776 v Zejbiši), dcerou Johanna Kaspara Gerla (*1682 v Zejbiši, †26. září 1733 v Zejbiši) a jeho manželky Evy Rosiny (*12. května 1690 v Zejbiši, †1712 v Zejbiši), dcery Johanna Jakoba Eyssnera (*1651 ve městě Gföhl v rakouském Waldviertelu, †1705 v Zejbiši) a Anny Marie, roz. Preisslerové (*1655 v Zejbiši, †10. července 1741 v zaniklé dnes sklárně Stattenbrunn, části obce Novotinky, dnes obec Načeradec, okr, Benešov ve Středočeském kraji). Kruh se uzavírá nejen v českém vnitrozemí, nýbrž i u rodu Eissnerů von und zu Eisenstein (jeden z jeho příslušníků Johann Ignaz Eissner z Eisensteinu se ve sklárně Stattenbrunn narodil), jehož potomek Karl Eissner von und zu Eisenstein je i básnicky zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže.

- - - - -
* Hůrka, Prášily / † Starý Brunst, Javorná, Čachrov / † † Javorná, Čachrov