Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

JOSEF TASCHEK

Josef Taschek
Repro K. Pletzer, Českobudějovické fotoateliéry 1853-1929 (2001), zadní záložka (viz i Ignaz Jakob Wodiczka)
Josef Taschek
Na portrétu ve sbírkách Muzea pašijových her v Hořicích na Šumavě
Foto Pavel Polák
Josef Taschek
Plaketa (1912) s jeho reliéfní podobiznou, kterou vytvořil Richard Kristinus (1865-1926), od roku 1913 až do své smrti ředitel budějovického městského muzea
Repro J. Chvojka, Medaile Českobudějovicka (2008), s. 70
Josef Taschek
Repro archív Jihočeské vědecké knihovny

Josef Taschek
Repro Sčítání lidu 1921, České Budějovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív)

Josef Taschek
Nejstarší rodinný snímek z jeho dětství zachycuje ho s rodiči Antonem a Klarou Taschekovými někdy kolem roku 1860
Repro Hoam!, 1989, č. 1. s. 5
Josef Taschek
S otcem a matkou na fotografické vizitce z roku 1875
Repro K. Pletzer, Českobudějovické ateliéry 1853-1929 (2001), s. 46

Záznam z českobudějovické matriky svědčí o původu otcově z Bernartic u Milevska (jeho matka a chlapcova babička byla rozená Celerýnová), novorozencova matka pocházela z významné budějovické jazykově německé rodiny Knappovy
Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Český záznam z matriky pokřtěných městyse Bernardic (dnes Bernartice) svědčí o narození jeho otce dne 4. června 1831, jeho křtu 5. června jménem "Antonín de Padua Jan Nepomucký", jakož i o tom, že otec dítěte Antonín Tassek, kupec z Bernardic, byl synem Josefa Tasseka, šenkýře z Plani (Plané?), matka Františka pak dcerou Ondřeje Cellerina, soukeníka
Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Otcova svatba se podle záznamu z budějovické Trauungs-Buch konala 12. srpna roku 1856, jméno ženichovy matky je tady psáno Franciska Cellerin, a český původ jejího syna už není nijak zmíněn
Repro SOA v Třeboni - digitální archív
Josef Taschek
Otcův český inzerát v časopise Rolník na umělá hnojiva firmy Taschek a syn v Krajinské třídě
Repro Rolník, 1884, č. 3, s. 30

Záznam o svatbě Josefa Tascheka dne 11. září roku 1880 s Marií, roz. Pastorovou, jejíž otec Johann Pastor byl ředitelem zdejší vyšší reálky a c.k. okresní školním onspektorem - jako svatební svědkové jsou tu podepsáni August Knapp starší a lékárník Adolf Haas
Repro SOA v Třeboni - digitální archív
Josef Taschek
Pozoruhodný úryvek z jeho příspěvku do první výroční zprávy sdružení "Kaufmannischer Verein in Budweis", kde cituje ze Shakespearova "Kupce benátského" tyto verše:
Jsemť vděčen Štěstěně,
že v jednom stavadlu své zboží nechovám,
ni v jednom místě; všechen statek můj
též nevisí na přízni téhož roku.
A protož zboží mé nemůž’ mě zasmušit.

(překlad Josefa Jiřího Kolára z roku 1859)

Repro Erster Jahres-Bericht des Kaufmännischen Vereins in Budweis (1881). s. 22-23
Josef Taschek
Dopis Josefa Tascheka knížeti Adolfu Josefu zu Schwarzenberg
o značení turistických cest na Šumavě z dubna 1885

Repro z daru Ing. A. Nikendeye
Josef Taschek
Na české pohlednici ze Římova poslané v roce 1902 můžeme vidět podpisy Josefa Tascheka, jeho ženy Marie, roz. Pastorové, i jejich dcer Emmy a Klary
Repro K. Pletzer, Album starých pohlednic : Českobudějovicko (2001), přídeští
Josef Taschek
Starosta Taschek vychází z radnice o procesí v den svátku Božího Těla na českobudějovickém náměstí
Repro Budweis : Budweiser und Stritschitzer Sprachinsel (1979), s. 188
Josef Taschek
Mezi členy německého pěveckého spolku v Českých Budějovicích - na stuze lze číst slova přidané sloky Hartauerovy šumavské hymny:
"Wir wollen die Hütten grau und alt an Fremde nicht vererben,
wir wollen in deutschen Böhmerwald deutsch leben und deutsch sterben"

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírek Böhmerwaldmuseum, Wien)
Josef Taschek
Třetího zleva jej zachytil snímek, pořízený v Hořicích na Šumavě na den přesně 12. června roku 1898
Repro D. Kovář, Muži v čele budějovické radnice (2008), s. 61

Energickou rukou vyplněný arch sčítání lidu z roku 1921 pro dům čp. 21 v Krajinské ulici, kde žil Josef Taschek se svou ženou Marií, narozenou v Trutnově (Trautenau) 18. května 1858, a služkou Luisi Jungschafferovou rodem z Dobré Vody u Českých Budějovic
Repro Sčítání lidu 1921, České Budějovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív)
Josef Taschek
S celou rozvětvenou rodinou na snímku z fotoatelieru Seidel, pořízeném v Mokré 11. září 1930 - nad Taschekovou paní vidíme stát pátera Pauluse Heinricha z Hořic
Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel
Josef Taschek
Na dalším skupinovém snímku z téhož dne před kaplí v Mokré
Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel
Josef Taschek
Zde je Taschek roku 1933 zachycen sedící při hořickém památníku, zobrazujícím na bronzovém reliéfu jeho vlastní podobu, jedna z mladých dívek stojících v popředí je pak Anna Mugrauerová, poslední představitelka Marie v meziválečných insenacích pašijových her, jejichž budova se zvedá za skupinou na snímku
Repro Glaube und Heimat, 1996, č. 1, s. 62
Josef Taschek
Záběr z roku 1965...
Repro archív Jana Palkoviče a Ivo Janouška
Josef Taschek
... a v roce 2009 - osm metrů vysoký žulový obelisk dosud stojí na svém místě
Foto Ivo Kareš
Josef Taschek
Slavnostní pochod "Hoch Böhmerwald", věnovaný Josefu Taschekovi u příležitosti 10. výroční založení DBB v notovém záznamu na stránkách "Ilustrovaného Budějovického kalendáře a adresáře na rok 1895"
Repro Illustr. Budweiser Kalender und Adreß-Buch 1895, s. 80
Josef Taschek
Kniha Františka Rady "Když se psalo T.G.M." zachycuje i starostovo úsilí o záchranu zvonu Bumerin,
určeného za první světové války k nucené rekvizici

Repro F. Rada, Když se psalo T.G.M. (1970), s. 280
Josef Taschek
Inzerát DBB v jednom ze šumavských kalendářů
Repro Illustr. Krummauer Kalender und Adreß-Buch 1904, s. 98
Josef Taschek
Tady jsou v inzerátu z roku 1929 hned dvě chyby: DBB nebyl založen 1848, nýbrž 1884 (Taschek, předseda od samého vzniku, se narodil v roce 1857), jeho vedení pak za republiky nesídlilo na "Linzerstraße 9", nýbrž na "Wilsonplatz 9", náměstí, pojmenovaném po americkém prezidentovi v lednu 1919 (předtím se nazývalo "náměstím císaře Viléma", poté za druhé světové války "náměstím Hermanna Göringa")
Repro Führer durch den Böhmerwald : (Österreichische und Bayerische Anteile) und das Südliche Böhmen (1929), inzertní příl., s. 3
Josef Taschek
Doklad z "Úplného policejního seznamu města Českých Budějovic" o adrese čp. 9,
patřícího "Městské obci" na Wilsonově náměstí

Repro Úplný policejního seznamu města Českých Budějovic (1923)
Josef Taschek
Báseň věnovaná mu jako "otci Šumavy" na stránkách českobudějovického německého listu
Repro Budweiser Zeitung, 1931, č. 29, s. 4
Josef Taschek
Parte jeho ženy
Repro Budweiser Zeitung, 1935, č. 86, s. 16

K jeho osmdesátinám mu věnoval Budweiser Zeitung téměř celou stranu, provázenou přáním opravdu dlouhého, slunečného sklonku života
Repro Budweiser Zeitung, 1937, č. 58, s. 5
Josef Taschek
Celkem nenápadná zpráva informuje v květnu roku 1938 o začlenění sdružení Deutscher Böhmerwaldbund do brzy nato rovněž zglajchšaltovaného "Svazu Němců" (Bund der Deutschen), což podle nepodepsaného textu "odpovídá přáním Sudetoněmectva"
Repro Budweiser Zeitung, 1938, č. 36, s. 8
Josef Taschek
Oficiální portrét z budějovické radnice, dnes ve sbírkách Jihočeského muzea - olej na plátně formátu 104x83 cm pochází z roku 1905 a namaloval ho vídeňský malíř Emil Czech
Repro Encyklopedie Českých Budějovic (2006), s. 558
Josef Taschek
Úvod jeho nekrologu v Budweiser Zeitung ho označuje za liberála
Repro Budweiser Zeitung, 1939, č. 9, s. 6
Josef Taschek
Poděkování za projevy soustrasti (viz i Margarethe Hampelová)
Repro Budweiser Zeitung, 1939, č. 10, s. 12
Josef Taschek
Hrobka rodiny Taschekovy na českobudějovickém hřbitově u sv. Otýlie...
Foto Jan Mareš
Josef Taschek
... na novějším snímku (2013) jsou doplněna jména Wilhelma Johanneka a jeho manželky
Foto Ivo Kareš
Josef Taschek
Wilhelm Johannek píše v článku k 50. výročí úmrtí svého praděda o tom, jak nacisté odstranili pamětní desku Taschekovu z Německého domu
Repro Hoam!, 1989, č. 1. s. 5
Josef Taschek
Historie Taschekova domu v Krajinské ulici, jak ji ve své pamětní knize sepsal Wilhelm Johannek
Repro W. Johannek, Eine Spurensuche (1988)
Josef Taschek
Takto psal český autor Antonín Hubka v roce 1899 na stránkách knihy "Naše menšiny a smíšené kraje na českém jihu" o budějovických Němcích, Židech, Josefu Taschekovi a Israelu Kohnovi, nazývaných nacionály z německé strany "liberales Gesindel", tj. "liberální ksindl" v českých ústech
Repro A. Hubka, Naše menšiny a smíšené kraje na českém jihu (1899), s. 200
Josef Taschek
Jiný výpad Antonína Hubky proti Josefu Taschekovi v jubilejním spise Národní jednoty pošumavské "Menšinová práce" (1904) se rovněž dovolává antisemitských německých článků z budějovického listu "Deutsche Volkswehr"
Repro A. Hubka, menšinová práce (1904), s. 39
Josef Taschek
Karikatura na satirické pohlednici z počátku 20. století zdůrazňuje nos proti českému Sokolovi stojícího Tascheka, "hrdiny z Bernardic", jako jasnou antisemitskou narážku
Repro ze sbírky D. Kováře
Josef Taschek
Lživý článek Jihočeské pravdy z 1. dubna (!) 1948, v jehož závěru se hovoří jedním dechem o tom, jak škodili "Taschkové a Tigridové" českému národu
Repro Jihočeská pravda, 1. 4. 1948, s. 4
Josef Taschek

Josef Taschek
Jeho statek v Mokré, zvaný postaru Schoffer-Hof, na snímcích z let 2010 a 2014
Repro archív Jana Palkoviče a Ivo Janouška a foto Ivo Kareš

Josef Taschek
Vzpomínka Karla Putschögla ze zcela zaniklé dnes vsi Boly nedaleko Omleničky na tzv. "Taschekův smrk" asi na půl cesty mezi Boly a železniční tratí z Českých Budějovic do Lince
Repro Glaube und Heimat, 1997, č. 1, s. 52
zpět do ukázekzpět do ukázek další strana přílohydalší strana přílohy

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko