|
|
|
|
|
|
|
|
|
 Repro K. Pletzer, Českobudějovické fotoateliéry 1853-1929 (2001), zadní záložka |
 Josef Taschek na kresbě Ignaze Wodiczky Repro Výběr : časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, 2007, č. 3, s. 238 |
 Nejstarší rodinný snímek z jeho dětství zachycuje ho s rodiči Antonem a Klarou Taschekovými někdy kolem roku 1860 Repro Hoam!, 1989, č. 1. s. 5 |
 Záznam z českobudějovické matriky svědčí o původu otcově z Bernartic u Milevska (jeho matka a chlapcova babička byla rozená Celerýnová), novorozencova matka pocházela z významné budějovické jazykově německé rodiny Knappovy Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
 Starosta Taschek vychází z radnice o procesí v den svátku Božího Těla na českobudějovickém náměstí Repro Budweis : Budweiser und Stritschitzer Sprachinsel (1979), s. 188 |
 Zde je Taschek roku 1933 zachycen sedící při hořickém památníku, zobrazujícím na bronzovém reliéfu jeho vlastní podobu, jedna z mladých dívek stojících v popředí je pak Anna Mugrauerová, poslední představitelka Marie v meziválečných insenacích pašijových her, jejichž budova se zvedá za skupinou na snímku Repro Glaube und Heimat, 1996, č. 1, s. 62 |
 Tady jsou v inzerátu z roku 1929 hned dvě chyby: DBB nebyl založen 1848, nýbrž 1884 (Taschek, předseda od samého vzniku, se narodil v roce 1857), jeho vedení pak za republiky nesídlilo na "Linzerstraße 9", nýbrž na "Wilsonplatz 9", náměstí, pojmenovaném po americkém prezidentovi v lednu 1919 (předtím se nazývalo "náměstím císaře Viléma", poté za druhé světové války "náměstím Hermanna Göringa") Repro Führer durch den Böhmerwald : (Österreichische und Bayerische Anteile) und das Südliche Böhmen (1929), inzertní příl., s. 3 |
 Doklad z "Úplného policejního seznamu města Českých Budějovic" o adrese čp. 9, patřícího "Městské obci" na Wilsonově náměstí Repro Úplný policejního seznamu města Českých Budějovic (1923) |
 Oficiální portrét z budějovické radnice, dnes ve sbírkách Jihočeského muzea - olej na plátně formátu 104x83 cm pochází z roku 1905 a namaloval ho vídeňský malíř Emil Czech Repro Encyklopedie Českých Budějovic (2006), s. 558 |
 Úvod jeho nekrologu v Budweiser Zeitung ho označuje za liberála Repro Budweiser Zeitung, 1939, č. 9, s. 6 |
 Poděkování za projevy soustrasti Repro Budweiser Zeitung, 1939, č. 10, s. 12 |
 Osm metrů vysoký žulový obelisk, vztyčený blízko dějiště pašijových her u Hořic, měl připomínat jeho památku a dosud stojí na svém místě Repro F. Bayer, Höritz : der Passionsspielort im Herzen des Böhmerwald (1997), s. 55 |
 Hrob rodiny Taschekovy na českobudějovickém hřbitově u sv. Otýlie Repro archív autora |
 Wilhelm Johannek píše v článku k 50. výročí úmrtí svého praděda o tom, jak nacisté odstranili pamětní desku Taschekovu z Německého domu Repro Hoam!, 1989, č. 1. s. 5 |
 Lživý článek Jihočeské pravdy z 1. dubna (!) 1948, v jehož závěru se hovoří jedním dechem o tom, jak škodili "Taschkové a Tigridové" českému národu Repro Jihočeská pravda, 1. 4. 1948, s. 4 |
 zpět do ukázek |
další strana přílohy |