logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ERICH MELLER

Z dopisu Richardu Batkovi

Vlídná slova, která jste věnoval mému skromnému působení ohledně klavírního doprovodu paní Elizzy ve večerníku listu "Fremden-Blatt" ze 14. ledna, mne velice, velice potěšila a prosím Vás, vážený pane doktore, abyste za to přijal můj nejoddanější dík. Při této příležitosti mi budiž dovoleno, abych směl vyjádřit svůj obdiv nad báječným libretem k (opeře - pozn. překl.) "Maria v. Magdala"...

Na tomto krátkém úryvku z dopisu "Kapellmeistera" Ericha Mellera hudebnímu vědci a kritikovi, autorovi a překladateli mnoha operních libret (z češtiny mj. ke Kovařovicovým Psohlavcům pod titulem "Bauernrecht", k Dvořákově Čertovi a Káče, ke Smetanovu Tajemství či Foersterově Jessice, samostatné německé napsal k opeře Karla Weise /skladatele i samostatně zastoupeného na webových stranách Kohoutího kříže/ "Der polnische Jude"), pražskému rodákovi Richardu Batkovi (1868-1922) je pro nás nejzajímavější jeho předpokládaná datace k roku 1918. Richard Batka jako libretista opery "Maria von Magdala" (autorka její hudby Lilli Huttenstrasser-Scheidlová /pseudonym Hans Lio/ žila v letech 1882-1942), uvedené v roce 1917, mohl přijmout dík a obdiv za svůj text o koncertním večeru pěvkyně Elise Elizzy (1870-1926), která se v srpnu roku 1918 rozloučila s Dvorní operou a působila už jen jako hudební pedagožka, jen někdy v době, kdy Erich Meller působil jako kapelník městského divadla v Českých Budějovicích, tj. v letech 1917-1919. V čísle zdejšího německého listu "Budweiser Zeitung" z 28. prosince roku 1917 se setkáváme s Mellerovým jménem u příležitosti uvedení "vánoční" opery "Der Evangelimann" (tj. "Evangelista", děj opery viz Wikipedia) 23. prosince budějovickým Městským divadlem v předvečer Štědrého dne. Podle novinové recenze se právě Meller zasloužil především o lesk inscenace. Ještě v září 1918 zahajuje s ním jako prvním kapelníkem zdejší německé divadlo sezónu se slibem jejího pokračování roku následujícího. Jak píše Reinhold Huyer ve svém delším textu ke stoletému jubileu této význačné kulturní instituce (viz jeho český překlad na webových stranách Kohoutího kříže), 31. března roku 1919 se poslední plná sezóna německé divadelní scény v Českých Budějovicích uzavřela. Až v září 1940 začal v protektorátním už městě nacistický pokus o její "znovuzrození". Trval krátce, ale bez jakékoli už účasti Mellerovy. Našel jsem o něm kupodivu poslední českou zmínku na stránkách Národních listů z 24. října osudového roku 1938. kdy ve velkém sále pražské Městské knihovny doprovázel pěvecký koncert amerického tenora George Perkinse Raymonda. Erich Meller, narozený 7. října 1890 ve Vídni, zemřel jednapadesátiletý 13. října 1941 během jedné zkoušky s barytonistou Josefem Lexem pro chystaný koncert v Linci na venkovském statku Wolfstein při městysi Sankt Martin im Mühlkreis v hornorakouském okrese Rohrbach, hraničícím s jižní Šumavou, pochován je však ve Vídni. Jak je to jen všechno daleko a blízko.

- - - - -
* Vídeň (A) / České Budějovice / † Sankt Martin im Mühlkreis (A) / † † Vídeň (A)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Jeho heslo v rakouském hudebním lexikonu
Recenze představení "vánoční" opery "Der Evangelimann", jemuž podle autora textu dodala lesku "silná pěst kapelníka Mellera", v Městském divadle v Českých Budějovicích v prosinci roku 1917
Zpráva o jeho úmrtí ve vídeňském tisku s chybným uvedením stáří
Originál jeho dopisu Batkovi

zobrazit všechny přílohy

TOPlist