Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

ADOLF HEYDUK

Na kresbě Jan Vilímka

Na kresbě Jan Vilímka

Repro České album : sbírka podobizen předních českých velikánů, mužů i žen práce, kteří život svůj zasvětili povznesení národa svého (189-)


Na snímku Ignáce Šechtla z roku 1912

Na snímku Ignáce Šechtla z roku 1912

Repro Wikimedia Commons
a B. Vavroušek, Literární atlas československý (1932), s. 151


Hrob básníkův na pražském Vyšehradě

Hrob básníkův na pražském Vyšehradě

Repro B. Vavroušek, Literární atlas československý (1932), s. 151


Jeho pomník v píseckém parku

Jeho pomník v píseckém parku

Foto Ivo Kareš



Dům v písecké Tyršově ulici, kde žil až do své smrti...

Dům v písecké Tyršově ulici, kde žil až do své smrti...

Foto Ivo Kareš


... a ve kterém je dnes Památník Adolfa Heyduka... a ve kterém je dnes Památník Adolfa Heyduka

... a ve kterém je dnes Památník Adolfa Heyduka

Repro E. Urbanová - M. Šilhan - R. Švácha, Slavné vily Jihočeského kraje (2007), s. 41 a kalendář na rok 2008 vydaný Jihočeským krajem


Šumava by na obrazech v jeho píseckém bytě, proměněném v muzeum, rozhodně neměla chybět

Šumava by na obrazech v jeho píseckém bytě, proměněném v muzeum, rozhodně neměla chybět

Repro www stránky Prácheňského muzea v Písku


Viněta z titulního listu svázaného XIV. ročníku časopisu "Zvon" z roku 1914, kde vyšel jeho text o německých verších

Viněta z titulního listu svázaného XIV. ročníku časopisu "Zvon" z roku 1914, kde vyšel jeho text o německých verších


Titulní list a úvodní verše jeho sbírky "Dřevorubec" (1882) s oslavou ŠumavyTitulní list a úvodní verše jeho sbírky "Dřevorubec" (1882) s oslavou Šumavy

Titulní list a úvodní verše jeho sbírky "Dřevorubec" (1882) s oslavou Šumavy



Úvodní slovo k dalším vydáním jeho "šumavského" eposu svědčí
o reálné inspiraci cest s rakouským přítelem "z Löwů"

Úvodní slovo k dalším vydáním jeho "šumavského" eposu svědčí
o reálné inspiraci cest s rakouským přítelem "z Löwů"

Repro A. Heyduk, Dřevorubec : kresba ze Šumavy (3. vyd.), s. 1-3


Titulní strana prvního ročníku lesnického časopisu "Háj" s jeho nepochybně "šumavskou" básní

Titulní strana prvního ročníku lesnického časopisu "Háj" s jeho nepochybně "šumavskou" básní


To, jak byl cítěn spolu s Klostermannem coby "šumavský klasik", dosvědčuje pasáž z knihy Kajetána Turka o Sušici a okolí, citující v sousedství krásného snímku řeky Vydry i článek Rudolfa Richarda Hofmeistera z Lidových novin

To, jak byl cítěn spolu s Klostermannem coby "šumavský klasik", dosvědčuje pasáž z knihy Kajetána Turka o Sušici a okolí, citující v sousedství krásného snímku řeky Vydry i článek Rudolfa Richarda Hofmeistera z Lidových novin

Repro K. Turek, Sušice : historie města a turistické výlety do okolí (1924), s. 93-96



Obálka (1921) Artuše Scheinera k antologii, v níž je také zastoupen třeba básní Oráč (mohla by být přeložena hymnou šumavských Němců) - mám tu knihu z pozůstalosti svého otce, který byl v mládí knihovníkem soběslavské organizace dorostu Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, jinak řečeno agrární strany, po druhé světové válce zakázané už tzv. Košickým vládním programem

Repro Republikánský přednašeč : sbírka vážných i rozmarných básní (1921), s. 54-58


Jeho nekonečná fascinace Šumavou se projevuje i v těchto dvou básních z výboru, vydaného nakladatelstvím Albatros roku 2017

Jeho nekonečná fascinace Šumavou se projevuje i v těchto dvou básních z výboru, vydaného nakladatelstvím Albatros roku 2017

Repro A. Heyduk, Jako by tu tisíc dětí bylo (2017), s. 34 a 35


Řeka Vydra, jak ji zachytil písecký grafik Josef Řeřicha (1872-1959)

Řeka Vydra, jak ji zachytil písecký grafik Josef Řeřicha (1872-1959)

Repro Šumavské proměny : krajina Šumavy v dílech malířů 19. a 20. století (katalog výstavy, 2008),
ze sbírek Muzea Šumavy v Sušici


Obraz píseckého malíře Josefa Velenovského (1887-1967) s názvem Lesnatá šumavská krajina

Obraz píseckého malíře Josefa Velenovského (1887-1967) s názvem Lesnatá šumavská krajina

Repro Šumavské proměny : krajina Šumavy v dílech malířů 19. a 20. století (katalog výstavy, 2008), ze sbírek Západočeské galerie v Plzni, foto Oto Palán


zpět do ukázekzpět do ukázek další strana přílohydalší strana přílohy

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2018
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko