Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

ISRAEL KOHN

Repro archív Jihočeského muzea v Českých Budějovicích

Repro archív Jihočeského muzea v Českých Budějovicích


Repro D. Kovář, Budějovické hřbitovy :
malý kulturně-historický průvodce (2001), s. 96


Záznam o narození čtyř dětí obchodníka ve Střelských Hošticích Veita Kohna a jeho ženy Elisabeth, roz. Weiglové, včetně dat Israelových

Repro Národní archiv, fond Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (Badatelna.eu)


Arch sčítání lidu z 1. ledna roku 1911 pro jeden z bytů v domě čp. 9 na tehdejší Claudigasse (Klaudigasse), což je dnešní Jeronýmova ulice, kde bydlela rodina JUDr. Kohna a jeho ženy Julie se svými šesti dětmi, všemi narozenými tu v Budějovicích (byli to: syn Rudolf /*10. ledna 1889/, dcery Erna /*24. května 1891/, Marta /*13. srpna 1892/, Lili /*28. dubna 1894/, Vilma /*14. března 1897 a syn Erwin /*4. května 1899/), jakož i s kuchařkou Marií Šimáčkovou a služkou Emilií Havlíkovou (na rozdíl od rodiny plně "mojžíšského" vyznání byly obě římské katoličky národnosti podle sčítacího archu německé)

Repro Sčítání lidu 1910, České Budějovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív)


Redaktor listu "Budivoj" nemohl v nacionálním rozhorlení přijít Dr. Israelu Kohnovi na jméno a psal ho s antisemitskou a možná i antikatolickou vlasteneckou nenávistí zásadně "Khon"

Repro Národní listy, 10. 10. 1899 (ranní vydání), s. 5


Českobudějovický krajský rabín Adam Wunder (1817-1905), jehož Jonáš v zápalu boje překřtil na Wandera

Českobudějovický krajský rabín Adam Wunder (1817-1905), jehož Jonáš v zápalu boje překřtil na Wandera

Repro D. Kovář, Budějovické hřbitovy :
malý kulturně-historický průvodce (2001), s. 95


Podčárník Budivoje opět již psaním Kohnova příjmení "Khon" a narážkami na to, od koho že měl Josef Taschek rozum, svědčil o antisemitské ubohosti autora

Repro Budivoj, 1898, č. 45, s. 1


Zpráva o smrti Kohnovy ženy Julie v 51 letech jejího věku prozrazuje i to, že dům smutku byl na Rudolfovské ulici a průvod odtud mířil k židovskému hřbitovu

Zpráva o smrti Kohnovy ženy Julie v 51 letech jejího věku prozrazuje i to, že dům smutku byl na Rudolfovské ulici a průvod odtud mířil k židovskému hřbitovu

Repro Budweiser Zeitung, 1913, č. 78, s. 4-5


Poděkování za projevy soustrasti k úmrtí manželčinu připomíná i péči MUDr. Samuela Krasy o Kohnovu nemocnou ženu

Poděkování za projevy soustrasti k úmrtí manželčinu připomíná i péči MUDr. Samuela Krasy o Kohnovu nemocnou ženu

Repro Budweiser Zeitung, 1913, č. 79, s. 15


Parte v "Budweiser Zeitung"

Parte v "Budweiser Zeitung"

Parte v "Budweiser Zeitung"

Repro Budweiser Zeitung, 1917, č. 27, s. 12


Místo, kde se podle seznamu pohřbených nachází na českobudějovickém židovském hřbitově jeho hrob

Místo, kde se podle seznamu pohřbených nachází na českobudějovickém židovském hřbitově jeho hrob

Foto Ivo Kareš


Titulní list prvého čísla "Mittheilungen des Deutschen Böhmerwaldbundes" z března roku 1885

Titulní list prvého čísla "Mittheilungen des Deutschen Böhmerwaldbundes" z března roku 1885

Repro 100 Jahre Deutscher Böhmerwaldbund (1884), s. 48


Budova bývalého soudu v Lišově, kde působil

Budova bývalého soudu v Lišově, kde působil

Foto Pavel Polák


Neuskutečněný návrh architekta Heinricha Rieda (1881-1957), mj. autora projektu českobudějovické Městské spořitelny (otevřena v prosinci 1913), na Kohnovu vilu v Českých Budějovicích, vzniklý před rokem 1917

Neuskutečněný návrh architekta Heinricha Rieda (1881-1957), mj. autora projektu českobudějovické Městské spořitelny (otevřena v prosinci 1913), na Kohnovu vilu v Českých Budějovicích, vzniklý před rokem 1917

Repro E. Urbanová - M. Šilhan - R. Švácha, Slavné vily Jihočeského kraje (2007), s. 47


Záznam českobudějovické židovské matriky o jeho i synově úmrtí v roce 1917

Repro Národní archiv, fond Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (Badatelna.eu)


Bývalá obřadní síň českobudějovického židovského hřbitova, oběť demolice v sedmdesátých letech dvacátého století (označovaných okupačním komunistickým režimem jako "normalizační")

Bývalá obřadní síň českobudějovického židovského hřbitova, oběť demolice v sedmdesátých letech dvacátého století (označovaných okupačním komunistickým režimem jako "normalizační")

Repro D. Kovář, Budějovické hřbitovy : malý kulturně-historický průvodce (2001), s. 93, Státní okresní archiv České Budějovice


Plánek židovského hřbitova v Českých Budějovicích - arabskou číslicí 2 je označeno místo, kde stával náhrobek Kohnův: to místo je dnes zarostlé travou a jeho povrch je zarovnán s okolním terénem

Plánek židovského hřbitova v Českých Budějovicích - arabskou číslicí 2 je označeno místo, kde stával náhrobek Kohnův: to místo je dnes zarostlé travou a jeho povrch je zarovnán s okolním terénem

Repro D. Kovář, Budějovické hřbitovy : malý kulturně-historický průvodce (2001), s. 95


Židovský hřbitov v Českých Budějovicích na snímcích z roku 2015

Židovský hřbitov v Českých Budějovicích na snímcích z roku 2015

Foto Ivo Kareš




Pamětní listina českobudějovické synagogy nese vročení podle židovského kalendáře (odečteme-li od 5648 číslo 3760, dostaneme "křesťanský" letopočet 1888, kdy dokument vznikl) a také podpisy význačných osobností "rakouských" ještě Budějovic, jak patrno i z díků císaři Františku Josefovi (tubus s listinou je spolu s několika úlomky skla vlastně to jediné, co ze synagogy zůstalo, (viz i Peter Becher a Jakob Fried)Pamětní listina českobudějovické synagogy nese vročení podle židovského kalendáře (odečteme-li od 5648 číslo 3760, dostaneme "křesťanský" letopočet 1888, kdy dokument vznikl) a také podpisy význačných osobností "rakouských" ještě Budějovic, jak patrno i z díků císaři Františku Josefovi (tubus s listinou je spolu s několika úlomky skla vlastně to jediné, co ze synagogy zůstalo, (viz i Peter Becher a Jakob Fried)

Pamětní listina českobudějovické synagogy nese vročení podle židovského kalendáře (odečteme-li od 5648 číslo 3760, dostaneme "křesťanský" letopočet 1888, kdy dokument vznikl) a také podpisy význačných osobností "rakouských" ještě Budějovic, jak patrno i z díků císaři Františku Josefovi (tubus s listinou je spolu s několika úlomky skla vlastně to jediné, co ze synagogy zůstalo, (viz i Peter Becher a Jakob Fried)

Repro ze sbírek Jihočeského muza v Českých Budějovicích, výstava Zmizelé a nalézané osudy (Střední škola obchodu,
služeb a podnikání a Vyšší odborná škola, Kněžskodvorská 33/A, České Budějovice)


Synagoga v Českých Budějovicích na pohlednici ze začátku 20. století ze sbírek
Jihočeského muzea v Českých Budějovicích

Synagoga v Českých Budějovicích na pohlednici ze začátku 20. století ze sbírek
Jihočeského muzea v Českých Budějovicích


Líc a rub medaile sdružení Deutscher Böhmerwaldbund za zásluhy o řemesla a zemědělství z roku 1884, ražená vídeňskou firmou Josepha Christiana Christlbauera (1827-1897), rodáka z dnes zaniklých Cudrovic

Líc a rub medaile sdružení Deutscher Böhmerwaldbund za zásluhy o řemesla a zemědělství z roku 1884, ražená vídeňskou firmou Josepha Christiana Christlbauera (1827-1897), rodáka z dnes zaniklých Cudrovic

Repro J. Chvojka, Medaile Českobudějovicka (2008), s. 31


zpět do ukázekzpět do ukázek další strana přílohydalší strana přílohy

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2018
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko