JOSEF LENK

Záznam o jeho narození 9. června 1902 v českobudějovické křestní matrice

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Arch sčítání lidu z roku 1910 pro dům čp. 4/385 v tehdejší českobudějovické Rosenauerově ulici s rodinou Lenkovou

Repro Sčítání lidu 1910, České Budějovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív)

Rodný dům v dnešní Dvořákově ulici (po přečíslování č. 188/8)

Foto Ivo Kareš

Obálka Meerwaldovy hry "ze Šumavy o čtyřech jednáních", vydané kolem asi roku 1929 Karlem Kratochwilem

V prvním čísle českobudějovického listu roku 1930 je uveden jako dramaturg a herec avizovaného představení ochotnického divadelního spolku

Repro Budweiser Zeitung, 1930, č. 1, s. 8

Takto se česky loučil s prací tajemníka Jednotného svazu soukromých zaměstnanců v jižních Čechách

Repro Jihočech, 1934, č. 5, s. 3

O jeho činnosti v exilové "Československé sociální demokracii" z britských archivů

Repro S. Šimsová, Dokumenty o exilovém sociálně demokratickém politikovi Josefu Bělinovi v britských archivech (Sborník Archivu bezpečnostních složek, 2010, č. 8, s. 272

Jeho jméno vidíme mezi signatáři prohlášení výkonného výboru "německé soc. demokratické dělnické strany v ČSR (zahraniční skupina)" k "případu Altera a Ehrlicha" (viz např. Wikipedia); článek v exilových novinách "Nové Československo" byl doprovázen karikaturou srovnávající tento případ s masakrem v Katyni - až po roce 1990 Rusko přiznalo, že oba tyto zločiny měly skutečně společné pachatele, funkcionáře stalinistické KSSS a katy NKVD

Repro Nové Československo, 1943, č. 19, s. 4 (Digitální knihovna Moravské zemské knihovny v Brně

Záhlaví prvního čísla "týdeníku německých pracujících v Československu" s datem 27. září roku 1951

Repro www stránky Radio Praha auf Deutsch,

Za okny rodiny čtenářů listu "Aufbau und Frieden" se nebe černá dýmem továren komunistické moci

Repro www stránky Radio Praha auf Deutsch,

Na titulních stránkách komunistického deníku jeho rodného města s daty konce září a počátku října 1951, tedy z doby, kdy začal vycházet Aufbau und Frieden, je mimo jiné odůvodňováno umístění sochy Jana Žižky před radnicí na náměstí "jakožto střediska živého, radostného a vyvíjejícího se organismu" (po letech nakonec socha skončila u kasáren nedaleko Lenkova rodného domu)

Repro Jihočeská pravda, 1951, č. 39 a 40, s. 1

Zajímavou vzpomínku na Josefa Lenka najdeme v rozhovoru Waltera Piverky s Lukášem Novotným
z roku 2007 pro "Landeszeitung", list Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

Repro Landeszeitung, 2007, č. 20 (český překlad viz České národní listy)