|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Is neamt mehr dahoamt... | Není tam doma nikohož... |
|
I steh vor da Tür und bitt: Geh loss mi hult eini, i bin do dahoamt! Oba die Tür bleibt zua, Si koa bissei daboarmt. Neamt hörcht mi, Neamt gfreit si! I muass wieda gehj - Pfünd die Goud mei Dahoam. Es wor amol sou schej! |
Stojim přede dveřma a prosim: Votevřete mi někdo, sem tu doma! Dveře ale vostávaji zavřený, není v nich trocha slitování. Nikohož není, kdo by mě uslyšel, nikohož, kdo by se potěšil. Musim zas jít - Pánbůh požehnej tam u nás, pěkně tam bejvávalo! |
Böhmerwäldler Jahrbuch 1967, s. 74 |
| Weihnachten ist alle Tage auf Erden* | Vánoce jsou všechny dny kdekoli na této Zemi |
|
Weihnachten ist immer dann, wenn man die Tränen in den Augen eines Kindes abwischt. Wihnachten ist immer dann, wenn man Vorurteile ablegt und aufeinander zugeht. Weihnachten ist immer dann, wenn ein Streit beendet wird, und wenn man seine Hände wieder öffnet. Weihnachten ist immer dann, wenn man die Not besiegt und sie zum Verebben zwingt. Weihnachten ist alle Tage auf Erden, denn Weihnachten ist die Liebe. Es ist Weihnachten, wenn die Herzen Beleidigungen vergessen und wahrhaft brüderlich sind. Es ist Weihnachten, wenn auch endlich die Hoffnung erwacht zu einer selbstlosen Liebe. Es ist Weihnachten, wenn plötzlich die Lügen schweigen und der Gesinnung des Wohlwollens weichen. Und wenn in der Tiefe unseres Lebens das quälende Leid ein wenig Milderung findet. Weihnachten ist alle Tage auf Erden, denn Weihnachten ist die Liebe. |
Vánoce jsou všude tam, kde dokážeme osušit slzy v očích jediného dítěte. Vánoce jsou všude tam, kde umíme odložit předsudky a sejít se navzájem. Vánoce jsou všude tam, kde ustane nenávist a kde se zaťaté pěsti opět otevřou. Vánoce jsou všude tam, kde je zdolána nouze a je donucena k ústupu. Vánoce jsou totiž všechny dny kdekoli na této Zemi, neboť Vánoce jsou láska sama. Vánoce jsou tehdy, když srdce zapomenou na svá poranění a dovedou se sbratřit. Vánoce jsou tehdy, když se konečně probouzí naděje k lásce, která neví, co je to sobectví. Vánoce jsou tehdy, když lež náhle zmlká a ustoupí dobré vůli. Když kdesi v hloubi našeho života ta mučivá bolest dojde utišení. Vánoce jsou všechny dny kdekoli na této Zemi, neboť Vánoce jsou láska sama. |
Glaube und Heimat, 1984, č. 12, s. 3 |
 obrazová příloha |
další strana |