Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

ALOIS MEERWALD

Podle záznamu v křestní matrice farní obce Kunžvart narodil se v Řasnici (Pumperle) čp. 22 sládkovi v Českých Budějovicích Josefu Meerwaldovi (jeho otec Alois Meerwald byl "ekonomem" ve Volarech, kde se narodil i syn Josef, matka Ludmilla byla roz. Praxlová) a jeho ženě Albině, roz. Jungbauerové, dceři hostinského v Řasnici Josefa Jungbauera a Kathariny, roz. Jaroschové, rovněž z Řasnice - přípis pak sděluje, že Alois Meerwald roku 1915 sice přestoupil z římskokatolické církve k "augšpurské", tj. luteránské konfesi, 1932 se však ke katolické církvi opět vrátil, když se rok předtím 6. června 1931 v Českých Budějovicích oženil s Katharinou Irsiglerovou

Repro SOA v Třeboni - digitální archív


Repro Heimatkreis Prachatitz im Böhmerwald,
Band II (1977), s. 300


Obálka knihy vydané v Českých BudějovicíchKarlem Kratochwilem s kresbou F. Blumentritta (1930)

Obálka knihy vydané v Českých Budějovicích
Karlem Kratochwilem s kresbou F. Blumentritta (1930)


Rodná Řasnice pod horou Chlustov při cestě na Strážný

Rodná Řasnice pod horou Chlustov při cestě na Strážný

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank


Pozvánka ke slavnostnímu představení jeho hry "Zlatá stezka" dne 14. března 1928 u příležitosti 70. narozenin Josefa Tascheka, vydaná spolkem českobudějovických německých divadelních ochotníků (předprodej vstupenek probíhal v knihkupectví Karla Kratochwilla)

Pozvánka ke slavnostnímu představení jeho hry "Zlatá stezka" dne 14. března 1928 u příležitosti 70. narozenin Josefa Tascheka, vydaná spolkem českobudějovických německých divadelních ochotníků (předprodej vstupenek probíhal v knihkupectví Karla Kratochwilla)

Repro Budweis : Budweiser und Stritschitzer Sprachinsel (1979), s. 347


Zpráva o úmrtí jeho první manželky a jejím pohřbu v Mladém 1. dubna roku 1931 na stránkách českobudějovického německého listu

Zpráva o úmrtí jeho první manželky a jejím pohřbu v Mladém 1. dubna roku 1931 na stránkách českobudějovického německého listu

Repro Budweiser Zeitung, 1931, č. 26, s. 4


Poděkování za projevy soustrasti ke skonu jeho první ženy - přežil ji o pouhé dva roky - provází i poděkování faráři Johannu Twardzikovi za jeho dojemný proslov nad hrobem

Poděkování za projevy soustrasti ke skonu jeho první ženy - přežil ji o pouhé dva roky - provází i poděkování faráři Johannu Twardzikovi za jeho dojemný proslov nad hrobem

Repro Budweiser Zeitung, 1931, č. 27, s. 20


Arch sčítání lidu z roku 1921 pro dům na Horní bráně čp. 19 (v závorce je Fričkův dvůr psán mylně Flitschkerhof), kde bydlil Alois Meerwald se svou manželkou Annou (*18. listopadu 1882 v Českých Budějovicích /Budweis/), synem Konradem a tchyní Zäzilií Starkovou (*17. října 1857 ve Chvalšinách /Kalsching/) - v rubrice povolání má uvedeno, že je účetním u Všeobecného spořitelního a konzumního spolku pro politický okres Český Krumlov a také redaktorem vídeňského listu "Deutscher Bauernfreund"

Repro Sčítání lidu 1921, Český Krumlov - Horní Brána, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)


Fričkův dvůr na pohlednici českokrumlovského fotoateliéru Wolf...

Fričkův dvůr na pohlednici českokrumlovského fotoateliéru Wolf...

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau)


... a v roce 2008

... a v roce 2008

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank


Zpráva o jeho úmrtí na stránkách
     českobudějovického německého listu

Zpráva o jeho úmrtí na stránkách českobudějovického německého listu

Repro Budweiser Zeitung, 1933, č. 30, s. 6


Poděkování za projevy soustrasti k Meerwaldovu skonu podepisuje tu už jeho druhá žena Käthe, kterou si vzal dva měsíce po smrti prvé, vrátil se kvůli ní od
luteránské k římskokatolické církvi a která tu mj. děkuje za lékařskou péči, věnovanou Meerwaldovi během dlouhé těžké nemoci českobudějovickým židovským lékařem
MUDr. Samuelem Sachsem

Poděkování za projevy soustrasti k Meerwaldovu skonu
podepisuje tu už jeho druhá žena Käthe, kterou si vzal dva měsíce
po smrti prvé, vrátil se kvůli ní od luteránské k římskokatolické
církvi a která tu mj. děkuje za lékařskou péči, věnovanou
Meerwaldovi během dlouhé těžké nemoci českobudějovickým
židovským lékařem MUDr. Samuelem Sachsem

Repro Budweiser Zeitung, 1933, č. 31, s. 15


Jméno MUDr. Samuela Sachse, dlouholetého lékaře Aloise Meerwalda, na stránkách jmenného indexu českobudějovické pobočky Židovské rady starších, zachycujícího osoby, vypovězené transportem do ghetta v Terezíně....

Jméno MUDr. Samuela Sachse, dlouholetého lékaře Aloise Meerwalda, na stránkách jmenného indexu českobudějovické pobočky Židovské rady starších, zachycujícího osoby, vypovězené transportem do ghetta v Terezíně....


... a zápis o Sachsově úmrtí v terezínském ghettu, i zde s hlavičkou "rady starších"

Repro www stránky Holocaust.cz


Ohmataná obálka jeho Bylináře zachycuje i Kratochwillovo knihkupectví v Českých Budějovicích, v jehož prostorách jsem měl to štěstí působit v sedmdesátých letech minulého století jako antikvář (ta kniha nese dokonce mé stanovení antikvární ceny pro tehdy Státní vědeckou knihovnu)

Ohmataná obálka jeho Bylináře zachycuje i Kratochwillovo
knihkupectví v Českých Budějovicích, v jehož prostorách
jsem měl to štěstí působit v sedmdesátých letech minulého
století jako antikvář (ta kniha nese dokonce mé stanovení
antikvární ceny pro tehdy Státní vědeckou knihovnu)


Inzerát na jeho knihu o léčivých bylinách

Inzerát na jeho knihu o léčivých bylinách


Jeho cirkusová povídka uváděla Kratochwilův Sonntagsboten-Kalender na rok 1927 (viz níže)

Jeho cirkusová povídka uváděla Kratochwilův Sonntagsboten-Kalender na rok 1927 (viz níže)

Repro Sonntagsboten- Kalender für das Jahr 1927, s. 37


Wilsonovo náměstí v Českých Budějovicích s budovou dnešního Krajského úřadu - čp. 9 patřilo obci a sídlil tu i německý Böhmerwaldbund...Wilsonovo náměstí v Českých Budějovicích s budovou dnešního Krajského úřadu - čp. 9 patřilo obci a sídlil tu i německý Böhmerwaldbund...

Wilsonovo náměstí v Českých Budějovicích s budovou dnešního Krajského úřadu - čp. 9 patřilo obci a sídlil tu i německý Böhmerwaldbund...

Repro Českobudějovické listy, 26. 2. 2005, s. 15


Táž budova s přetiskem německého textu na kolorované pohlednici firmy K.K.,
což je zřejmě zkratka jména Karl Kratochwill

Táž budova s přetiskem německého textu na kolorované pohlednici firmy K.K.,
což je zřejmě zkratka jména Karl Kratochwill


Na tomto snímku, zachycujícím tzv. Okresní dům neboli Okresní palác v Českých Budějovicích, postavený v letech 1901-1902, je výrazně patrná sochařská výzdoba (celkem 6 plastik pod bočními štíty), napravo v sousedství vidíme českobudějovickou synagogu

Na tomto snímku, zachycujícím tzv. Okresní dům neboli Okresní palác v Českých Budějovicích, postavený v letech 1901-1902, je výrazně patrná sochařská výzdoba (celkem 6 plastik pod bočními štíty), napravo v sousedství vidíme českobudějovickou synagogu

Repro Státní okresní archiv České Budějovice


Na současné fasádě není po sochách ani památky (po synagoze ovšem také...)

Na současné fasádě není po sochách ani památky (po synagoze ovšem také...)

Foto Ivo Kareš


Busta Karla Čapka ze sbírek svatoňovického Muzea bratří Čapků vytvořil sochař Karel Prosecký

Busta Karla Čapka ze sbírek svatoňovického Muzea bratří Čapků vytvořil sochař Karel Prosecký

Repro Katolický týdeník, 2008, č. 50, s. 5


Obálka (1953) Zdenka Seydla k Čapkovým Obrázkům z domova, z jejichž oddílu "Podle Vltavy" citoval kdysi i krajanský "Hoam!" ukázku šumavské inspirace světoznámého autora (viz i Jiří Franc)

Obálka (1953) Zdenka Seydla k Čapkovým Obrázkům z domova, z jejichž oddílu "Podle Vltavy" citoval kdysi i krajanský "Hoam!" ukázku šumavské inspirace světoznámého autora (viz i Jiří Franc)


Karel Čapek si své cestovní obrázky ze Šumavy sám i ilustroval, a tak se ocitla v Obrázcích z domova i prachatická a krumlovská věž vedle jakési zapadlé šumavské vsi (mohl by to být třeba Gsenget se svými sedmi staveními)Karel Čapek si své cestovní obrázky ze Šumavy sám i ilustroval, a tak se ocitla v Obrázcích z domova i prachatická a krumlovská věž vedle jakési zapadlé šumavské vsi (mohl by to být třeba Gsenget se svými sedmi staveními)

Karel Čapek si své cestovní obrázky ze Šumavy sám i ilustroval, a tak se ocitla v Obrázcích z domova i prachatická a krumlovská věž vedle jakési zapadlé šumavské vsi (mohl by to být třeba Gsenget se svými sedmi staveními)

Repro K. Čapek, Obrázky z domova (1953), s. 26 a 30


Obálka (1922) německého překladu hry RUR, jehož autorem byl Otto Pick, v nakladatelství Orbis

Obálka (1922) německého překladu hry RUR, jehož autorem byl Otto Pick, v nakladatelství Orbis

Repro Wikipedia, von Phantast987 - Eigenes Werk, CC BY-SA 4.0


Nekrolog Maxe Broda za Karlem Čapkem

Repro Prager Tagblatt, 28. 12. 1938, s. 4 (ANNO - AustriaN Newspapers Online)


zpět do ukázekzpět do ukázek další strana přílohydalší strana přílohy

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2018
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko