logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

GUSTAV BRAUNER

Titulní strana 1. čísla ročníku 1943
časopisu s jeho autoportrétem

Titulní strana 1. čísla ročníku 1943
časopisu s jeho autoportrétem

Repro Sudetendeutscher Kulturalmanach
V (1964), fot. příl.

Německy psaný záznam českobudějovické křestní matriky o narození a o dva dny později, tj. 12. června 1892 kaplanem Raimundem Froydou vykonaném křtu Braunerovy budoucí ženy Anny z Panské ulice čp. 15 v Českých Budějovicích, dcery zdejšího městského úředníka Franze Radocha (syna zdejšího měšťana a majitele domu Franze Radocha a Theresie, roz. Klimtové rovněž z Českých Budějovic) a Marie, roz. Honsové (narodila se v Neznašově čp. 23, její otec Josef Honsa byl pak majitelem mlýna v Českých Budějovicích, matka Terezie, roz. Hradská, pocházela z Dobronic u Bechyně)

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Rodný dům manželčin v českobudějovické Panské ulici

Rodný dům manželčin v českobudějovické Panské ulici

Foto Pavel Polák

Záznam oddací matriky o jeho českobudějovické svatbě dne 21. srpna roku 1915 - ženich Gustav Wilhelm Brauner, profesor na zdejším německém dívčím lyceu, tč. zeměbranec c.k. zeměbraneckého pěšího regimentu č. 6, narozený v Tylově, okr. Rýmařov na Moravě, jako syn tamního majitele svobodnického statku čp. 24 Wilhelma Braunera a Aloisie, roz. Blaschko z Roudna (Rautenberg), okr. Bruntál, bere si tu za ženu (oddává je kaplan Jan Klimeš) Annu Radochovou, narozenou v Českých Budějovicích 10. června 1892, dceru zdejšího městského úředníka Franze Radocha a Marie, roz. Honsové z Neznašova (zde psáno Nezdášov), okr. Týn nad Vltavou

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Datovaný obraz (1921) Železné panny s jeho podpisem

Datovaný obraz (1921) Železné panny s jeho podpisem

Repro Budweis : Budweiser und Stritschitzer Sprachinsel (1979), s. 51

Braunerův obraz Rabenštejnské věže 
v Českých Budějovicích

Braunerův obraz Rabenštejnské věže
v Českých Budějovicích

Repro Böhmerwäldler Künstler stellen aus in der neuen Galerie der Oberhausmuseums zu Passau (1993) [katalog výstavy], s. 18

Další dvě pohlednice s Braunerovými obrazy ze starých Budějovic, jedna s českým,
druhá (opět s Rabenštejnskou věží) s německým textemDalší dvě pohlednice s Braunerovými obrazy ze starých Budějovic, jedna s českým,
druhá (opět s Rabenštejnskou věží) s německým textem

Další dvě pohlednice s Braunerovými obrazy ze starých Budějovic, jedna s českým,
druhá (opět s Rabenštejnskou věží) s německým textem

Repro archív Kohoutího kříže

Asi nejznámější motiv ze starých Budějovic na pohlednici dle jím signovaného originálu

Asi nejznámější motiv ze starých Budějovic na pohlednici dle jím signovaného originálu

Solná branka na jedné ze sta budějovických pohlednic "dle originálu Gustava Braunera"

Solná branka na jedné ze sta budějovických pohlednic "dle originálu Gustava Braunera"

Repro z archívu LT

Jiná česká pohlednice s jeho motivem "domu tří loupežníků",
jak je nazývána "Stará solnice"

Jiná česká pohlednice s jeho motivem "domu tří loupežníků",
jak je nazývána "Stará solnice"

Repro z archívu LT

Přední mlýn (Vordermühle) na jeho akvarelu

Přední mlýn (Vordermühle) na jeho akvarelu

Repro J. Schinko, Putování městem České Budějovice (2018), s. 98

Šumavský zaniklý dnes Zadní Hamr (Hinterhammer) nedalekoHorní Plané na pohlednici rovněž s jeho signaturou, užité ostatně i naobálce knihy Wilibalda Böhma Tief im Böhmerwald (1914)

Šumavský zaniklý dnes Zadní Hamr (Hinterhammer) nedaleko
Horní Plané na pohlednici rovněž s jeho signaturou, užité ostatně i na
obálce knihy Wilibalda Böhma Tief im Böhmerwald (1914)

Pohlednice Kájova

Pohlednice Kájova

Jeho pětasedmdesátin vzpomněl ústřední list vyhnaných krajanů v říjnu 1955 článkem Erwina Weisera

Jeho pětasedmdesátin vzpomněl ústřední list vyhnaných krajanů v říjnu 1955 článkem Erwina Weisera

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1955, č. 42, s. 8 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)

Vydavatelé záslužné Rodopisné revue Miloslav a Bohumila Trnkovi svým dopisem z listopadu roku 2012 významně obohacují naši povědomost o Braunerově původu

Vydavatelé záslužné Rodopisné revue Miloslav a Bohumila Trnkovi svým dopisem z listopadu roku 2012 významně obohacují naši povědomost o Braunerově původu

Repro archív Kohoutího kříže

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist