logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

MAX KRICKL

Repro P. Kuncl, Tam na Šumavě : kronika šumavské obce Horská Kvilda (2014), s. 265

Při oslavě svých devadesátin s ředitelem školy v bavorském Hohenau

Při oslavě svých devadesátin s ředitelem školy v bavorském Hohenau

Repro www stránky Passauer Neue Presse

Nekrolog na stránkách krajanského měsíčníku

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2019, č. 7, s. 41

Arch sčítání lidu z roku 1921 pro dům čp. 44 v Rejštejně, s rodinou jeho otce a jmenovce Maxmiliana Krickla (*7. září 1884 v Rejštejně), matky Marie (*15. března 1887 v Českém Krumlově /zde "Krummau"/), syna Alfreda (*7. července 1912) a dcery Anny (*7. července 1916), obou už narozených na Horské Kvildě (Innergefild) jako on, který tu ještě nefiguruje

Repro Sčítání lidu 1921, Rejštejn, SOkA Domažlice, (SOA v Plzni - Porta fontium)

Obyvatelé domu čp. 67 na Horské Kvildě včetně něho samého

Obyvatelé domu čp. 67 na Horské Kvildě včetně něho samého

Repro P. Kuncl, Tam na Šumavě : kronika šumavské obce Horská Kvilda (2014), s. 273

Dům čp. 67 na Horské Kvildě s rohovým vchodem do obchodu pana Krickla - posledními předválečnými majiteli
byli Max Krickl a jeho matka Marie, roz. Faschingbauerová (1887-1970)

Dům čp. 67 na Horské Kvildě s rohovým vchodem do obchodu pana Krickla - posledními předválečnými majiteli
byli Max Krickl a jeho matka Marie, roz. Faschingbauerová (1887-1970)

Repro P. Kuncl, Tam na Šumavě : kronika šumavské obce Horská Kvilda (2014), s. 75

Dům čp. 67 na Horské Kvildě na snímcích z roku 2016 i s patrným bývalým vchodem do obchodu a nájezdem na seník

Dům čp. 67 na Horské Kvildě na snímcích z roku 2016 i s patrným bývalým vchodem do obchodu a nájezdem na seník

Foto Jan Mareš

Jím kreslené mapky Zhůří a Horské Kvildy s okolím

Repro "Tief im Böhmerwald" : Innergefild (Innergefilder Gemeindechronik).,s. 9 a 11

Sdělení syna majitele Turnerovy chaty, která spadá do katastru obce Horská Kvilda, z 29. a 30. srpna 2012 o jeho návštěvě u Maxe Krickla s podrobnostmi ke vzniku rodácké knihy o Horské Kvildě

Repro archív Kohoutího kříže

V knize "Tief im Böhmerwald" : Innergefild je i tento snímek Turnerovy chaty s připojeným textem, že má jméno po cestáři Thurnerovi (Turnerhütte i Thurnerhütte je přitom označení hned několika "turnerských" chat v Německu i Rakousku - vzhledem k špatné kvalitě kopie dodáváme ještě kvalitnější fotografii z takřka stejného místa a snad i doby)V knize "Tief im Böhmerwald" : Innergefild je i tento snímek Turnerovy chaty s připojeným textem, že má jméno po cestáři Thurnerovi (Turnerhütte i Thurnerhütte je přitom označení hned několika "turnerských" chat v Německu i Rakousku - vzhledem k špatné kvalitě kopie dodáváme ještě kvalitnější fotografii z takřka stejného místa a snad i doby)

V knize "Tief im Böhmerwald" : Innergefild je i tento snímek Turnerovy chaty s připojeným textem, že má jméno po cestáři Thurnerovi (Turnerhütte i Thurnerhütte je přitom označení hned několika "turnerských" chat v Německu i Rakousku - vzhledem k špatné kvalitě kopie dodáváme ještě kvalitnější fotografii z takřka stejného místa a snad i doby)

Repro "Tief im Böhmerwald" : Innergefild (Innergefilder Gemeindechronik), s. 31 a archív Kohoutího kříže

I tady se opakuje verze o vzniku "Turnerovy" chaty zásluhou cestářského mistra příjmením Turner

I tady se opakuje verze o vzniku "Turnerovy" chaty zásluhou cestářského mistra příjmením Turner

Repro J. Kavale - B. Bisinger, Příběhy potoků a řek Šumavy (2015), s. 19

Na pohlednici datované 10. září 1903 je chata ještě opravdu spíše jen "cestářská" útulna

Na pohlednici datované 10. září 1903 je chata ještě opravdu spíše jen "cestářská" útulna

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau)

Kolorovaná pohlednice Turnerovy chaty ze dvacátých let 20. století

Kolorovaná pohlednice Turnerovy chaty ze dvacátých let 20. století

Repro S. Lacina, Krásy Šumavy : turisticko-propagační přednáška se světelnými obrazy (2011), obr. příl.

Na snímku z roku 1932 hlídá spáleniště Turnerovy chaty četník z Rejštejna

Na snímku z roku 1932 hlídá spáleniště Turnerovy chaty četník z Rejštejna

Repro J. Kavale - B. Bisinger, Příběhy potoků a řek Šumavy (2015), s. 19

Plánek Horské Kvildy k jeho článku o ní v krajanském sborníku s označením chalup čp. 52 (Max Krickl)
a čp. 67 (Marie Kricklová)

Plánek Horské Kvildy k jeho článku o ní v krajanském sborníku s označením chalup čp. 52 (Max Krickl)
a čp. 67 (Marie Kricklová)

Repro Im Lande der künischen Freibauern (1992), s. 481

Jedna ze starých pohlednic Horské Kvildy při jeho článku v krajanském sborníku

Jedna ze starých pohlednic Horské Kvildy při jeho článku v krajanském sborníku

Repro Im Lande der künischen Freibauern (1992), s. 486

Článek Jiřího Fröhlicha o Horské Kvildě ve středověku

Repro Vítaný host na Šumavě a v Českém lese, podzim 03/2009, s. 38-39

O zaniklé osadě Bernstein

O zaniklé osadě Bernstein

Repro www stránky Zaniklé obce

Bärenstein (Bärnsteinhäuser, Bernstein) v lesích u Horské Kvildy, odkud pocházel Stephan Krickl (Krückl) na leteckých snímcích z roku 1949 a 2008

Bärenstein (Bärnsteinhäuser, Bernstein) v lesích u Horské Kvildy, odkud pocházel Stephan Krickl (Krückl) na leteckých snímcích z roku 1949 a 2008

Bärenstein (Bärnsteinhäuser, Bernstein) v lesích u Horské Kvildy, odkud pocházel Stephan Krickl (Krückl) na leteckých snímcích z roku 1949 a 2008

Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst
Historická ortofotomapa (c) CENIA 2010 a Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚř Dobruška, (c) MO ČR 2009

Záznam kvildské oddací matriky o svatbě Stephana Krickla (jeho otec Maxmilian byl chalupníkem v Antiglu čp. 26, matka Eleonora, roz. Gebertová, pocházela ze zaniklých dnes Vchynic-Tetova) s Eleonorou, roz. Lukschovou z Horské Kvildy čp. 8, dcerou Alexandra Luksche, zdejšího rolníka, a Marie, roz Hableové z Jelenova (Hirschenstein) čp. 24

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Idylický snímek ze Zhůří, pořízený jednoho odpoledne neidylických čtyřicátých let 20. století

Idylický snímek ze Zhůří, pořízený jednoho odpoledne neidylických čtyřicátých let 20. století

Repro V. Holý, Královský hvozd na Šumavě před třicetiletou válkou (2007), s. 262

V roce 1952 bylo podle této zprávy v lednovém čísle krajanského měsíčníku z roku 1953 Zhůří vysídleno a na horské pláni byl instalován radar (to slovo bylo tehdy stále poměrně nové, zrozené nedávnou válkou, v té době znovu hrozící)

V roce 1952 bylo podle této zprávy v lednovém čísle krajanského měsíčníku z roku 1953 Zhůří vysídleno a na horské pláni byl instalován radar (to slovo bylo tehdy stále poměrně nové, zrozené nedávnou válkou, v té době znovu hrozící)

Repro Hoam!, 1953, č. 1, s. 24

Krajina s Roklanem na barevném dřevorytu Josefa Váchala ze sbírek Muzea Šumavy v Kašperských Horách

Krajina s Roklanem na barevném dřevorytu Josefa Váchala ze sbírek Muzea Šumavy v Kašperských Horách

Repro V Horpeniak, Šumava očima Vladimíra Horpeniaka I. : rok v lidových zvycích, lidové umění, práce a doprava, umění, osobnosti, muzea, války, katastrofy a jiná nepřízeň (2014), s. 190

Pohled na Roklan ze Zhůří

Pohled na Roklan ze Zhůří

Repro M. Malá, Šumava : putování za krajinou a lidmi (2010), s. 67

Zhůří dnes

Zhůří dnes

Foto Jan Jelínek

Rudé jeřabiny a kříž při cestě v někdejším Zhůří

Rudé jeřabiny a kříž při cestě v někdejším Zhůří

Foto Jan Jelínek

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist