logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRANZ RUDOFSKY

Tři vrhy jezevčíka, zvaného "Lovu zdar"

DACHSHUNDZWINGER "WEIDMANNSFREUD" / BESITZER: OBERSANITÄTSRAT Dr. FRANZ RUDOFSKY BISCHOFTEINITZ, BÖHMEN / DREI WÜRFE "WEIDMANNSFREUDER TECKEL"


Pohlednice ze sbírky Lukáše Vorlíčka

Tak zní v originále na vábivé pohlednici, adresované známému do Saska, se snímkem 11 štěňat na zahradní lavičce reklamní slogan z dvacátých let dvacátého století (odesilatel musel změnit titul císařského rady /Kaiserrat/ na "vrchní zdravotní rada" /Obersanitätsrat/). Odesilatelem byl MUDr. Franz Rudofsky, městský zvěrolékař a "šlechetný pomocník německé hroudy" ("edler Helfer die deutsche Scholle"), jak ho charakterizuje zpráva o jeho úmrtí v listu "Westböhmische Tageszeiting" ("Pilsner Tagblatt") ze 13. února roku 1932. Ta německá hrouda byla i rodnou hroudou zesnulého. Přišel na svět dne 15. prosince 1865 v Horšovském Týně - město čp. 35 a den nato ho ve farním kostele sv. Petra a Pavla pokřtil kaplan Karl Konrad (†24. srpna 1899, pozdější farář v Bližejově /Blisowa/ u Domažlic /Taus/) jménem Franz Salesius Rudofský (i s tou čárkou nad koncovým ypsilonem). Novorozencův otec Anton Rudofský, syn zdejšího měšťana a obecního radního Wenzla Rudofskýho a Kathariny, roz. Reindlové, jejíž otec Bartholomäus Reindl byl v Horšovském Týně čp. 55 mydlářem ("Seifensieder"), byl v Horšovském Týně měšťanským mistrem řeznickým ("bürgerlicher Fleischhauermeister"), chlapcova matka Katharina, roz. Bláhová, byla dcerou Wenzla Bláhy, mlynářského mistra v Klenčí pod Čerchovem čp. 120, a jeho ženy Anny, roz. Kostlivé (v matrice "Kostliwý), rovněž z Klenčí ood Čerchovem. Roku 1890 podle zprávy listu "Prager Tagblatt" Franz Rudofsky promoval na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze s titulem doktor všeobecného lékařství a podle zprávy listu "Allgemeine Wiener medizinische Zeitung z 11. července 1911 byl ve Vídni jmenován císařským radou. List "Illustrierte Kronen Zeitung" přináší 1. srpna válečného roku 1915 zprávu o tom, že mu byl propůjčen zlatý záslužný kříž se stuhou medaile za statečnost (Goldener Verdienstkreuz am Bande der Tapferkeitsmedaille) a měsíčník Wiener Tierarztliche Monatschrift referuje roku 1920 už v mírovém čase o zvěrolékařově práci pod titulem "Kokzidiose der Wanderratte und ihre Beziehung zur Kaninchenkokzidiose", tj. "kokcidióza potkana obecného a její vztah ke králičí kokcidióze". Franz Rudofsky skonal bez církevního zaopatření (kněz nebyl povolán) v Horšovském Týně, Klášterní předměstí čp. 64, dne 8. února roku 1932 na arteriosklerózu a byl dva dny nato pochován na městském farním hřbitově (Pfarrfriedhof). Nad hrobem promluvil prelát a senátor Dr. Wenzel Feierfeil (ten má na webových stranách Kohoutího kříže i své samostatné zastoupení), přítel zesnulého ze studií, který vyzdvihl lidské, lékařské a vědecké kvality široko daleko oblíbeného muže.

- - - - -
* Horšovský Týn / Klenčí pod Čerchovem / † † † Horšovský Týn

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Jeho vila v Horšovském Týně na výřezech z pohlednic nakladatele Johanna Zipgera...Jeho vila v Horšovském Týně na výřezech z pohlednic nakladatele Johanna Zipgera...
... a dnes, jako významná místní stavební památka... a dnes, jako významná místní stavební památka
Záznam o úmrtí v horšovskotýnské knize zemřelých
Zpráva o jeho skonu v německém plzeňském periodiku, se zmínkou o Wenzelu Feierfeilovi, který pronesl nad přítelovým hrobem řeč na rozloučenou

zobrazit všechny přílohy

TOPlist