logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

MARIA KURZOVÁ

Ein Versprechen


A'f der Stroß' foahrt a' Fuhrmou'
mit a' groiß'n Fuhr Hulz.
Er schnolzt mit der Goisl
recht lusti und stulz.

Derweil bleibt er stejka
herunter Gojau,
hiatzt nimmt er hult Zuafluacht
za Unser liab'n Frau.

"Hülf, hülf, ma liab's Frauerl!"
Sou ruaft er recht ou'.
"Du siagst, dass i'ni't
über'n Berg afi kou'".

"Geh' hülf', dass i' do hiatzt
nit o'spounner muass;
I' kaf Dir a' Küzn,
sou dick wia ma' Fuaß".

A' lustiger Schualerbua
sogt do danejb'm:
"O meij - sou a Küzn
wird's wuhl nirgn's gejm".

"Holts 's Maul, dummer Bua!"
Sogt der Furmou glei d'raf:
"Moanst du, woun i' oub'm bin,
dass i' ihr oani kaf'!"

Slib


Po cestě forman jede,
má dřeva plnou fůru
práská si přitom bičem
zvesela, nos nahoru.

Tu v Kájově si vybral
svoje zastavení,
utíká se halt nejčko
k oltáři Naší Paní.

"Panenko svatá, spomož!"
volá k ní zkroušen právě.
"Přes hory se už nedá
dál jet mně po Šumavě."

"Spomož mně, abych už teď
nemušel zapřáhat;
svíčku jako svou nohu
tlustou chci Tobě dát."

Kluk, co hned vedle stojí,
si nahlas povídá:
"Jémine - prej že takou,
kdy ji tej Pani dá?"

"Pusu drž, kluku hloupá!"
forman hned nato vece:
"Kdybych byl nahoře tam,
nesliboval bych přeci!"

Glaube und Heimat, 1992, č. 3, s. 17

Slovníček: Stroß = silnice, Fuhrmou = forman, Fuhr Hulz = fůra dřeva, Goisl = bič, derweil bleibt er stejka = zatímco zůstal stát, hiatzt = nyní, Frauerl = Panenka (Maria), doslova "Paninka (Maria)", du siagst = vidíš, afi = nahoru, o'spounner = zapřahat, i' kaf = koupím, Küzn = svíčka, Schulaerbua = žáček, danejb'm = vedle, o meij = ó můj (Bože), gejm = dát, Bua = kluk, glei d'raf = hned nato, oub'm = nahoře.

Maria Kurzová z Novosedel (Neusiedl, původně zřejmě Neusattel) podle Marie Lorenzové, která je také samostatně zastoupena na webových stranách Kohoutího kříže a od níž verše redakce krajanského měsíčníku obdržela, nahlédla lidem nejen "do úst, nýbrž i do srdce". I mazaný forman, který věděl, že "v nebi se nic koupit nedá", o přímluvu Mariinu prosil jistě z nitra sama. Až v roce 2017 se mi podařilo v "meziválečném" českobudějovickém čtrnáctideníku "Glaube und Heimat" najít zmínku o literárně činné Marii Kurzové z Novosedel, kterou podle sčítání lidu z roku 1921 nemůže být v Novosedlech čp. 3 (dnešní penzion "Ratzker") nikdo jiný než manželka tehdejšího tamního hostinského Pia Kurze (*20. února roku 1850 ve Zbytinách /Oberhaid/, v archu sčítání lidu chybné datum 10. července). Pamětní desky se v Novosedlech asi nedočká, v Bedřichově tím spíš, když je tam pod zaniklým rodným Bedřichovem tolik rašeliny. Datum tamního narození Marie Kurzové, roz. Bayrlové, k němuž došlo dne 16. listopadu 1861, snad už víme. Seznam odsunutých v českokrumlovském archívu uvádí: Kurzová Marie, věk 85, v domácnosti, Novosedly, datum odsunu 1. října 1946, vagón č. 9. V květnovém čísle Glaube und Heimat v roce 1959 stojí psáno, že zemřela 22. února toho roku v 98. roku života, místo není uvedeno.

- - - - -
* Bedřichov, Světlík / Novosedly, Kájov / Kájov

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Rodný Bedřichov (byl používán i český název Bedřichovice) na výřezech z české a německé mapy z počátku 20. století...
... a na leteckých snímcích z roku 1949 a 2011... a na leteckých snímcích z roku 1949 a 2011
Těžba rašeliny v prostoru někdejšího Bedřichova, vlevo kostelní věž ve Světlíku
Záznam zbytinské křestní matriky o tom, že se její manžel Pius Kurz narodil 20. února roku 1850 ve stavení čp. 37 ve Zbytinách zdejšímu rolníkovi Ignazi Kurzovi (jeho otec Albert Kurz tu hospodařil předtím se svou ženou Magdalenou, roz. Stadlerovou ze Zbytin čp. 10) a jeho ženě Franzisce, dceři Johanna Wagnera ze zaniklé Horní Sněžné (Schneedorf) čp. 8 a a Marianny, roz. Jungbauerové z rovněž zaniklého Ondřejova (Andreasberg)

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist