|
|
|
|
|
|
|
|
|
 Lina Watzliková se svým manželem Repro V. Karell, Hans Watzlik : Einführung in Leben und Werk (1959), obr. příl. |
 Rodinný snímek Liny a Hanse Watzlikových s jejich jediným synem Hansjörgem Watzlikem Repro Erinnerungen an Dahoam (1988), s. 97 |
Záznam o jejím narození a křtu v matrice obce České Žleby - otec Josef Pascher, syn kováře Johanna Paschera z Nové Hospody, farnost Kaplice, a jeho ženy Juliany Mardetschlägerové z Komařic, byl tehdy učitelem ve Stožci, matka Rosa byla dcerou měšťana a podkováře Ignatze Hableho a jeho manželky Agnes, roz. Kreußové, obou z Kašperských Hor Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
 Rodný Stožec na pohlednici Josefa Seidela Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbak (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau) |
|
|
 Krajanský měsíčník informuje tu roku 1953 ve svém únorovém čísle o jejích třech bratřích, z nichž jeden padl v první světové válce, druhý zahynul v roce 1945 v Praze, třetí z nich pak, poslední mužský potomek rodu, byl pochován v lednu 1953 v Bayereuthu Repro Hoam!, 1953, č. 2, s. 24 |
 Její parte z roku 1964 Repro Hoam!, 1965, č. 2, s. 63 |
 Obálka (1926) prvního vydání manželovy knihy "Sankt Gunther in der Wildnis" (tj. Svatý Vintíř v divočině), o jejíž poválečné vydání marně usilovala, jak patrno z jejího dopisu Skalitzkymu (nakladatelství Kösel & Pustet, Mnichov) |
 Obálka (1936) románu, který vznikl na základě jejích vzpomínek z dětství, v originále měl název Erdmut a do češtiny ho přeložil pro katolické nakladatelství Vyšehrad kněz František Odvalil |
 Recenze na tuto knihu jejího muže (německy vyšla 1935), až osudného roku 1938 napsaná pod šifrou "ov" pro staroříšské Archy Repro Archy 42, 1938, sbírka III. |
Dnešní panorama Černé v Pošumaví Foto Jan Jelínek |
 zpět do ukázek |
další strana přílohy |
