logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JOSEF PLOJHAR

Josef Plojhar v prvé řadě druhý zleva s německými a českými spolužáky v semináři
 (sám v původní popisce neoznačen jako jiní čeští spolužáci "ein Tscheche")

Josef Plojhar v prvé řadě druhý zleva s německými a českými spolužáky v semináři
(sám v původní popisce neoznačen jako jiní čeští spolužáci "ein Tscheche")

Glaube und Heimat, 1972, č. 13, obálka

Ještě jako učitel náboženství na německé obecné škole ve Starých Hodějovicích
 u Českých Budějovic, učitelka Maria Zahorková zcela vlevo v téže řadě,
 která osm dní poté, co byl snímek na závěr školního roku 1935/36 pořízen,
 zemřela na zápal slepého střeva, byla příbuznou Herwiga Zahorky

Ještě jako učitel náboženství na německé obecné škole ve Starých Hodějovicích
u Českých Budějovic, učitelka Maria Zahorková zcela vlevo v téže řadě,
která osm dní poté, co byl snímek na závěr školního roku 1935/36 pořízen,
zemřela na zápal slepého střeva, byla příbuznou Herwiga Zahorky

Repro Glaube und Heimat, 1972, č. 9, s. 373

Podle německého záznamu (vedle všech českých kolem) o jeho narození v českobudějovické matrice byl otec Johann Plojhar poštovním posluhou a synem domovního posluhy Johanna Plojhara v Budějovicích (babička z otcovy strany byla roz. Ponáhlo), matka Franziska, roz. Laburdová, pocházela z Nové Vsi (babička z matčiny strany roz. Drsa/!/, byla z Mezné u Soběslavi), svědek Laburda přijel z rakouského Ober Nalb u Retzu

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Jeho rodný dům v Lange Gasse (dnes Baarova ulice) čp. 32

Jeho rodný dům v Lange Gasse (dnes Baarova ulice) čp. 32

Foto Ivo Kareš

Originál básně v Budweiser Zeitung

Originál básně v Budweiser Zeitung

Repro Budweiser Zeitung, 1919 č. 80, s. 3

Účastnická karta Světového eucharistického kongresu v Kartágu 1930

Účastnická karta Světového eucharistického kongresu v Kartágu 1930

Repro z daru Ing. Vladimíra Feldmanna

Snímek z pražského Wilsonova nádraží před odjezdem na kongres v Kartágu zachycuje tehdy
osmadvacetiletého Plojhara v kolárku uprostřed celé skupiny přímo při dveřích vagonu

Snímek z pražského Wilsonova nádraží před odjezdem na kongres v Kartágu zachycuje tehdy
osmadvacetiletého Plojhara v kolárku uprostřed celé skupiny přímo při dveřích vagonu

Repro z daru Ing. Vladimíra Feldmanna

Oboujazyčné zápisy z českobudějovické Knihy zemřelých v roce 1930,
kdy byl kaplan Plojhar v nesčetných případech "pochovávajícím knězem"

Oboujazyčné zápisy z českobudějovické Knihy zemřelých v roce 1930,
kdy byl kaplan Plojhar v nesčetných případech "pochovávajícím knězem"

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Obálka (1930) vlastním nákladem vydané knihy s německy tištěným věnováním rodičům uvnitř a českým věnováním a vlastnoručním podpisem navrch

Obálka (1930) vlastním nákladem vydané knihy s německy tištěným věnováním rodičům uvnitř a českým věnováním a vlastnoručním podpisem navrch

Obálka (1930) vlastním nákladem vydané knihy s německy tištěným věnováním rodičům uvnitř a českým věnováním a vlastnoručním podpisem navrch

Obálka (1951) jiného cestopisu s jeho vyprávěním, jak jej vydalo nakladatelství Vyšehrad s titulní podobiznou "velkého generalissima" od Vojtěcha Kubašty

Obálka (1951) jiného cestopisu s jeho vyprávěním, jak jej vydalo nakladatelství Vyšehrad s titulní podobiznou "velkého generalissima" od Vojtěcha Kubašty

Jako člen "československého národního výboru" dva dny po osvobození koncentračního tábora v Dachau

Jako člen "československého národního výboru" dva dny po osvobození koncentračního tábora v Dachau

Repro J. Plojhar, Dva roky s lidem (1950), obr. příl.

Dva dny po 25. únoru roku 1948 sedí tu odleva Gottwaldův zeť Alexej Čepička, francouzský komunistický novinář a spisovatel Pierre Courtade, Josef Plojhar, dále redaktor Rudého práva André Simone, odsouzený k smrti v procesu s Rudolfem Slánským v roce 1952 a konečně ministr dopravy Alois Petr (1889-1951), který byl stejně jako Plojhar vyloučen z Československé strany lidové už 24. února 1948, oba však s bezpečnostními složkami obsazovali den nato tiskové závody a sekretariát lidové strany

Dva dny po 25. únoru roku 1948 sedí tu odleva Gottwaldův zeť Alexej Čepička, francouzský komunistický novinář a spisovatel Pierre Courtade, Josef Plojhar, dále redaktor Rudého práva André Simone, odsouzený k smrti v procesu s Rudolfem Slánským v roce 1952 a konečně ministr dopravy Alois Petr (1889-1951), který byl stejně jako Plojhar vyloučen z Československé strany lidové už 24. února 1948, oba však s bezpečnostními složkami obsazovali den nato tiskové závody a sekretariát lidové strany

Repro Lidové noviny, 19. 5. 2012, s. 24, foto ČTK

Dne 10. prosince roku 1948 ho vidíme při slavnostním založení českobudějovické pobočky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Českých Budějovicích třetího zprava v zástupu, jehož středem je ministr školství Zdeněk Nejedlý a vedle něho v baretu českobudějovický poslanec Dr. Rudolf Bureš (1906-1980), který se na rozdíl od Plojhara po srpnové okupaci roku 1968 rozešel s oficiální politikou

Dne 10. prosince roku 1948 ho vidíme při slavnostním založení českobudějovické pobočky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Českých Budějovicích třetího zprava v zástupu, jehož středem je ministr školství Zdeněk Nejedlý a vedle něho v baretu českobudějovický poslanec Dr. Rudolf Bureš (1906-1980), který se na rozdíl od Plojhara po srpnové okupaci roku 1968 rozešel s oficiální politikou

Repro 25 let Pedagogické fakulty v Českých Budějovicích (1973), obr. příl.

S ministrem Václavem Kopeckým při prohlídce lékárničky, určené jako dar k sedmdesátinám Stalinovým

S ministrem Václavem Kopeckým při prohlídce lékárničky, určené jako dar k sedmdesátinám Stalinovým

Repro J. Plojhar, Dva roky s lidem (1950), obr. příl.

Článek z 23. září roku 1948 o údajně "lživých" tvrzeních arcibiskupa Josefa Berana o Plojharovi a odpověď arcibiskupova

Repro S. Vodičková, Uzavírám vás do svého srdce : životopis Josefa kardinála Berana (2009), s. 179-181

Na snímku Jana Lukase, který byl stejně jako on českobudějovickým rodákem, z 1. máje roku 1965
 převyšuje mávající Plojhar o hlavu ostatní představitele "strany a vlády"

Na snímku Jana Lukase, který byl stejně jako on českobudějovickým rodákem, z 1. máje roku 1965
převyšuje mávající Plojhar o hlavu ostatní představitele "strany a vlády"

Repro Lidové noviny, 16.4. 2016, s. 24-25

Svědectví o jeho kariéře z krajanského "diecézního" časopisu (tehdy ještě čtrnáctideníku) v roce 1970

Svědectví o jeho kariéře z krajanského "diecézního" časopisu (tehdy ještě čtrnáctideníku) v roce 1970

Repro Glaube und Heimat, 1970, č. 5, s. 181

Úryvek z článku Václava Drchala o perzekuci kněží po roce 1948 s detailem předání dekretu Plojharovy exkomunikace Františkem Štverákem, vězněným nacisty i komunisty a zemřelým roku 1956 na následky věznění

Úryvek z článku Václava Drchala o perzekuci kněží po roce 1948 s detailem předání dekretu Plojharovy exkomunikace Františkem Štverákem, vězněným nacisty i komunisty a zemřelým roku 1956 na následky věznění

Repro Lidové noviny, 6. 6. 2011, s. 25

Básník Miloš Doležal, jehož zásluhou zazněly básně z Kohoutího kříže na stanici Český rozhlas Vltava, a jeho verše o Josefu Plojharovi a také "o Máchovi"Básník Miloš Doležal, jehož zásluhou zazněly básně z Kohoutího kříže na stanici Český rozhlas Vltava, a jeho verše o Josefu Plojharovi a také "o Máchovi"

Básník Miloš Doležal, jehož zásluhou zazněly básně z Kohoutího kříže na stanici Český rozhlas Vltava, a jeho verše o Josefu Plojharovi a také "o Máchovi"

Repro Lidové noviny, 5. 8. 2015, s. 20

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist