Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

RUTH FELDNER-SCHOPENHAUEROVÁ

Snímky z okolí lokality U Špačků u Českých Budějovic, pořízené někdy v roce 1974, horní ji zachycuje v 61 letech
    hrající si se psem u automobilu s vídeňskou poznávací značkou, sama je autorkou snímku spodního

Snímky z okolí lokality U Špačků u Českých Budějovic, pořízené někdy v roce 1974, horní ji zachycuje v 61 letech
    hrající si se psem u automobilu s vídeňskou poznávací značkou, sama je autorkou snímku spodního

Snímky z okolí lokality U Špačků u Českých Budějovic, pořízené někdy v roce 1974, horní ji zachycuje v 61 letech
hrající si se psem u automobilu s vídeňskou poznávací značkou, sama je autorkou snímku spodního

Repro z daru Martina Poláka


Tady je na seznamu studentů 1. třídy německého vyššího reálného gymnázia v Českých Budějovicích ve školním roce 1924-1925 (neuvěřitelná je zeměpisná pestrost jejich původu) uvedena pod pořadovým číslem 59 s hvězdičkou jako premiantka, s bydlištěm ve Chvalovicích

Tady je na seznamu studentů 1. třídy německého vyššího reálného gymnázia v Českých Budějovicích ve školním roce 1924-1925 (neuvěřitelná je zeměpisná pestrost jejich původu) uvedena pod pořadovým číslem 59 s hvězdičkou jako premiantka, s bydlištěm ve Chvalovicích

Repro Jahresbericht der deutschen Staatsgymnasium, 1924-1925, s. 12


Článek v českobudějovickém listu Republikán z dubna roku 1932, podepsaný šifrou -mta., nejen chválí recitaci Ruth Schopenhauerové na studentském večeru zdejšího státního německého gymnázia pod názvem "Literarische Stunde", k němuž přednesl úvodní slovo profesor Oskar Strass, ale věnuje se kriticky i vystoupení "temperamentního oktavána téhož ústavu Norberta Salomona Frieda" (ten tu prezentoval i svůj "voiceband" a vlastní text "Cirkus"), které podle autora či autorky zprávy vyznělo ve scéně prologu ke Goethovu Faustu spíše jako "opravdová parodie"

Článek v českobudějovickém listu Republikán z dubna roku 1932, podepsaný šifrou -mta., nejen chválí recitaci Ruth Schopenhauerové na studentském večeru zdejšího státního německého gymnázia pod názvem "Literarische Stunde", k němuž přednesl úvodní slovo profesor Oskar Strass, ale věnuje se kriticky i vystoupení "temperamentního oktavána téhož ústavu Norberta Salomona Frieda" (ten tu prezentoval i svůj "voiceband" a vlastní text "Cirkus"), které podle autora či autorky zprávy vyznělo ve scéně prologu ke Goethovu Faustu spíše jako "opravdová parodie"

Repro Republikán 1932 č. 32 s. 5


Její výzva na stránkách budějovického německého listu svědčí i o angažovanosti v ženském nacistickém hnutí

Repro Budweiser Zeitung, 1942, č. 6, s. 12


Její nedatovaný česky psaný dopis z Vídně do Českých Budějovic, podle některých vět zřejmě z roku 1949, kdy ještě žila její matka

Repro z daru Martina Poláka


Dva její dopisy ze šedesátých let minulého století do Českých Budějovic i se zpáteční adresou
na Kolínské ulici ve Vídni

Repro z daru Martina Poláka


Německy psaný dopis Ervínu Polákovi (do roku 1961 Erwinu Pollakovi) s pasáží o opeře Ovidiův sen

Repro z daru Martina Poláka


Parte

Parte

Repro z daru Martina Poláka


Heslo Fritze Feldnera a její v německém literárním lexikonu

Heslo Fritze Feldnera a její v německém literárním lexikonu

Repro Deutsches Literatur-Lexikon : das 20. Jahrhundert : biographisches-bibliographisches Handbuch. Achter Band, Erni - Fischer (2005), s. 392, 393


Článek Wilhelma Formanna o Bertu Rudolfovi (1905-1992), rodákovi ze Zátoru (Seifersdorf) u Krnova (Jägersdorf), k jehož opeře "Der Traum des Ovid" (tj. "Ovidiův sen"), která měla premiéru v Linci 25. července roku 1967, napsala libreto

Článek Wilhelma Formanna o Bertu Rudolfovi (1905-1992), rodákovi ze Zátoru (Seifersdorf) u Krnova (Jägersdorf), k jehož opeře "Der Traum des Ovid" (tj. "Ovidiův sen"), která měla premiéru v Linci 25. července roku 1967, napsala libreto

Repro Sudetenpost, 1975, č. 10, s. 4



Parte její matky z roku 1950 a jejího prvního manžela z roku 1965

Parte její matky z roku 1950 a jejího prvního manžela z roku 1965

Repro z daru Martina Poláka


Obálka (2015) knihy Daniela Kováře o jejím otci, vydané v českobudějovickém nakladatelství Jih

Obálka (2015) knihy Daniela Kováře o jejím otci, vydané v českobudějovickém nakladatelství Jih


Pasáž z této knihy

Pasáž z této knihy

Repro Edwin Schopenhauer : anglický sochař z Dobré Vody (2015), s. 8-9


Zpráva o otcově úmrtí...

Zpráva o otcově úmrtí...


... a parte v německém budějovickém listu

... a parte v německém budějovickém listu

Repro Budweiser Zeitung, 1940, č. 1, s. 6 a č. 2, s. 16


Text o jejím otci i s jeho podpisem

Text o jejím otci i s jeho podpisem

Repro V. Vondra, Mým domovem je Dobrá Voda : k 100. výročí samostatnosti obce (2005), s. 101


Dům rodiny Schopenhauerovy na Dobré Vodě u Českých Budějovic

Dům rodiny Schopenhauerovy na Dobré Vodě u Českých Budějovic

Foto Ivo Kareš


Ženská bysta na terase Schopenhauerovy zahrady v Dobré Vodě

Ženská bysta na terase Schopenhauerovy zahrady v Dobré Vodě

Repro Edwin Schopenhauer : anglický sochař z Dobré Vody (2015), s. 93


Někdejší "penzion Schopenhauer", dnes dobrovodský hostinec "U Šopu"

Někdejší "penzion Schopenhauer", dnes dobrovodský hostinec "U Šopu"

Foto Ivo Kareš


Portál dobrovodské štoly sv. Barbory, zdobený Edwinem Schopenhauerem

Portál dobrovodské štoly sv. Barbory, zdobený Edwinem Schopenhauerem

Repro V. Vondra, Mým domovem je Dobrá Voda : k 100. výročí samostatnosti obce (2005), obr. příl.


I pamětní deska faráře Zachara, zásluhou Národní jednoty pošumavské zřízená na budově české školy, kterou kněz založil, je opatřena portrétní bystou z dílny Edwina Schopenhauera

I pamětní deska faráře Zachara, zásluhou Národní jednoty pošumavské zřízená na budově české školy, kterou kněz založil, je opatřena portrétní bystou z dílny Edwina Schopenhauera

Repro V. Vondra, Mým domovem je Dobrá Voda : k 100. výročí samostatnosti obce (2005), obr. příl.


citace


Schopenhauerovy náhrobky na dobrovodském hřbitově jsou unikátní památkou

Foto Pavel Polák


Na plánku vsi Chvalovice je dům čp. 45, kde přišla na svět, zcela nahoře poblíž zdejších dolů
na grafit ve směru na Netolice

Na plánku vsi Chvalovice je dům čp. 45, kde přišla na svět, zcela nahoře poblíž zdejších dolů
na grafit ve směru na Netolice

Repro Die Stritschitzer Sprachinsel in Südböhmen (2011), s. 204


Takto vypadá chvalovické čp. 45 dnes (2014)

Takto vypadá chvalovické čp. 45 dnes (2014)

Foto Ivo Kareš


Dožínkový průvod v jejích rodných Chvalovicích někdy v půli třicátých let 20. století

Dožínkový průvod v jejích rodných Chvalovicích někdy v půli třicátých let 20. století

Repro Die Stritschitzer Sprachinsel in Südböhmen (2011), s. 323



Kaple v Chvalovicích, jejíž základní kámen byl položen v roce 1403 zlatokorunskými cisterciáky

Kaple v Chvalovicích, jejíž základní kámen byl položen v roce 1403 zlatokorunskými cisterciáky

Foto Ivo Kareš a repro Glaube und Heimat, 2015, č. 10, s. 29



Rodné Chvalovice na snímcích z roku 2012Rodné Chvalovice na snímcích z roku 2012

Rodné Chvalovice na snímcích z roku 2012

Foto Ivo Kareš


Chvalovice na leteckém snímku

Chvalovice na leteckém snímku

Repro Die Stritschitzer Sprachinsel in Südböhmen (2011), s. 202


zpět do ukázekzpět do ukázek další strana přílohydalší strana přílohy

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2018
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko