HEINRICH REININGER

Ve fotobance Seidelova ateliéru je k nalezení jediný snímek psaný na jméno Heinrich Reininger s datem 15. června 1902 - mohl by na něm být on ve věku dvaceti let

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Rodné Chvalšiny na staré pohlednici

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírek Böhmerwaldmuseum, Wien)

Záznam z chvalšinské matriky o jeho narození v domě čp. 133 Antonu Reiningerovi (i děd Anton byl v tom domě usedlý), jehož maminka pocházela z dnes zaniklého Osí (Schönfelden), matkou novorozeňátka byla Anna, roz. Panniová, původem z rovněž zaniklého Jablonce (babička z matčiny strany byla z Podvoří, které postihl ovšemže týž osud)

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam v matrice doktorů pražské německé univerzity

Repro Archiv Univerzity Karlovy, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv. č. 3, Matrika doktorů německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze / Německé univerzity v Praze (1904-1924), s. 97 (projekt "Studenti pražských univerzit 1882-1945")

Záznam o jeho úmrtí ve ve vojenské matrice...

Repro K. u. k. Infanterie Regiment [No.] 36: Sterbe Register. Tom. X., 1910-1917, Sbírka vojenských matrik, sign. 1140 (Vojenský ústřední archiv - digitální studovna)

... a v po válce vytvořené kartotéce padlých v 1. světové válce

Repro Kartotéka padlých v 1. světové válce (Vojenský ústřední archiv)

Na seznamu padlých ve výroční zprávě Státního gymnázia v Krumlově

Hrob generála Zejdy Chvalšinách, kde jsou i jména
některých z mnoha zdejších Reiningerů

Foto Ivo Kareš

Obálka (2011) knihy, vydané římskokatolickou farností Veselá ke 100. výročí narození ThDr. Jaroslava Kadlece, historika kláštera Zlatá (Svatá) Koruna

V rejstříku krumlovského panství z roku 1445 byla už evidována i sekularizovaná zboží kláštera Svatá (Zlatá Koruna), označená nadpisem Bona monasterii Sancta Coronae, pod nímž jsou jako první evidovány Boletice

Repro J. Havlice ... [et al.], 750 let Kájova (2013), s. 70, SOA Třeboň, pracoviště Český Krumlov, VÚ Český Krumlov, 17Ralfa 186, foto Ladislav Pouzar

Mapka klášterních majetků zlatokorunských podle krumlovského urbáře z roku 1445, jak ji v roce 1990 vypracoval Walter Bernkopf

Repro Hoam!, 2004, č. 11, s. 12

Kaple Andělů Strážných, nejstarší dochovaná stavba v klášteře Zlatá Koruna

Foto Ivo Kareš

Vstup do kaple

Foto Pavel Polák

Náhrobek donátora zlatokorunského kláštera Jindřicha z Velešína ve zlatokorunském klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie

Foto Pavel Polák

Hrad Zvíkov...

Foto Ivo Kareš

... a zlatokorunský náhrobek purkrabího Hirza z Klingenbergu

Foto Jindřich Špinar

Zlatokorunský kostel sv. Markéty sloužil laickým návštěvníkům, kteří nemohli do kostela klášterního, v roce 1420 byl husity poničen, po obnově sloužil duchovním účelům až do roku 1785 - po zrušení kláštera tu byla mimo jiné sirkárna či tužkárna; v roce 1854 kostel vyhořel

Foto Pavel Polák