logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ERNEST MAYER

Dvanáctero rad pro poddané panství krumlovského

  1. Zlepšujte zakládání svých hnojišť, poněvadž odtud pochází všechno bohatství a výnosnost vašich polí;
  2. rozšiřujte svá hnojiště příměsí zeminy;
  3. zbavte svá pole škodlivých pramenů a odvádějte mokřiny ze svých luk;
  4. suchá a nevýnosná luka i s pastvinami přetvářejte v ornou půdu;
  5. odvodňujte bažinaté a lužní pozemky, aby nesly nějaký užitek;
  6. přetvářejte pole, jimž může být zajištěn dostatečný přívod vláhy, v přirozená luka, když je vám jich potřebí;
  7. zavádějte střídavé hospodaření s pěstěnými odrůdami píce, aby se zamezilo ponechání půdy ladem a rozšířily se stavy vašeho dobytka;
  8. dávejte řekám a potokům přímý směr, abyste byli zbaveni záplav;
  9. rozdělujte si mezi sebe obecní pastviny a luka, abyste z nich tak získali vyšší užitek;
  10. větší vlastníci! postarejte se dělením půdy o nové podněty svým dětem;
  11. menší vlastníci! nestyďte se nijak za to, že pracujete s kravami;
  12. pěstujte ovocné stromoví, kde jen poloha a počasí slibuje alespoň poloviční zdar.

Dojemně zní ten otcovský Návod k lepšímu využití rolnických hospodářství, v originále Anleitung zur besseren Benützung der Bauernwirtschaften, nach Volkbegriffen und Ortverhältnissen, für die Unterthanen der Herrschaft Krummau bearbeitet von ihrem Ober-beamten Ernest Mayer, tj. "podle lidového ponětí a místních poměrů pro poddané panství krumlovského zpracovaný jeho vrchním úředníkem", shrnutý v závěru spisku jeho autorem. Byl jím zmíněný Ernest Mayer. Podle údajů zjištěných Antonínem Nikendeyem (viz k tomu jeho článek z čísla 15 Obnovené Tradice!) v rakouských i českých matrikách, narodil se v rakouském městě Pulkau 20. prosince 1764 (Paul Praxl uvádí ve své knize o Třístoličníku chybně rok 1765) a zemřel 2. září 1837 v Českém Krumlově. Ve "sbírce životopisů mužů o zemědělství zasloužilých" Zemědělští buditelé, jak ji roku 1937 vydala Československá akademie zemědělská, píše se o něm na s. 59: "Krumlovští učitelé vydali několik na svou dobu znamenitých spisů, podle nichž se vyučovalo. Za Horského (řeč je o Františku Horském z Horskyfeldu a o českokrumlovském vyšším hospodářském ústavu k teoreticko-praktické výchově úředníků pro panství schwarzenberská, jehož byl žákem) byl ředitelem ústavu skvělý odborník Ernst Mayer, autor spisu Anleitung zum Behufe der ausübenden Oekonomie für die Schüler des landw. Instituts zu Krumau in Böhmen. Tato kniha vyšla tiskem r. 1806 a je to jistě prvá zemědělská učebnice v Čechách vydaná a jedna z prvých toho druhu v Evropě. Z ní jest nejlépe patrno, jak v Krumlově se vyučovalo výkonnému zemědělství a jak se při tom hledělo na praktickou stránku. Krumlovský ústav vychovával moderní a pokrokové úředníky, žádné karabáčníky na poddané. O sedlácích se tu mluvilo slušně a mladým adeptům byla tu kladena na srdce i péče o zvelebení vesnic a zlepšení života i práce selské." Dále se zmiňuje právě spis, z něhož je přeloženo naše dvanáctero a který vyšel už ve druhém vydání roku 1833 ve Vídni jako separát ze IV. ročníku časopisu Allgemeine österreichische Zeitschrift für den Landwirth, Forstmann und Gärtner. V něm už tři roky předtím vyšel i delší materiál o schwarzenberském plavebním kanále pod titulem Versuch einer Beschreibung der großen Holzschwemm-Anstalt auf der Herrschaft Krummau, Budweiser Kreis in Böhmen, provázený i dvěma plánky a osmi litografiemi a vydaný zároveň také knižně, pro dějiny Šumavy záležitost nedocenitelná. A kdyby jen to: po Mayerovi nesla jméno nejen ves Mayerbach, pod českým jménem Dolní Borková zatopená dnes vodami Lipenského jezera, nýbrž i Arnoštov (Ernstbrunn) v lesích poblíž Knížecího stolce. Ten agilní muž, jak víme od Ing. Nikendeye, se třikrát ženil: poprvé roku 1794 s Karolinou, rozenou Vlczek, dcerou krumlovského lesmistra, kdy mu byl za svědka i Ing. Josef Rosenauer, když pak ovdověl, podruhé 1813 s Franziskou Karolinou, roz. Tucamps, dcerou vrchního strážmistra z Rožmitálu na Šumavě (Rosenthal), posléze už podruhé ovdovělý s Josefinou, sestrou Gottfrieda Uhliga von Uhlenau, i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže zastoupeného rodáka z Budějovic (Budweis), kde se 1822 konala právě i třetí ze svateb. Téhož roku byla založena nedaleko zmíněného Arnoštova i dřevorubecká osada, nazvaná asi nikoli náhodou Uhligsthal, zaniklá pod českým jménem Uhlíkov po druhé světové válce a vyhnání německého obyvatelstva, potomků těch, kterým kdysi tak dobře radil Ernest Mayer, jak hospodařit.

- - - - -
* Pulkau (A) / † † † Český Krumlov

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam o jeho narození v křestní matrice dolnorakouské farní obce Pulkau
Z tohoto záznamu českobudějovické oddací matriky o jeho třetí svatbě vyplývá, že byl nejen švagrem Gottfrieda Uhliga von Uhlenau, nýbrž že byl spřízněn i s rodinou Hartmannů z Hartenthalu, z níž pocházel Emil Hartmann von Harthenthal
Podle českokrumlovské "Knihy zemřelých" zemřel jako "knížecí schwarzenberský hospodářský rada" na zámku čp. 1 a byl pochován na hřbitově u sv. Martina
Obálka a titulní list (1833)

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist