Thoma (Kohoutí kříž)

Ve Waldsassenu byl jistý písař jménem Johann Thoma (rodina Thomaových byla přátelsky spojena s Dientzenhoferovými a rodiny si navzájem poskytovaly kmotrovství při křtinách svých dětí), který je nejstarším známým předkem Ludwiga Thomy (doslova klasika bavorské literatury - pozn. překl.), přesněji řečeno jeho prapraprapradědečkem. Jeden z jeho synů se jmenoval jako já Christoph Thoma a narodil se 26. září roku 1735.
…
Nietzsche píše 1876 své sestře Elisabeth z pobytu v hostinci Zum Ludwigsstein ve Spiegelau-Klingenbrunnu: "To místo je velice dobré, hluboké lesy jako ve švýcarské Juře. Tady chci zůstat a do Bayreuthu se už nevrátit. To blažené ticho kolem! Těch čistých vůní všude! Jak z nejhlubší hrudi to ticho probouzí čistý dech! Jak bych mu dál rád naslouchal, tomu blaženému tichu…! Dychtivými nozdrami vdechuji všechnu blaženou volnost těch hor!"
…
Weissenstein blízko Regenu se stal po čtyřicet let útočištěm básníka Siegfrieda von Vegesack. Tady se při hradní věži, náležející kdysi loupeživým rytířům "se všemi jejími přízraky a duchy, už po léta pustou a prázdnou a proto i k mání takříkajíc za pouhý krajíc chleba s máslem" učil síci trávu, pást kozy, pracovat v zahradě a v zimě, když si dokázal donést z lesa dost dříví na otop a nasekat si je, měl čas psát. Zvláště líbezný "lesní příběh" ("Wald"-Geschichte) vyšel jako 118. svazek ediční řady Münchner Lesebogen pod názvem Das Dorf am Pfahl (tj. "ves na křemenném valu").
…
Václav Volenec jako své vedlejší povolání vyučuje češtině v úřadu pro cizinecký ruch v Bavorské Železné Rudě (Bayrisch Eisenstein). Jinak je vlastně učitelem němčiny a náboženství v Dlouhé Vsi nedaleko Sušice. Přenocovali jsme u něho na faře v české Železné Rudě, na níž je věru znát, že katolické církvi se v předchozích desítiletích vedlo v Čechách nepoměrně hůř nežli u nás v Německu. … Poradil nám cestu do bývalého dobrovodského vojenského újezdu. … Při radonovém prameni u kostela svatého Vintíře (autor tu připomíná i "Vintířův spolek", tj. Gunther-Verein z bavorského Rinchnachu, který přispívá k obnově poutního místa) přetrval výš u skal ve výši 1009 metrů nad mořem v kraji, kde tak dlouho vládly tanky, na kříži tento německý nápis:
Dein Blut ströme über die armen Seelen im Fegefeuer, o Herr, die für ihre Sünden büßen
(Tvá krev vylij se za ubohé duše v očistci, Pane, které pykají za své hříchy)
…
Je nejasné, komu patřil zámeček Karlov (Karlshof) nedaleko odtud se svou měděnkově zelenou plechovou střechou, čerstvě zrenovovaný i s malou botanickou zahradou (a kaplí - pozn. překl.), dnes rekreační středisko armády.
…
Volenec nám vypráví, že lidé tu (rozuměj za komunismu - pozn. překl.) žili jako krávy ve stáji: měli lože, práci a stravu, aniž by bylo jejich starostí, co je účelem a smyslem jejich práce. Náboženství se i dnes učí tak 5-10% dětí a staří komunisté nechtějí často dovolit ani křest svých vnuků.
…
Před 60 miliony let byla zřejmě Šumava vyšším horstvem než Alpy.

I my přespali kdysi několikrát na staré železnorudské faře u pana Volence, který mi právě tam dal do rukou tu knihu Christopha Thomy s názvem Der Böhmerwald a s podtitulem Ein unentdecktes Naturparadies, jak vyšla v řadě Mitteleuropa edice Reisen-Menschen-Abenteuer nakladatelství Frederking & Thaler v bavorském Mnichově (ISBN 3-89405-071-3). Autor se narodil 19. srpna 1954 a žije jako svobodný novinář v Landshutu. Jeho příjmení nám připomíná i u nás oblíbeného klasika literatury"starobavorského ducha" Ludwiga Thomu, jehož Všivák Ludva a teta Frída patří v českém přetlumočení doslova ke klenotům české překladatelské tradice. Christoph Thoma, jak o tom svědčí jeden z citátů jeho knihy o Šumavě, považuje ho za vzdáleného příbuzného. On sám je korespondentem Bavorského rozhlasu a spolupracuje i s renomovaným mnichovským listem Süddeutsche Zeitung.

CHRISTOPH THOMA