Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

JOSEF TASCHEK

Josef Taschek
Repro K. Pletzer, Českobudějovické fotoateliéry 1853-1929 (2001), zadní záložka (viz i Ignaz Jakob Wodiczka)
Josef Taschek
Plaketa (1912) s jeho reliéfní podobiznou, kterou vytvořil Richard Kristinus (1865-1926), od roku 1913 až do své smrti ředitel budějovického městského muzea
Repro J. Chvojka, Medaile Českobudějovicka (2008), s. 70
Josef Taschek
Repro archív Jihočeské vědecké knihovny
Josef Taschek
Nejstarší rodinný snímek z jeho dětství zachycuje ho s rodiči
Antonem a Klarou Taschekovými někdy kolem roku 1860

Repro Hoam!, 1989, č. 1. s. 5
Josef Taschek
Záznam z českobudějovické matriky svědčí o původu otcově z Bernartic u Milevska (jeho matka a chlapcova babička byla rozená Celerýnová), novorozencova matka pocházela z významné budějovické jazykově německé rodiny Knappovy
Repro SOA v Třeboni - digitální archív
Josef Taschek
Český záznam z matriky pokřtěných městyse Bernardic (dnes Bernartice) svědčí o narození jeho otce dne 4. června 1831, jeho křtu 5. června jménem "Antoním de Padua Jan Nepomucký", jakož i o tom, že otec dítěte Antonín Tassek, kupec z Bernardic, byl synem Josefa Tasseka, šenkýře z Plani (Plané?), matka Františka pak dcerou Ondřeje Cellerina, soukeníka
Repro SOA v Třeboni - digitální archív
Josef Taschek
Otcova svatba se podle záznamu z budějovické Trauungs-Buch konala 12. srpna roku 1856, jméno ženichovy matky je tady psáno Franciska Cellerin, a český původ jejího syna už není nijak zmíněn
Repro SOA v Třeboni - digitální archív
Josef Taschek
Otcův český inzerát v časopise Rolník na umělá hnojiva firmy Taschek a syn v Krajinské třídě
Repro Rolník, 1884, č. 3, s. 30
Josef Taschek
Pozoruhodný úryvek z jeho příspěvku do první výroční zprávy sdružení "Kaufmannischer Verein in Budweis", kde cituje ze Shakespearova "Kupce benátského" tyto verše:
Jsemť vděčen Štěstěně,
že v jednom stavadlu své zboží nechovám,
ni v jednom místě; všechen statek můj
též nevisí na přízni téhož roku.
A protož zboží mé nemůž’ mě zasmušit.

(překlad Josefa Jiřího Kolára z roku 1859)

Repro Erster Jahres-Bericht des Kaufmännischen Vereins in Budweis (1881). s. 22-23
Josef Taschek
Dopis Josefa Tascheka knížeti Adolfu Josefu zu Schwarzenberg
o značení turistických cest na Šumavě z dubna 1885

Repro z daru Ing. A. Nikendeye
Josef Taschek
Starosta Taschek vychází z radnice o procesí v den svátku Božího Těla na českobudějovickém náměstí
Repro Budweis : Budweiser und Stritschitzer Sprachinsel (1979), s. 188
Josef Taschek
Zde je Taschek roku 1933 zachycen sedící při hořickém památníku, zobrazujícím na bronzovém reliéfu jeho vlastní podobu, jedna z mladých dívek stojících v popředí je pak Anna Mugrauerová, poslední představitelka Marie v meziválečných insenacích pašijových her, jejichž budova se zvedá za skupinou na snímku
Repro Glaube und Heimat, 1996, č. 1, s. 62
Josef Taschek
Záběr z roku 1965...
Repro archív Jana Palkoviče a Ivo Janouška
Josef Taschek
... a vroce 2009 - osm metrů vysoký žulový obelisk dosud stojí na svém místě
Repro archív autora, foto Ivo Kareš
Josef Taschek
Slavnostní pochod "Hoch Böhmerwald", věnovaný Josefu Taschekovi u příležitosti 10. výroční založení DBB v notovém záznamu na stránkách "Ilustrovaného Budějovického kalendáře a adresáře na rok 1895"
Repro Illustr. Budweiser Kalender und Adreß-Buch 1895, s. 80
Josef Taschek
Inzerát DBB v jednom ze šumavských kalendářů
Repro Illustr. Krummauer Kalender und Adreß-Buch 1904, s. 98
Josef Taschek
Tady jsou v inzerátu z roku 1929 hned dvě chyby: DBB nebyl založen 1848, nýbrž 1884 (Taschek, předseda od samého vzniku, se narodil v roce 1857), jeho vedení pak za republiky nesídlilo na "Linzerstraße 9", nýbrž na "Wilsonplatz 9", náměstí, pojmenovaném po americkém prezidentovi v lednu 1919 (předtím se nazývalo "náměstím císaře Viléma", poté za druhé světové války "náměstím Hermanna Göringa")
Repro Führer durch den Böhmerwald : (Österreichische und Bayerische Anteile) und das Südliche Böhmen (1929), inzertní příl., s. 3
Josef Taschek
Doklad z "Úplného policejního seznamu města Českých Budějovic" o adrese čp. 9,
patřícího "Městské obci" na Wilsonově náměstí

Repro Úplný policejního seznamu města Českých Budějovic (1923)
Josef Taschek
Oficiální portrét z budějovické radnice, dnes ve sbírkách Jihočeského muzea - olej na plátně formátu 104x83 cm pochází z roku 1905 a namaloval ho vídeňský malíř Emil Czech
Repro Encyklopedie Českých Budějovic (2006), s. 558
Josef Taschek
Úvod jeho nekrologu v Budweiser Zeitung ho označuje za liberála
Repro Budweiser Zeitung, 1939, č. 9, s. 6
Josef Taschek
Poděkování za projevy soustrasti
Repro Budweiser Zeitung, 1939, č. 10, s. 12
Josef Taschek
Hrob rodiny Taschekovy na českobudějovickém hřbitově u sv. Otýlie
Repro archív autora, foto Jan Mareš
Josef Taschek
Wilhelm Johannek píše v článku k 50. výročí úmrtí svého praděda o tom, jak nacisté odstranili pamětní desku Taschekovu z Německého domu
Repro Hoam!, 1989, č. 1. s. 5
Josef Taschek
Historie Taschekova domu v Krajinské ulici, jak ji ve své pamětní knize sepsal Wilhelm Johannek
Repro W. Johannek, Eine Spurensuche (1988)
Josef Taschek
Takto psal český autor Antonín Hubka v roce 1899 na stránkách knihy "Naše menšiny a smíšené kraje na českém jihu" o budějovických Němcích, Židech, Josefu Taschekovi a Israelu Kohnovi, nazývaných nacionály z německé strany "liberales Gesindel", tj. "liberální ksindl" v českých ústech
Repro A. Hubka, Naše menšiny a smíšené kraje na českém jihu (1899), s. 200
Josef Taschek
Jiný výpad Antonína Hubky proti Josefu Taschekovi v jubilejním spise Národní jednoty pošumavské "Menšinová práce" (1904) se rovněž dovolává antisemitských německých článků z budějovického listu "Deutsche Volkswehr"
Repro A. Hubka, menšinová práce (1904), s. 39
Josef Taschek
Karikatura na satirické pohlednici z počátku 20. století zdůrazňuje nos proti českému Sokolovi stojícího Tascheka, "hrdiny z Bernardic", jako jasnou antisemitskou narážku
Repro ze sbírky D. Kováře
Josef Taschek
Lživý článek Jihočeské pravdy z 1. dubna (!) 1948, v jehož závěru se hovoří jedním dechem o tom, jak škodili "Taschkové a Tigridové" českému národu
Repro Jihočeská pravda, 1. 4. 1948, s. 4
zpět do ukázekzpět do ukázek další strana přílohydalší strana přílohy

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2010, překlady a české texty Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš