Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

KARL-FRIEDRICH SINNER

Je přirozené, že staré stromy umírají

Na to mám jasný názor, který jsem také vždycky prosazoval, když jsem byl na postu ředitele Národního parku Bavorský les. Je přirozené, že staré stromy umírají. Pokud jde o smrkové lesy, pak k procesu jejich obnovování neoddělitelně patří i kůrovec. Vzniknou-li polomy ve smrkovém lese v důsledku kalamit, nezemře les jako takový, ale pouze jedna generace stromů, přičemž ta následující již zpravidla čeká na svou příležitost, aby mohla začít růst.
To vidíme u lesů ve vysokých polohách, kde se nechal kůrovec působit, a to jak v národním parku Šumava, tak v Národním parku Bavorský les. Je to změna generací a při ní dochází k výraznému rozšíření rozmanitosti druhů v takovém lese.
Jeden z mých spolupracovníků to trefně vyjádřil slovy, že život v lese začne ve své plnosti teprve tehdy, když strom přestane žít a naopak se stane zdrojem obživy pro ostatní živé organismy. Jde jinými slovy o to, neposuzovat takovou situaci pouze pohledem na jednotlivé stromy, které hynou, ale na les jako celkový systém.


Lidové noviny, 25. 3. 2017, s. 14

Tato odpověď na jednu z otázek redaktora Lidových novin Roberta Schustera položených řediteli Národního parku Bavorský les v letech 1998-2011 Karlu-Friedrichu Sinnerovi (Schuster zřejmě slova Sinnerova také tlumočí do češtiny) dosvědčuje komplexnost problému "vývoje k divočině", odehrávajícího se na "jedné z největších ploch toho druhu ve střední Evropě". Rozhovor se shodou okolností odehrál krátce před nečekanou smrtí adresáta Schusterových otázek, neztrácí však na aktuálnosti vzhledem k projednávání zákona o národních parcích na české straně. Karl-Friedrich Sinner stál v čele NP Bavorský les po jeho prvém řediteli, jímž byl Hans Bibelriether (*1933), až do svého odchodu na penzi. Narodil se 16. srpna roku 1946 v dolnofranckém městě Aschaffenburg v rodině vedoucího lesní správy. Vystudoval lesnictví a začal pracovat ve správě Bavorských státních lesů v působnosti regionu Střední Franky. Jeho následné aktivity v Erlangenu a Norimberku vedly k přeměně 25 tisíc hektarů jehličnatých lesních monokultur na přírodní smíšený les. I v NP Bavorský les prosazoval přirozenou podobu lesa, zejména dlouhodobě zamýšlenou koncepcí jeho přeměny na divočinu, vždy ovšem s paralelní zásadou ochrany okolní kulturní krajiny, ponechané kontinuálně v soukromých rukou. Byl v tomto smyslu i poradcem podobných projektů ve východní Evropě a v Číně. V letech 1998-2008 stál i v čele bavorské sekce Pracovní skupiny přirozeného lesního hospodářství (ANW) a od roku 2009 pak sdružení EUROPARC, střechové organizace chráněných krajinných oblastí. V Německu a v Rakousku je s jeho jménem spojena specifická metodika hodnocení národních parků. Jeho starší bratr Eberhard vystudoval rovněž lesnictví, byl poslancem bavorského zemského sněmu za CSU a několik let i členem vlády. Karl-Friedrich Sinner měl ze svého manželství, tři dnes už dospělé děti. Nečekaná smrt ho zastihla nečekaně 18. března 2017 za procházky s jeho psem v jeho bydlišti, jímž byla hornofrancká obec Langensendelbach. Bylo mu 70 let, vlastně jako Šumavě bez jejích německých obyvatel, Šumavě mířící k divočině a snad jako ten starý strom plodící i po pádu stále a stále nový mladý život.

- - - - -
* Aschaffenburg (BY) / † † † Langensendelbach (BY)

obrazová přílohaobrazová příloha další stranadalší strana

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2018
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko