KARL MAXIMILIAN ZEDTWITZ VON ZEDTWITZ
 Na snímku z archivu pražského fotoateliéru Langhans Repro www stránkyLanghans Praha |
 Portrét od neznámého autora Repro Wikipedia |
 Z pamětní publikace (1894) památné výstavy Repro Jubilejní výstava zemská království českého v Praze 1891 (1894), s. 3 |
|
 Nejspíše je to on, kdo tu kráčí vedle císaře Františka Josefa za jeho návštěvy na Jubilejní výstavě Repro Wikipedia |
|
 Vazba zprávy o všeobecné zemské jubilejní výstavě v roce 1891, konané na oslavu jubilea první průmyslové výstavy roku 1791 v Praze |
 Alegorie Karla Vítězslava Maška na patitulu knihy o Jubilejní výstavě Repro Sto let práce : zpráva o všeobecné zemské výstavě v Praze 1891 : na oslavu jubilea první průmyslové výstavy roku 1791 v Praze pod protektorátem jeho cís. a král. veličenstva císaře a krále Františka Josefa I.. Díl III, Obraz, kulturní význam a výsledky výstavy (1895), patitul |
 Plakát k výstavě od Vojtěcha Hynaise - původně byla plánována jako "Všeobecná" zemská výstava, po bojkotu německých podnikatelů se konala jako "Jubilejní" Repro Sudetendeutsches Museum - Kurzführer (2022), s. 45 |
|
 Jeden ze tří schwarzenberských pavilonů na Jubilejní výstavě 1891 Repro Sto let práce : zpráva o všeobecné zemské výstavě v Praze 1891 : na oslavu jubilea první průmyslové výstavy roku 1791 v Praze pod protektorátem jeho cís. a král. veličenstva císaře a krále Františka Josefa I.. Díl III, Obraz, kulturní význam a výsledky výstavy (1895), s. 67 |
 Zvěř užitková a škodná ve schwarzenberském pavilonu na Jubilejní výstavě 1891 Repro Sto let práce : zpráva o všeobecné zemské výstavě v Praze 1891 : na oslavu jubilea první průmyslové výstavy roku 1791 v Praze pod protektorátem jeho cís. a král. veličenstva císaře a krále Františka Josefa I.. Díl III, Obraz, kulturní význam a výsledky výstavy (1895), s. 126 |
 Snímek z knihy k Jubilejní výstavě zachycuje knížecí schwarzenberský ústav pro chov lososů a pstruhů ve Stožci Repro Sto let práce : zpráva o všeobecné zemské výstavě v Praze 1891 : na oslavu jubilea první průmyslové výstavy roku 1791 v Praze pod protektorátem jeho cís. a král. veličenstva císaře a krále Františka Josefa I.. Díl III, Obraz, kulturní význam a výsledky výstavy (1895), s. 77 |
 Nálepka německé sekce Zemské kulturní rady, kde byl Zedtwitz delegátem zemědělských sdružení Repro Kronika německé obecné školy Kyselov, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív |
 Heslo Zedwitz v Ottově slovníku naučném Repro Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. |
|
|
Záznam v českobudějovické matrice nás zpravuje o tom, že jeho křest na jméno Carl Boromäus Maximilian von Zedtwitz se udál se svolením biskupské konzistoře v domě č. 156 na rohu dnešního náměstí Přemysla Otakara II. Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
|
Jeho otec Franz Ernst Ferdinand hrabě von Zedtwitz zemřel v témže domě čp. 156 na rohu českobudějovického náměstí, kde byl jeho syn tři a půl měsíce předtím pokřtěn Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
 Takto dnes vypadá dům s tehdejším čp. 156 na náměstí Přemysla Otakara II. - byl přestavěn na přelomu 19. a 20. století a věžička tvarem záměrně připomíná americké mrakodrapy Foto Ivo Kareš |
 Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství , kde je vedle jména jeho matky Rosiny, narozené ve Vildštejně (dnešní Skalná), při údaji o něm uvedeno správně jeho rodiště (jinde bývá, a to nesprávně, Aš) Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 726, obraz 490 |
 Na jiné pobytové přihlášce pražského policejního ředitelství je vedle jmen obou manželů Zedwitzových zaznamenáno i datum a místo jejich pražské svatby, jakož i trojice jejich dětí - namísto správného německého Krugsreuth je ovšem mylně psáno Brugsreuth Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 726, obraz 486 |
|
 Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství pro jeho vdovu a dceru Magdu uvádí opět namísto "Krugsreuth" (Kopaniny) chybně "Brugsreuth bei Asch" a "bei Eger" Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 726, obraz 469 |
|
 Jeho vnuk, básník a spisovatel Franz Xaver Zedtwitz , padlý v roce 1942 někde u Sevastopolu Repro www stránky Ascher Länchen - Ašský výběžek |
 Erb rodu Zedwitz ze Siebmacherovy Wappenbuch (1605) Repro Wikipedia |
 Erb rodu Zedwitz na fasádě hrobky ve dnes zcela zaniklém Doupově Repro www stránky Zaniklé obce, foto Jan Mládek |
|
 Hrobka v Kopaninách u Aše s jeho jménem a jiná hrobka rodu Zedwitzů v zaniklém Doupově (Duppau) - kupodivu se zachovala jako jeden z mála pozůstatků města |
|
 Kopaninský zámek, jak vyhlížel někdy kolem roku 1907... Repro Wikipedia |
|
 ... a trosky zámku v Kopaninách na začátku 21. století Repro Wikipedia |
|
 Zámeček v Doubravě (dříve Grün), nyní restaurace, nad jejímž vrcholem je umístěn znak Zedwitzů, pocházející z trosek zámku v Kopaninách, který nepřežil péči státních statků Repro Wikipedia |
|
Textová část: |
|
|
