WENZEL JAKSCH
Nijaký nový katechismus?
Jde vlastně o titul článku, který jeho autor napsal v roce 1923 do jím vedeného časopisu Christlich-pädagogische Blätter (pod tím názvem, za mocnářství delším o určení "für die österreichisch-ungarische Monarchie", vychází periodikum CPS dodnes!) a v němž shrnuje diskusi, vedenou už od přelomu 19. a 20. století o podobě "rakouského" katechismu a zvýrazněnou roku 1921 oficiálním požadavkem Spolkového sněmu sdružení rakouských katechetů (Bundestag der Katechetenvereine) o jeho reformu. Musím vzpomenout na Kralikovu báseň Wir suchen, kterou lze i v českém překladu najít na webových stranách Kohoutího kříže, abych doložil to chápání věci, opírající se o neměnné "apoštolské symbolum", tj. apoštolské vyznání víry. Kanovník Wenzel Jaksch, který má od května roku 1964 pamětní desku v kapli Svaté Koruny (St. Corona-Kapelle) vídeňského kostela U Věčné úcty (Kirche zur ewigen Anbetung) a který text katechetickou diskusi shrnující sepsal, je rodákem z Konratic (Konradschlag) ve farnosti Rychnov u Nových Hradů (Reichenau bei Gratzen). Spatřil tam světlo světa 19. září roku 1872 a téhož dne byl ve starobylém rychnovském kostele sv. Jiljí farářem Kajetánem Hruškou také pokřtěn. Chlapcův otec Johann, (stejně jako předtím i děd Adalbert) hospodařil na stavení čp. 2 se svou ženou a Wenzelovou matkou Ewou, dcerou Jakoba Wiesingera z Rauhenschlagu (dnes Chlupatá Ves) čp. 15. Mladý Wenzel absolvoval gymnázium ve Vídeňském Novém Městě (Wiener Neustadt) a bohoslovecký seminář ve Vídni, kde se dne 25. července 1896 konalo ve svatoštěpánském dómu i jeho kněžské svěcení. Stal se prezidentem Říšského svazu sdružení rakouských katechetů a v letech 1908-1928 byl šéfredaktorem zmíněného už časopisu pro křesťanskou pedagogiku (roku 1930 vydal obsahový rejstřík k jeho ročníkům 1900-1929). Roku 1912, kdy se ve Vídni konal prvý mezinárodní katechetický kongres (předcházel slavnému Eucharistickému kongresu pod ochranou císařovou), na němž Jaksch přednesl svůj referát právě o časopisech, věnujících se katolické katechezi, vyšla i jeho kniha Katechetische Schriftsteller der Gegenwart und ihre Werke. Ve školním roce 1912/13 a znovu pak roku 1927 vydal ve dvou svazcích učebnici Katholische Kirchengeschichtskatechesen für die Oberstufe der Volksschulen a Katholische Kirchengeschichtskatechesen für die Bürgerschulen und Berufsschulen, dodnes figurující v antikvárních nabídkách po celém světě. Kromě toho se podílel na mnoha učebnicích, příručkách a modlitebních knihách a jeho články se objevovaly také v proslulých Steinbrenerových kalendářích z Vimperka (Winterberg). Roku 1929 byl jmenován konzistorním radou a kapitulním kanovníkem u svatoštěpánského dómu. Prázdniny trávíval rád v rodných Konraticích, vřele přijímán sousedy, jimiž prý dokázal při svých vyprávěních o cestě do Svaté země zaplnit snadno světnici otcovského stavení. Od roku 1935 byl už těžce nemocen. Zemřel 18. ledna roku 1948 ve Vídni a byl osm dní nato pochován na vídeňském ústředním hřbitově, skupina 34 E, Domherren (kapitulní kanovníci).
- - - - -
* Konratice, Rychnov u Nových Hradů / † † † Vídeň (A)
