FRIEDRICH BERNAU (vl.jm. PŘEMYSL CYRIL BAČKORA)

Repro Národní album : sbírka podobizen a životopisů českých lidí prací a snahami vynikajících i zasloužilých (1899), s. 206

Záznam o jeho narození v křestní matrice při farním kostele u sv. Jindřicha

Repro Archiv hlavního města Prahy, Archivní katalog, Sbírka matrik JCH N23

Z tohoto řádku v registru plaňanské křestní matriky lze vyčíst, že se ve zdejším cukrovaru narodil 12. srpna roku 1883 Bedřich Bernau, syn tehdy čtyřiatřicetiletého Přemysla Bernaua a jeho ženy Anny, což svědčí o tom, že Friedrich Bernau užíval v občanském styku i svého původního křestního jména

Repro SOA v Praze - Acta Publica

Jeho pobytová přednáška na pražském policejním ředitelství z roku 1895 uvádí postavení "Beamte", tj. úředník a vedle data a místa narození (1849 v Plaňanech, okr. Kolín) je doprovázena poznámkou, že byt je používán jen k občasnému přenocování při "nahodilém" pražském "zdržení"

Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 32, obraz 29
(Národní archiv - Digitalizované fondy a sbírky)

Obálka (1887)

... a záhlaví úvodu téže knihy podle kresby
Karla Liebschera

Repro F. Bernau, Der Böhmerwald (1887), s. 3

Obálka (1887) brožovaného vydání jeho díla o Šumavě se dvěma zajímavými českobudějovickými přelepkami komisních prodejů knihy v Lipsku a ve Vídni

Rub titulního listu třetího vydání reprintu v Morsak Verlag Grafenau svědčí výmluvně o vzácnosti jeho knihy o Šumavě

Jednu ze svých posledních knížek věnoval Bernau hradu Bezdězi

Záznam o úmrtí a pohřbu v plaňanské knize zemřelých

Repro SOA v Praze - Acta Publica

Zámeček ve Kdyni na vzácné daguerrotypii Petra Kohlbecka, uložené dnes v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu jako vůbec první známý signovaný snímek exteriéru z Čech

Repro Z. Procházka, Co odnesl čas 2 : Horšovskotýnsko a Český les na nejstarších fotografiích (2011), s. 4

Svěcení praporu v jedné ze vsí, o které Bernau píše ve svém textu, totiž ve Skelné Huti u Nýrska v roce 1908

Repro Glaube und Heimat, 1997, č. 4, s. 85

Orlovice kdesi v lesích...

Repro archív Kohoutího kříže

Všeruby na pohlednici Josefa Seidela

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau)

Děvčata z Fleků v šumavských krojích na snímku z roku 1932

Repro Glaube und Heimat, 1993, č. 3, s. 89

Toho už se nedožil: mládenci z Fleků, na snímku z roku 1935 o místním posvícení, padli všichni do jednoho ve druhé světové válce

Repro Glaube und Heimat, 1959, č. 20, s. 805

Hrad Pajrek na nedatované rytině podle předlohy Franze Alexandra Hebera (1815-1849)

Repro z knihy F.A. Hebera České hrady, zámky a tvrze

"Ruine Baiereck" je v jeho knize o Šumavě otitulována i tato ilustrace, kde se Pajrek zvedá
na lesnatém vrchu nad Nýrskem a vlevo už supí parní lokomotiva jako posel nové doby

Repro F. Bernau, Der Böhmerwald (1887), s. 55