HANS ANTON HUTTIG

Podle záznamu dalovické křestní matriky se narodil "na Štěpána". tj. 26. prosince roku 1906 v Dalovicích čp. 116 a teprve 5. ledna 1907 ho kaplan ve farní obci Sedlec (Zettlitz) Josef Weis (Dalovice měly tehdy pouze kapli, nový kostel tu byl zřízen až v roce 1929) pokřtil jménem Anton Huttig, jak je ostatně psán i při své "šumavské" svatbě v Hojsově Stráži, o které se tu dovídáme z pozdějšího přípisu - novorozencův otec Johann Anton Huttig (* 3. února 1859 v Horní Blatné /Platten/, syn Johanna Huttiga, notářského kancelisty v Horní Blatné, a Hedwig. roz. Stöhrové z Bochova, se jako vdovec (jeho první žena Margaretha, roz. Schöfflová, zemřela 7. října 1904) 5. února 1906 znovu oženil s Annou Schmidtovou, dcerou hospodáře (v matrice psáno "Ökonom") v Děpoltovicích čp. 24 Johanna Schmidta a Marie Anny, roz. Pöhlmannové z Lužce (Kammersgrün) - nevěstin otec se stal podle záznamu chlapcovým kmotrem (a tak by Anton mohl mít druhé "křestní" jméno i po něm)

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Záznam děpoltovické oddací matriky o svatbě rodičů

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Podle tohoto záznamu oddací matriky farní obce Hojsova Stráž (Eisenstrass) tu 13. května roku 1930 farář Adalbert Zaruba (*1879 v Českém Krumlově, †1944 tamtéž) oddal novináře (v matrice "Journalist") Antona Huttiga (*26. prosince 1906 v Dalovicích čp. 16), bytem ve Staré Roli (Altrohlau) čp. 269, syna modeláře (v matrice "Modelleur"), tj. vzorkaře v Dalovicích čp. 16, a Anny, roz. Schmidtové z Děpoltovic (Tüppelsgrün) č. 24, s komptoiristkou (tj. úřednicí zaměstnanou v pisárně) Brunhilde Annou Grimmovou (*15. prosince 1907 v Nové Roli /Neurohlau/ čp. 49), dcerou továrního úředníka v Nové Roli čp. 49 Josefa Grimma a Theresie, roz. Schmirlerové z Nové Role čp. 49. Stojí jistě za zmínku, že jedním ze svědků byl Josef (Sepp) Skalitzky, učitel v Železné Rudě (Eisenstein) čp. 67, tím druhým svědkem pak hostinský v Hojsově Stráži čp. 61 Michael Ernst

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Jeho báseň o Vítkově Kameni se původně objevila takto otištěna v českobudějovickém měsíčníku Waldheimat

Repro Waldheimat, 1928, č. 3, s. 43

"Modrý hranol" hradu Vítkův Kámen
na Stifterově obraze z doby kolem 1833-1835...

Repro Adalbert Stifter der Zeichner und Maler : ein Bilderbuch
(1979), s. 37

... použitém i na logu Občanského sdružení Vítkův Hrádek

Vítkův Kámen na obraze šumavského malíře Williho Schneidera s názvem Vyhnání ze Šumavy 1945 - vpravo tvoří pozadí scény hora Kleť s rozhlednou na vrcholu

Repro Hoam!, 1987, č. 10, s. 574

Vítkův Hrádek (Vítkův Kámen) - mapa

Repro M. Anděra a P. Zavřel za kol., Šumava : příroda, historie, život (2003), s. 439, kresba V. Durdík

Vítkův Kámen v roce 2011

Foto Ivo Kareš

Jiná jeho báseň ze stránek českobudějovického měsíčníku německých Šumavanů

Repro Waldheimat, 1928, č. 6, s. 95

Záznamy jeho knih v katalogu Německé národní knihovny

Repro KVK - Karlsruher Virtueller Katalog

Úmrtní oznámení syna Helmuta

Repro www stránky Traueranzeigen Münchner Merkur und tz

Obraz V tůni (Šumava), který je dílem mého předčasně zemřelého českobudějovického spolužáka Matouše Vondráka (1943-2011), by mohl být i ilustrací k Huttigovým veršům

Repro Šumavské proměny : krajina Šumavy v dílech malířů 19. a 20. století (katalog výstavy, 2008),
ze soukromé sbírky

Z pěti urostlých dubů, které Theodor Körner počátkem 19. století opěvoval, stojí už jen jediný a nese básníkovo jméno

Repro M. Hrušková - J. Michálek, Podivuhodné stromy (2011), s. 97

Detail spodní části kmene Körnerova dubu v parku dalovického zámečku - obvod kmene měří 857cm

Repro M. Hrušková - J. Michálek, Podivuhodné stromy (2011), s. 93