Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

EMIL FLUSSER

Záznam rakovnické židovské matriky o jeho narození v domě čp. 15 dnes už neexistující části obce Křivoklát (Pürglitz) zvané Buda dne 4. května roku 1888 a o chlapcově zdejší obřízce a udělení jména deset dní nato - otec novorozence Leo Flusser, syn Samuela Flussera a jeho ženy Anny, roz. Reiserové z Panošího Újezda (dříve Panošův Újezd, zde psáno "Panašov-Aujezd"), okr. Rakovník, byl v Křivoklátě obchodníkem, chlapcova matka Theresie byla dcerou Leopolda Katze ze Stradonic (dnes osada obce Pátek v okr. Louny), bytem v Lounech, a jeho choti Barbary, roz. Getreuerové, kmotry (svědky) se stali zmíněný už Leopold Katz z Loun a Abraham Reiser z Rakovníka, obřízku vykonal a jméno dítěti udělil kantor Herrmann Stransky "z Libně u Prahy", porodní bábou byla Johanna Weselý z Křivoklátu

Repro Národní archiv, fond Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (Badatelna.eu)


Pohled z hradu na rodný Křivoklát

Pohled z hradu na rodný Křivoklát

Foto Pavel Polák


Inzerát dětského lékaře Emila Flussera z roku 1919

Inzerát dětského lékaře Emila Flussera z roku 1919

Repro Budweiser Zeitung, 1919, č. 3, s. 8


Jeho "doktorský"podpis na sčítacím archu

Jeho "doktorský"podpis na sčítacím archu

Repro Sčítání lidu 1921, České Budějovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív)


Záhlaví sběrného archu sčítání lidu z roku 1921 pro dům čp. 475 na "Doudlebské třídě"

Záhlaví sběrného archu sčítání lidu z roku 1921 pro dům čp. 475 na "Doudlebské třídě"

Repro Sčítání lidu 1921, České Budějovice, SOkA České Budějovice
(SOA v Třeboni - digitální archív)


Arch sčítání lidu z roku 1921 uvádí ho se ženou Emmou a českou služebnou Marií Prokešovou na adrese Doudlebská třída čp. 475, ačkoli později už v adresáři z roku 1931 nacházíme jeho bydliště i ordinaci v ulici Boženy Němcové (na témže čp. 475), jak se v letech 1921-1955 část ulice U Tří lvů, na jejímž rohu s dnešní Dukelskou (dříve Doudlebskou) dům stojí, nazývala (s přerušením za německé okupace, kdy ovšem nějaký čas i nacisté užívali německé označení "Božena Němcová-Gasse" či dokonce "Božena Němec-Gasse", pak už "Dreilöwenhofgasse /U tří lvů, 1945-1955 se město vrátilo k "předválečnému" stavu, než pro malý počet domů sjednotilo obě části pod název "ulice U Tří lvů"), národnost je u obou manželů psána "židovská", náboženské vyznání u nich obou psáno "židovské", u služky "československé"

Repro Sčítání lidu 1921, České Budějovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív)


Jeho někdejší českobudějovická dětská ordinace naproti dnešní budově Českého rozhlasu

Jeho někdejší českobudějovická dětská ordinace naproti dnešní budově Českého rozhlasu

Foto Ivo Kareš


Ještě na stránkách adresáře protektorátu Čechy a Morava z roku 1939 je uveden v seznamu českobudějovických lékařů

Ještě na stránkách adresáře protektorátu Čechy a Morava z roku 1939 je uveden v seznamu českobudějovických lékařů

Repro Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Svazek I., Seznam adres: Čechy (1939), s. 94


Českobudějovické policejní přihlášky rodiny Flusserovy

Repro Státní okresní archiv České Budějovice



Obálka (1932) podle návrhu českobudějovického MUDr. Karla Fleischmanna (zahynul za války v Osvětimi), titulní list a předmluva jeho knihy vydané nakladatelstvím Paul Riechert, Heide in Holstein - jediný známý dochovaný exemplář v Českých Budějovicích je ve sbírkách Jihočeského muzea

Obálka (1932) podle návrhu českobudějovického MUDr. Karla Fleischmanna (zahynul za války v Osvětimi), titulní list a předmluva jeho knihy vydané nakladatelstvím Paul Riechert, Heide in Holstein - jediný známý dochovaný exemplář v Českých Budějovicích je ve sbírkách Jihočeského muzea


Prvá strana čísla proslulého pražského německého listu z 3. ledna roku 1932 s ukázkou z jeho knihy "Válka jako nemoc" (nahoře vpravo)

Repro Prager Tagblatt, 3. 3. 1932, s. 1 (ANNO - AustriaN Newspapers Online)


Jediný známý starší český překlad Flusserova textu je úryvek z knihy Krieg als Krankheit, publikovaný pod šifrou Maren, tj. Marie Renčová (*1904 v Písku), v č. 378 (5.) v časopisu Pražanka s datem 28. ledna 1932

Repro Pražanka, 1932, č. 378(5.), s. 5


V roce 2016 vydala knihu Válka jako nemoc v překladu Jana Mareše a s doslovem
Jinřicha Špinara Jihočeská vědecká knihovna v Čeckých Budějovicích

V roce 2016 vydala knihu Válka jako nemoc v překladu Jana Mareše a s doslovem
Jinřicha Špinara Jihočeská vědecká knihovna v Čeckých Budějovicích


Pod iniciálami P.F., H.F. a F.F. se tají tři synové Emila a Emmy Flusserových Petr a dvojčata Jan (Hanuš) a František na dětských snímcích, jak je zveřejnil časopis Klepy z židovského koupaliště (tak bylo označeno prvé jeho číslo z roku 1940) ve svém čísle posledním, tj. dvaadvacátém z roku 1941, tedy ani ne celý rok před dubnovými transporty v roce 1942 do Terezína a dál na Zamosc

Pod iniciálami P.F., H.F. a F.F. se tají tři synové Emila a Emmy Flusserových Petr a dvojčata Jan (Hanuš) a František na dětských snímcích, jak je zveřejnil časopis Klepy z židovského koupaliště (tak bylo označeno prvé jeho číslo z roku 1940) ve svém čísle posledním, tj. dvaadvacátém z roku 1941, tedy ani ne celý rok před dubnovými transporty v roce 1942 do Terezína a dál na Zamosc

Repro Klepy z židovského koupaliště, 1941, č. 22 (Holocaust.cz)


O odbočce "předválečného" Svazu přátel SSSR v Českých Budějovicích ve vzpomínce Františka Liebla, krajského tajemníka Svazu bojovníků za svobodu

O odbočce "předválečného" Svazu přátel SSSR v Českých Budějovicích ve vzpomínce Františka Liebla, krajského tajemníka Svazu bojovníků za svobodu

Repro Jihočeská pravda, 1951, č. 45, s. 7


Obálka (2002) knihy i se studií o MUDr. Emilu Flusserovi vydané v Českých Budějovicích nakladatelstvím Jih a Klubem přátel Izraele

Obálka (2002) knihy i se studií o MUDr. Emilu Flusserovi vydané v Českých Budějovicích nakladatelstvím Jih a Klubem přátel Izraele


Kresba MUDr. Karla Fleischmanna "Do transportu vystrojení"

Kresba MUDr. Karla Fleischmanna "Do transportu vystrojení"

citace


Dva fantastické dopisy z jednoho "dobrého dne" a "dobrého večera" pozdního léta 2010 zachovávají pro budoucí paměť další zlomky osudů Emila Flussera a jeho blízkých

Dva fantastické dopisy z jednoho "dobrého dne" a "dobrého večera" pozdního léta 2010 zachovávají pro budoucí paměť další zlomky osudů Emila Flussera a jeho blízkých

Repro archív autora


Záznam rakovnické židovské matriky o svatbě Samuela Flussera z Křivoklátu v roce 1850

Repro Národní archiv, fond Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (Badatelna.eu)


V indexu rakovnické oddací matriky je Samuel Flusser jediným křivoklátským Židem

V indexu rakovnické oddací matriky je Samuel Flusser jediným křivoklátským Židem

Repro Národní archiv, fond Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (Badatelna.eu)


I v soupise hrobů rakovnické židovské matriky je Samuel Flusser, zesnulý 21. února roku 1882 a dva dny nato pochovaný, tím jediným z Křivoklátu

I v soupise hrobů rakovnické židovské matriky je Samuel Flusser, zesnulý 21. února roku 1882 a dva dny nato pochovaný, tím jediným z Křivoklátu

Repro Národní archiv, fond Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (Badatelna.eu)


Záznam lounské židovské matriky, vypovídající o zdejším narození jeho budoucí manželky Emmy dne 1. června roku 1897 (jméno dostala 11 dnů nato 12. června), dcery Julia Glasera z Loun čp. 294 (jeho otec Simon Glaser a matka Therese, roz. Glaserová, byli rovněž z Loun), narozeného 8. června roku 1863, a jeho ženy Clary, narozené 7. února 1873, dcery Samuela Brunnera a jeho ženy Marie, roz. Löwyové, obou bytem v Praze - kmotry dívčinými se stali kantor Simon Richtmann a učitel Ludwig Kraus - je tu i přípis s datem svatby Emminých rodičů 4. prosince roku 1892

Repro Národní archiv, fond Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (Badatelna.eu)


Na záběrech z českobudějovického židovského hřbitova je symblolický hrob MUDr. Karla Fleischmanna a tabulka na místě hrobu jeho rodinyNa záběrech z českobudějovického židovského hřbitova je symblolický hrob MUDr. Karla Fleischmanna a tabulka na místě hrobu jeho rodiny

Na záběrech z českobudějovického židovského hřbitova je symblolický hrob MUDr. Karla Fleischmanna a tabulka na místě hrobu jeho rodiny

Foto Ivo Kareš


Památník souvěrců umučených v nacistických koncentračních táborech a padlých v boji proti nacismu vznikl v roce 1950 podle návrhu architektky Marie Schwarzové, zhotovil jej kamenosochař Josef Křivánek

Památník souvěrců umučených v nacistických koncentračních táborech a padlých v boji proti nacismu vznikl v roce 1950 podle návrhu architektky Marie Schwarzové, zhotovil jej kamenosochař Josef Křivánek

Foto Ivo Kareš


Kresba pražského rodáka Waltera Triera (1890-1951) Karte von Europe im Jahre 1914

Kresba pražského rodáka Waltera Triera (1890-1951) Karte von Europe im Jahre 1914

Repro Mitteleuropa? : zwischen Realität, Chimäre und Konzept (2015), obálka


zpět do ukázekzpět do ukázek další strana přílohydalší strana přílohy

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2018
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko