Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

JAKOB FRIED

Podle tohoto záznamu židovské matriky z Koloděj nad Lužnicí (zde Kalladey) se tu narodil v domě čp, 44 dne 14. dubna roku 1856 a týden nato dostal po obřízce jméno Jakob Fried - novorozencův otec Markus Fried je tu uveden jako podomní obchodník (Hausierer) v Kolodějích a syn zdejšího podomního obchodníka Veita Frieda a jeho ženy Kathariny, roz. Springerové také odtud, chlapcova matka Theresia byla pak dcerou kolodějského mistra řeznického Leopolda Anscherlika a jeho ženy Marie, roz. Schüsserové z Koloděj - kmotrem a svědkem sandekovým či šámesovým (šámes byl pomocník v synagoze) se stali novorozencův děd Veit Fried (snad sám sandek, tj. kmotr držící při obřízce dítě na kolenou) a Herrmann Schüssler, obřízku provedl Jako (takto psáno) Stein, lékař v Kolodějích, porodní bábou byla Theresia Baschová

Repro Národní archiv, fond Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (Badatelna.eu)


Rodný dům čp. 44 v Kolodějích nad Lužnicí na snímcích z roku 2017Rodný dům čp. 44 v Kolodějích nad Lužnicí na snímcích z roku 2017

Rodný dům čp. 44 v Kolodějích nad Lužnicí na snímcích z roku 2017

Foto Ivo Kareš


Synagoga s obchodem a hostincem na snímku z dvacátých let 20. století a židovský hřbitov v Kolodějích nad Lužnicí

Synagoga s obchodem a hostincem na snímku z dvacátých let 20. století a židovský hřbitov v Kolodějích nad Lužnicí

Synagoga s obchodem a hostincem na snímku z dvacátých let 20. století a židovský hřbitov v Kolodějích nad Lužnicí

Repro informační tabule u židovského hřbitova a foto Ivo Kareš


Odstavec s personálním zastoupením "Israelitské náboženské obce" v čele s JUDr. Israelem Kohnem ze stránek adresáře českobudějovického hejtmanství, který vyšel roku 1904 v Turnově

Odstavec s personálním zastoupením "Israelitské náboženské obce" v čele s JUDr. Israelem Kohnem ze stránek adresáře českobudějovického hejtmanství, který vyšel roku 1904 v Turnově

Repro Úplný adresář hejtmanství Česko-Budějovického : soudní okresy Česko-Budějovický, Hlubocký, Lišovský, Trho-Svinenský a veškeré politické obce a osady (1904), titulní list a s. 47


Repro archív autora


Německé reálné gymnázium a učitelský ústav, kde vyučoval židovskému náboženství, na staré pohlednici
(nároží vybombardováno na jaře 1945, dnes budova Jihočeské univerzity)

Německé reálné gymnázium a učitelský ústav, kde vyučoval židovskému náboženství, na staré pohlednici
(nároží vybombardováno na jaře 1945, dnes budova Jihočeské univerzity)


Takto vypadá nároží dnes (2015, viz i Alfred Bäcker a Marianne Köhlerová)

Takto vypadá nároží dnes (2015, viz i Alfred Bäcker a Marianne Köhlerová)

Foto Ivo Kareš


Bludný kámen na budějovickém náměstí

Bludný kámen na budějovickém náměstí

Foto Ivo Kareš



Bludný kámen netradičně - v roce 2015 pracovníci Jihočeského muzea vyráběli
jeho odlitek pro novou expozici o historii města

Bludný kámen netradičně - v roce 2015 pracovníci Jihočeského muzea vyráběli
jeho odlitek pro novou expozici o historii města

Foto Ivo Kareš


Lev z budějovické radnice a Samson na kašněLev z budějovické radnice a Samson na kašně

Lev z budějovické radnice a Samson na kašně

Foto Ivo Kareš


Umrlčí prkna s pozadím hory Javor, kolorovaná pohlednice,
foto Josef Seidel

Umrlčí prkna s pozadím hory Javor, kolorovaná pohlednice,
foto Josef Seidel


Umrlčí prkna s malovanou výzdobou, na obzoru hora Malý Ostrý,
zvaná spolu s Velkým Ostrým lidově i "Prsa Matky Boží"

Umrlčí prkna s malovanou výzdobou, na obzoru hora Malý Ostrý,
zvaná spolu s Velkým Ostrým lidově i "Prsa Matky Boží"

Repro Glaube und Heimat, 1956, č. 21, obálka


Další ze skupin umrlčích prken u Železné Rudy
na starých snímcích

Další ze skupin umrlčích prken u Železné Rudy
na starých snímcích

Repro Glaube und Heimat, 1973, č. 21, s. obálka


Repro Glaube und Heimat, 1974, č. 21, s. obálka


Umrlčí prkna pod Javorem dnes (2013)

Umrlčí prkna pod Javorem dnes (2013)

Umrlčí prkna pod Javorem dnes (2013)

Foto Pavel Polák


Těžítko s Davidovou hvězdou, vyrobené v některé ze šumavských sklářských hutí

Těžítko s Davidovou hvězdou, vyrobené v některé ze šumavských sklářských hutí

Repro Z. Procházka, Sklářství v Českém lese na Domažlicku a Tachovsku : místopis skláren, brusíren a leštíren (2009), s. 3


Úlomky skla z oken českobudějovické synagogy, vyhozené do povětří
5. července roku 1942 (viz i Peter Becher a Israel Kohn)

Úlomky skla z oken českobudějovické synagogy, vyhozené do povětří
5. července roku 1942 (viz i Peter Becher a Israel Kohn)

Repro ze sbírek Jihočeského muza v Českých Budějovicích, výstava Zmizelé a nalézané osudy (Střední škola obchodu,
služeb a podnikání a Vyšší odborná škola, Kněžskodvorská 33/A, České Budějovice)


Synagoga v Českých Budějovicích na pohlednicích z první poloviny 20. století ze sbírek Jihočeského muzea v Českých Budějovicích - dvě kolorované varianty téhož snímku přinášejí úsměvné připomenutí šťastnějších dob

Synagoga v Českých Budějovicích na pohlednicích z první poloviny 20. století ze sbírek Jihočeského muzea v Českých Budějovicích - dvě kolorované varianty téhož snímku přinášejí úsměvné připomenutí šťastnějších dob

Synagoga v Českých Budějovicích na pohlednicích z první poloviny 20. století ze sbírek Jihočeského muzea v Českých Budějovicích - dvě kolorované varianty téhož snímku přinášejí úsměvné připomenutí šťastnějších dob


zpět do ukázekzpět do ukázek další strana přílohydalší strana přílohy

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2018
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko