KLAUS DITTÉ
Opuštěné zázraky
"Víš, Čechům naštěstí trvá trochu déle, než své zemi vrátí její krásu." (v originále "Die Tschechen brauchen glücklicherweise immer etwas länger, um ihrem Land seine Schönheit zurückzugeben."
V dvojjazyčné knize "Opuštěné zázraky/Verlassene Wunder" vysvětluje fotograf Klaus Ditté takto své přítelkyni Heike (jméno, používané v Německu pro muže i ženy, je odvozeno od křestního jméma "Heinrich" ve významu "vládce domova") vzhled šumavských končin krátce (a je to nikoli naštěstí, spíše bohužel, stále ještě krátce) poté, co se nad nimi zvedla na české straně železná opona. Ta vlastně přitahovala rodáka z Heilbronnu (ročník 1960) už v době, kdy rozdělovala Evropu. Roku 2025 vydal soubor svých snímků spolu se spisovatelem Martinem Sichingerem ve zmíněném knižním titulu, vydaném v nakladatelství Velarium. V zahraničním vysílání pražského rozhlasu o tom řekl anglicky (byl jejím učitelem):
"Mohl jsem jít sedm hodin a nikoho nepotkat. To bylo na bavorské straně téměř nemožné. Co je ale mimořádně zajímavé, tak když překročíte hranici, změní se rostliny, atmosféra, duch místa. Například lišejníky jsou na Šumavě dvakrát větší, barevnější, rozmanitější než v Bavorsku."
Přestěhoval se dokonce do Pasova a později i do Čech, aby byl těm opuštěným zázrakům a Šumavě blíž.
"Pro mě je naprosto unikátní i ve světovém měřítku. Tolik rozmanitosti historie, přírody, starého a nového. Vidíte zánik padesátých let, socialismus sedmdesátých a osmdesátých let, někdy velmi jemně a ironicky. V Bavorsku už nic takového nenajdete."
- - - - -
* Heilbronn (BW)
