|
|
|
|
|
|
|
|
|
 Repro D. Kovář, Budějovické hřbitovy : malý kulturně-historický průvodce (2001), s. 33 |
 Repro A. Maysl, Obchodní a průmyslová komora v Čes. Budějovicích 1805-1905 (1906), tab. VII |
 Jeho podpis na pamětní listině českobudějovické synagogy z roku 1888 (viz i Israel Kohn) Repro ze sbírek Jihočeského muzea v Českých Budějovicích |
 Mezi členy jednoho z prvních výborů Českobudějovické městské spořitelny (Städtische Sparcassa) sedí druhý zleva, vedle něho úplně vlevo Anton Franz Taschek, vpravo v téže řadě pak sedí Cajetan Kail (1806-1884), předseda výboru pro stavbu Německého domu - ve výboru, vzniklém roku 1869, Rziha rovněž působil Repro Osmdesát let Českobudějovické spořitelny (1936), obr. příl. |
 Jeho hrob u sv. Otýlie Foto Jan Mareš |
Ze záznamu v českobudějovické knize zemřelých vyplývá, že ho pochovával sám biskup Říha, jeho česky se píšící "jmenovec" Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
 Původní Ullmannův nákres průčelí Německého domu v Českých Budějovicích a jeho realizace z let 1871-1872 (viz i Günther Konrad Meerwald) Repro Ročenka kruhu pro pěstování dějin umění za rok 1937 a 1938 a Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbak (ze sbírek Böhmerwaldmuseum, Wien /foto vpravo/ a Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau) |
 Budova v roce 2011 - dnes Kulturní dům Slavie, mezi obyvateli Budějovic ale stále převládá pojmenování "Armáďák", upomínající jeden z jeho poválečných názvů Dům armády (ještě předtím se ovšem jmenoval i Stalinův...) Foto Ivo Kareš |
Autor projektu Německého domu v Českých Budějovicích Vojtěch Ignác Ullmann (1822-1897)... Repro Hora-Hořejš, Petr, Toulky českou minulostí. Osmý díl (2000), s. 96 |
 ... a stavba dnes už zbořeného Prozatimního divadla v Praze, prozrazující téhož autora dost přesvědčivě (není bez zajímavosti, že Ullmann projektoval i Lažanského palác na nábřeží Vltavy s kavárnou Slávií v přízemí, nesoucí tedy stejné jméno jako dnes Německý dům) Repro Hora-Hořejš, Petr, Toulky českou minulostí. Osmý díl (2000), s. 97 |
 zpět do ukázek |
další strana přílohy |
