logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

LEOPOLD SCHWEIGHOFER

Všudypřítomná politika

Víte však, mí páni právovárečníci, co nese hlavní vinu na tom, že se mohou vytvořit a udržet poměry tak prohnilé? Je to politika!
Se vším se tu v Budějovicích (Budweis) dělá politika. Každý podnik, jenž by měl jinak sledovat čistě obchodní či průmyslové cíle, je zneužit k politické manipulaci (v originále "zur politischen Handhabe" - pozn. překl.). Všechno jim slouží jen k upevnění politické a osobní moci, která pak je jakousi klikou (v originále "von einer Clique" - pozn. překl.) mezi ně rozdělována a tlakem a terorem zajišťována. Bylo by zajímavé vědět, kolik hlasů by jim ještě zůstalo, kdyby směl každý hlasovat tak, jak smýšlí. Jeden však je dlužen spořitelně, druhému se slíbí půjčka. Jeden je úředníkem města, druhý úředníkem instituce na nich závislé, pivovaru, spořitelny, Biene (tj. "Včela", společnost, založená v Českých Budějovicících roku 1864 zdejšími německými podnikateli - pozn. překl.), třetí podléhá místní školní radě, čtvrtý je u nějakého z jejich lidí v nájmu a hrozí se mu vyhazovem, pátému, který je zase domácím pánem, hrozí nějaký k nim se počítající agent vypovězením nájmu. Řemeslníkům hrozí se odnětím práce, obchodníkům dokonce bojkotem! Tak je jim tolikerý prostředek dobrý a tak málo úcty mají před svobodným úsudkem svých spolubližních!
Pro skutečné sociální zájmy, pro povinnost vůči jejich bližním nemají nijaké pochopení. Vlastní zisk a přívrženci jsou jim vším. To je rabiátství (v originále "der Raubbau" - pozn. překl.), jímž přichází nazmar všechno Vaše podnikání. Všude jim to vychází, jak to vyšlo i tady, pokud se nám nepodaří je vymést.

Jde o pasáž označenou nadpisem Ueberall Politik, která je součástí knižně vydaného projevu, jehož dlouhý titul "Die allgemeinen Verhältnisse im Bürgerlichen Bräuhaus in Budweis (Gegründet 1795.) - Rede des Herrn Leopold Schweighofer in der Generalversammlung der Budweiser Bräuberechtigten am 27. September 1900" (tj. "Všeobecné poměry v měšťanském pivovaru budějovickém (založen 1795). - Řeč pana Leopolda Schweighofera na valné hromadě budějovických právovárečníků dne 27. září 1900") svědčí sám o horké aktuálnosti brožury, která asi měla zburcovat nejen snad budějovické právovárečníky vůči německému tehdy ještě vedení města, kde ovšem Češi nabývají hlasu stále většího. Ani Leopold Schweighofer ostatně nebyl bez českých kořenů. Narodil se 1. května roku 1873 v Českých Budějovicích zdejšímu měšťanu a obchodníkovi Leopoldu Schweighoferovi a jeho ženě Karolině, dceři zdejšího měšťana a obchodníka s kožemi Josefa Nepřenského. Babička Antonia z otcovy strany, provdaná za mistra cínařského Michaela Schweighofera, byla rozená Hollanská (v matrice "Hollanský") z Adamova (Adamstadt). Kdo jsou ti "oni", proti nimž se obrací v roce 1900 Schweighoferova prudce útočná řeč? Byli to představitelé liberálního němectví ve městě, zejména pak purkmistr Josef Taschek a Israel Kohn, oba ve vedení zdejšího měšťanského pivovaru (pozdější Samson), ale také ve vedení německého Böhmerwaldbundu, vůči nimž brojí jménem věcných ekonomických argumentů národovecký (völkischer) Schweighofer, jehož argumenty shrnuje autor ojedinělé práce "Budweiser into Czechs and Germans: A Local History of Bohemian Politics, 1848-1948" (Princeton University Press, 2002) Jeremy King hesly "Better a Czech than a Liberal German" a "Better a Czech than a Jew"(tj. "Lepší Čech nežli liberální Němec" a "Lepší Čech nežli Žid"). Je bizarní, že když v roce 1939 se Schweighofer po zřízení Protektorátu Čechy a Morava ocitá v čele měšťanského pivovaru (stál v čele právovárečníků už v letech 1900-1904), jsou jeho protivníci doslova smeteni právě politikou jako společenská třída. Liberál Josef Taschek téhož roku umírá (Israel Kohn zemřel už v roce 1917) a Židé jsou postiženi holocaustem. Po skončení druhé světové války Leopold Schweighofer předává pivovar do "československých" rukou a je internován ve sběrném táboře Vývarka při nádraží Hluboká-Zámostí v očekávání odsunu. Jako starý a zlomený muž, někdejší spoluzakladatel budějovického německého Turnvereinu, místní skupiny sdružení Bund der Deutschen in Böhmen, člen dozorčí rady bankovní instituce Kreditanstalt der Deutschen v Praze atd. se však transportu nedočká, umírá a je zřejmě pochován v nějakém hromadném hrobě. Politický příběh má ovšem své pokračování: vnuk Leopolda Schweighofera, lyrik, recitátor a novinář Leopold Walter Zahorka (1933-2005), rodák z Čisté u Rakovníka, jehož otec Walter Pösch padl za druhé světové války v Rusku a matka Leopoldine Zahorka, půl Češka a půl Rakušanka, je prý v linii předků babičky Karoliny Nepřenské údajně spojena s osobou Petra Chelčického, navštěvoval německé a české gymnázium, studoval později marxistickou filosofii a po sovětské invazi v srpnu 1968 prchl jako stoupenec "socialismu s lidskou tváří" se svou prvou ženou a dvěma dětmi přes Jugoslávii do Spolkové republiky Německo. Doma v Československu byl redaktorem místních novin na Sokolovsku a založil i vlastní divadlo poezie. V exilu propagoval ve všech německy mluvících zemích literaturu v rodné zemi zakázanou, byl německým mluvčím Komitétu Jana Palacha v Paříži a proti potlačování lidských práv Husákovým normalizačním režimem protestoval 25000 kilometrů dlouhou cyklistickou cestou po celé Evropě. Vykonal za tím účelem i soukromou audienci u papeže Jana Pavla II. Se svou druhou ženou Juttou Frankovou žil v Norimberku (Nürnberg) a v letech 2001-2002 byl prvým předsedou spisovatelského sdružení Verband deutscher Schriftsteller (VS). Vydal několik svazků poezie, publikova i spolu s ukrajinským básníkem Sergijem Schadanem. Několik let působil jako docent na norimberské Lidové univerzitě. Zemřel 28. února 2005 ve věku jednasedmdesáti let. Jako motto čtu na webových stranách nakladatelství Geest-Verlag, kde Zahorka publikoval, citát z díla německé komunistky Rosy Luxemburgové: "Unpolitisch sein heißt politisch sein, ohne es zu merken (tj. 'Být nepolitický znamená být politický, aniž by to člověk zaznamenal.')" Kdo chce, dá si to všechno lehce dohromady.

Leopold Schweighofer zum 60. Geburtstag

Dr. Reutter


Es ragt ein Eichbaum im Böhmerwald,
Verwurzelt in heiliger Erde
Der trotzet manches Sturmes Gewalt,
Nicht achtend Hass und Beschwerden.

Es stand gar fest auf einsamer Höh'
Als alle andern verzagten,
Er kannte nicht Angst, nicht Bang und Weh
Als alle andern versagten.

Er ist und bleibt dem Volkstum ein Hort,
Der Schirmherr und Führer im Ringen,
Treu seinem dem Volke gegebenen Wort.
Drum lasset jubelnd uns singen:
Es ragt ein Eichbaum im Böhmerwald,
Verwurzelt in heiliger Erde
Der trotzet manches Sturmes Gewalt,
Lässt deutsche Art nicht verderben.

Leopoldu Schweighoferovi k šedesátinám



Ten dub se tyčí na Šumavě,
kořeny ve svaté zemi tkví,
osvědčen v bouři, ve vřavě
zášti, jíž strom odolat ví.

Pevně stojí sám tam na výšinách,
kde jiní vždy selhávají.
A nezná úzkost a nezná strach,
kde jiní jen stesky znají.

Oporou všem svým kéž je i dál,
v zápasech štítonoš skvělý,
věren slovu, jež za sebe dal.
Kéž bychom zapět mu směli:
Ten dub se tyčí na Šumavě,
kořeny ve svaté zemi tkví,
osvědčen v bouři, ve vřavě,
nepromarní dar němectví.

Budweiser Zeitung, 1933, č. 33, s. 4

P.S. Báseň s neúplným jménem svého autora (Šumavanem asi nebyl) vyšla v budějovických německých novinách při článku k životnímu jubileu oslavencově. Roku 1943 byl v témže listě označen článkem k téže slavnostní příležitosti deset let nato Leopold Schweighofer za jakéhosi předbojovníka německého národního socialismu (Vorkämpfer von Deutschlands Wiedergeburt) v jihočeské metropoli. Počátkem roku 2012 z ní ta nejčerstvější zpráva zní, že americká pivovarnická skupina Anheuser-Busch koupila společnost Budějovický měšťanský pivovar (BMP). Jde zdánlivě jen o pivní značku, ale čí je vlastně sám pojem "Budweiser" duchovním vlastnictvím? Všudypřítomná politika jistě odpověď najde v každé době tu svou a jen ta její zem je svatá.

- - - - -
* České Budějovice / † Vývarka, Hluboká nad Vltavou-Zámostí

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Obálka (1900) brožury s jeho projevem
Záznam o jeho narození 1. května roku 1873 v českobudějovické křestní matrice
Článek k jeho sedmdesátinám v budějovickém německém listu

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist