logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRANZ BAERMANN STEINER

S obálkou (2000) souboru jeho básní

S obálkou (2000) souboru jeho básní

Repro M. Atze, Středoevropští spisovatelé v exilu (2000), fot. příl.

Repro M. Atze, Středoevropští spisovatelé v exilu (2000), fot. příl.

Na kresbě Josepha Hahna z roku 1945

Na kresbě Josepha Hahna z roku 1945

Repro J. Serke, Böhmische Dörfer (2001), s. 310

Podle tohoto záznamu židovské matriky z tehdy samostatného, dnes pražského Karlína se tu na adrese Karolinenthal, Rokycangasse 15 narodil dne 12. října roku 1909 a po obřízce 24. října dostal jméno Franz - otec Heinrich Steiner je uveden jako obchodník a syn Wilhelma Steinera a jeho ženy Babette, rodem z Telic (Döllitschen), okr. Stříbro (Mies), chlapcova matka Martha byla roz. Grossová, svědky při obřízce, kterou provedl Dr. E. Fischl, byli Karl Gross a Emil Schmoll, porodní bábou byla Jenny Kollinová

Repro Národní archiv, fond Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (Archivní VadeMeCum)

Obálka (2003) dvojjazyčného vydání Adlerova eseje s ukázkami ze Steinerova díla v brněnském nakladatelství Barrister & Principal

Obálka (2003) dvojjazyčného vydání Adlerova eseje s ukázkami ze Steinerova díla v brněnském nakladatelství Barrister & Principal

Také poslední odstavec samostatné studie, kterou Robert B. Pynsent ve výboru svých bohemistických prací Steinerovi (přesněji vzato jeho literární prvotině) věnoval, vypovídá o vztazích židovského autora k české literatuře a k okultismu (dovídáme se od Pynseta i to, že Julius Zeyer byl kmotrem Rilkeovým a i Jakub Arbes "dalším" pokřtěným českým spisovatelem židovského původu)

Také poslední odstavec samostatné studie, kterou Robert B. Pynsent ve výboru svých bohemistických prací Steinerovi (přesněji vzato jeho literární prvotině) věnoval, vypovídá o vztazích židovského autora k české literatuře a k okultismu (dovídáme se od Pynseta i to, že Julius Zeyer byl kmotrem Rilkeovým a i Jakub Arbes "dalším" pokřtěným českým spisovatelem židovského původu)

Repro R. B. Pynsent, Ďáblové, ženy a národ : výbor z úvah o české literatuře (2008), s. 411

Náhrobní deska v židovské sekci oxfordského hřbitova Wolvercote Cemetery tu byl umístěna 19. října 2014, tedy 62 let po jeho skonu

Náhrobní deska v židovské sekci oxfordského hřbitova Wolvercote Cemetery tu byl umístěna 19. října 2014, tedy 62 let po jeho skonu

Repro www stránky Oxford Jewish Heritage

Jeho obsáhlé heslo na anglické Wikipedii (klikněte na náhled)

Jeho obsáhlé heslo na anglické Wikipedii (klikněte na náhled)

Repro Wikipedia

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist