Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

JOHANN HIRSCH

Z deníku 1898

Červenec
30. sobota. Kolem 10. hodiny a 45. minuty v noci zemřel ve Friedriechsruh kníže Otto Eduard Leopold von Bismarck, vévoda von Lauenburg. - Týž se narodil 1. dubna 1815 v Schönhausen na Pomořansku jako potomek starého šlechtického rodu, který dal pruské armádě už množství důstojníků.

Srpen
6. sobota. Poprvé jsem se se svým milým synáčkem Johannem Hirschem koupal na Vejrovně (v originále "im Vejrovna" - pozn. překl.), byl divukrásný horký den.
13. Šel jsem se svou milou rodinou v doprovodu slečny Anny Kovářové kolem 9. hodiny dopoledne za nádherného počasí do Grindschädelu (rozuměj Bad Grindschädel, česky Dobrá Voda u Záblatí - pozn. překl.), kolem 8. hodiny večer jsme opět díky Bohu zdrávi došli domů.
14. Divukrásný den, neděle, dnes odpoledne hrála u Rudolfovy věže (rozuměj rozhlednu na Libíně - pozn. překl.) cimbálová muzika z Chrobol.
18. Prostřednictvím blahopřejného telegramu Jeho Veličenstvu císaři (v roce 1898 slavil 50 let svého panování - pozn. překl.) do Ischlu byl otevřen telegrafní úřad v lázeňském domě (v originále "im Badhaus", rozuměj zřejmě Lázně sv. Markéty / St. Margarethenbad - pozn. překl.).

Stránka z deníku (týká se léta roku 1898 a alespoň srpen se zdá pisateli jevit "in Ordnung"), reprodukovaná v originále na stránkách sborníku Prachatického muzea Zlatá stezka (24. ročník, 2017), provází stať Markéty Voříškové o rodině Johanna Hirsche, z níž čerpám informace, týkající se i samého autora deníkového textu, písemnosti uchovávané v muzejním fondu, do něhož byl získán až roku 2016 antikvárním nákupem. Prachatická křestní matrika zaznamenává narození Johannese Hirsche dne 25. června roku 1846 v domě čp. 34 na Kostelním náměstí (dnes křižovatka Křišťanovy ulice s Kostelním náměstím. Chlapcův otec Lukas Hirsch byl synem Josepha Hirsche (*21. února ve Smědči /Groß Zmietsch/) a Marie, roz. Krautsiederové ze zaniklé dnes Ktišky (Lichteneck), matka Aloisia byla dcerou Franze Meerwalda, prachatického obchodníka z čp. 4 v Klášterní ulici, a Ewy, roz. Schetettschkové z koželužské rodiny v Prachaticích. Dne 4. ledna 1879 se Johann Hirsch ve svých 34 letech oženil s Annou, dcerou Franty (tak psáno v matrice) Šebeleho, mlynáře z Husince čp. 132 (jeho otec Tomáš Šebele byl mlynářem tamtéž, jeho matka Terezie byla roz. Meerwaldová z Prachatic) a Marie, dcery kupce v Husinci čp. 54 Mikuláše Ledrera a Marie, roz. Meerwaldové t Prachatic čp. 4. Johann Hirsch vlastnil ve městě tři domy: už zmiňovaný dům čp. 34 na Kostelním náměstí, dům čp. 16 na protější straně Kostelního náměstí, kam se v pozdějších letech se svou rodinou přestěhoval (roku 1915 pronajal svůj obchod na Kostelním náměstí a dům čp. 34 obchodníku Gottliebu Tretterovi), a dům čp. 8 na dolním předměstí u bývalých kasáren. Podle archu sčítání lidu z roku 1921 žil v domě čp. 16 už jen ovdovělý "Privatier" Johann Hirsch se synem Hansem, poněvadž jeho žena a Hansova matka Anna zemřela 2. února 1918 v prachatické nemocnici následkem krvácení do mozku. Ještě ve svých 73 letech byl v roce 1919 vdovec Hirsch zvolen do prachatického městského zastupitelstva. Prvorozená dcera Anna Marie (*20. července 1881 v Prachaticích) se 18. srpna 1905 provdala za c.k.poručíka Michaela Hajdu, učitele na kadetní škole pro pěchotu v Sremské Kamenici u Petrovaradína (dnes městské části srbského města Novi Sad), později se její rodina přestěhovala do rakouského Lince. Jediný syn Johann (*5. května 1889 v Prachaticích) se po gymnaziálních studiích v rodném městě vyučil v Českých Budějovicích lékárníkem (diplom získal 28. ledna 1910), následná studia farmacie na vídeňské univerzitě však přerušila první světová válka a titulu Ph.Mg. nabyl až v Praze 15. července 1920. Z první světové války se navíc vrátil jako invalida a profesi lékárníka se věnoval až od roku 1938. Zemřel 27. června 1971 v Prachaticích ve věku 82 let. Byl veden po válce jako Čech, zatímco sestře Anně jako ženě maďarského důstojníka byly koncem roku 1949 poloviny dvou prachatických domů (čp. 34 a 16) jako dědictví po zemřelém otci konfiskovány (nejen Němci, ale i Maďaři byli přece "zrádci"). Článek Markéty Voříškové datum úmrtí Johanna Hirsche staršího neuvádí. Ona sama na můj dotaz připouští, že mohl žít ještě koncem třicátých let. Do roku 1925 (1926 by mu bylo 80 let věku) není ani v matrice zemřelých a my víme, že v roce 1921 podle sčítání lidu ještě žil. Zůstal ten deník, ale dějiny Prachatic jsou literatura sama.
- - - - -
* Prachatice
obrazová přílohaobrazová příloha další stranadalší strana

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2018
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko