HERTA HEITER-KRALOVÁ

Tento snímek z fotoateliéru Seidel s datem 22. října 1942 je psán na jméno Kral Herta a adresu Mauthstadt 13

Repro Fotobanka Fotoateliér Seidel

Repro Hoam!, 1977, č. 9, s. 300

Starý prapor Böhmerwaldjugend je tu vnášen roku 2009 na spolkové setkání DBB (Deutsche Böhmerwaldbund)

Repro www stránky Böhmerwald-Spielschar Nürtingen

Její nářeční veršování ještě jen pod dívčím jménem v příloze pro mladé krajanského měsíčníku je vlastně pozvánkou na letní tábor šumavské mládeže v Riedelsbachu

Repro Der Wanderstecken : Jugendbeilage des "Hoam!", 1952, č. 6, s. 3-4

Také ještě pod svým dívčím jménem se jako recitátorka nářečních veršů uplatnila při přednášce Johanna Baptista Puchingera o Šumavě, provázené světelnými obrazy v Backnangu roku 1952

Repro Hoam!, 1952, č. 612 s. 11

V článku "I po svatbě nám zůstali věrni" se tu o ní rozepsal Erich Hans

Repro Der Wanderstecken : Jugendbeilage des "Hoam!", 1957, č. 11, s. 5

Německy psaný záznam křestní matriky farní obce Hořice na Šumavě o narození Adolfa Krále 27. května roku 1895 (ještě téhož dne ho kaplan Lorenz Walter ve zdejším kostele sv. Kateřiny i pokřtil) v Hořicích čp. 123 - zde se svou ženou bydlící otec dítěte, zdejší horník Johann Král (příjmení psáno dlouze) byl manželským synem Walberta Krale (zde příjmení psáno krátce), nočního hlídače důlního díla v Mokré (Mugrau) čp. 23, a jeho ženy Kathariny, roz. Pollakové ze dnes téměř zaniklých Hor (Spitzenberg), chlapcova matka Anna byla pak nemanželskou dcerou Theresie Kristlové, manželské dcery podruha v dnes zaniklém Račíně (Radschin) Jakoba Kristla (Christla) a Rosalie, roz. Kollerové z dnes rovněž zcela zaniklého Ondřejova (Andreasberg) - svobodná matka Anny Králové Theresia Kristlová se stala i novorozencovou kmotřičkou

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam hořické oddací matriky (psal ho oddávající kněz P. Paulus Heinrich, zastoupený i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže) o zdejší svatbě Adolfa Krále (příjmení psáno dlouze), osmadvacetiletého továrního dělníka z Hořic na Šumavě čp. 123, s dvaadvacetiletou pomocnicí v domácnosti Marií Vrážkovou z Mýta čp. 21, narozenou 28. ledna roku 1901 ve dnes zaniklé vsi Svíba /Schwiebgrub) kameníkovi Josefu Vrážkovi, bytem v rakouském městě Schrems (česky se mu říkalo Skřemelice) čp. 5, a Marii, roz. Bayerlové z Mýta čp. 4 - svatebními svědky byli Franz Vrážek, kameník v Mýtě čp. 21, a Erhard Kral (příjmení zde psáno krátce), horník z Hořic na Šumavě čp. 23

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Její maminka Maria Králová, roz. Vrážková ze dnes zaniklé Svíby (Schwiebgrub) na Seidelově snímku, datovaném 4. července 1939

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Rodné Mýto u Hořic na Šumavě na leteckých snímcích z roku 1949 a 2008

Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst
Historická ortofotomapa (c) CENIA 2010 a Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚř Dobruška, (c) MO ČR 2009

Dochované statky v Mýtě

Foto Pavel Polák

Průběžně doplňovaný plánek školní zahrady v Hořicích na Šumavě z kroniky zdejší obecné školy, kterou vychodila v druhé půli třicátých let 20. století

Repro Kronika Obecná škola Hořice na Šumavě 1904-1933, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)