logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

PLACIDUS HALL

... přiveďte mi jen toho chlapce na Všech svatých určitě znovu!

"Nun, es ist schon gut, es wird schon gehen; bringt mir nur den Buben zu Allerheiligen gewiss wieder!" (tj. "Inu, to už je dobré, to už půjde; přiveďte mi jen toho chlapce na Všech svatých určitě znovu!" - pozn. překl.)

Touto větou ilustroval Johann Aprent (1823-1893, i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže) životopisnou skicu Stifterovu, vydanou roku 1869, tj. pouhý rok po básníkově skonu, když líčil setkání osiřelého třináctiletého hocha, v roce 1818 provázeného svým milovaným dědečkem (Adalbertův otec zahynul v listopadu 1817 pod převráceným vozem se lnem), s budoucím jeho učitelem v benediktinském klášteře v Kremsmünsteru. Tím učitelem, tedy mužem, který pronesl podle Aprenta povzbudivou výzvu adresovanou hornoplánské dvojici, byl jako ti dva rodákem ze Šumavy. Podle kaplické křestní matriky narodil se zdejšímu učiteli a varhaníkovi (ludirectoris promarii) Antonu Hallovi (příjmení bylo původně psáno Holl) a jeho ženě Theresii v domě čp. 174 (tak alespoň je to v matrice psáno), které na leteckém pohledu Kaplice po druhé světové válce nacházíme v Omlenické ulici. Jménem Antonius Josephus Franciscus Hall pokřtil novorozence kaplan Ignatz Schimon. Jak pěkně ukázal Paul Praxl (zastoupený i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže) ve svém textu Der Musterlehrer Anton Hall aus Wallern (Hoam!, 1966, s. 198-200), pocházel otec dítěte z početné a brzy široce rozvětvené učitelské rodiny z Volar (Wallern), jejíž příslušníci už od počátku 18. století působili na mnoha školách "střední" a "dolní" Šumavy. Hallova matka, dívčím příjmením Schoberová, byla dcerou kaplického poštmistra. Tři roky před narozením jejího syna přichází do Kaplice jako kněz významný pedagogický reformátor Ferdinand Kindermann (i on je zastoupen samostatně na webových stranách Kohoutího kříže), který tu už roku 1772 zakládá vzornou "venkovskou" školu a právě Hallův otec Anton je prvním, kdo Kindermannovu vyučovací metodu praktikuje, a to i poté, když je v roce synova narození přeložen do Vyššího Brodu (Hohenfurth), kam ho žena s dítětem (místem jejich kaplického pobytu byl dům čp. 39 v dnešní Českobudějovické ulici) následují teprve později. Po vychození obecné školy ve Vyšším Brodě odchází mladý Hall na studia do Prahy, kde působí jeho strýc Josef Hall jako vychovatel v rodině hraběte Lažanského. V Lažanského domě smí vychovatelův synovec i bydlit a jedná se s ním jako s hraběcími dětmi. Studuje na staroměstském gymnáziu a pak absolvuje v letech 1793-1795 tříletý kurs filosofie na Karlo-Ferdinandově univerzitě. Na podzim roku 1800 vstupuje pak šestadvacetiletý v klášteře Kremsmünster do benediktinského řádu. Předcházelo tomu těžké onemocnění neštovicemi, kvůli němuž musel Hall opustit Prahu a uchýlit se na venkov. Tam ovšem způsobila nákaza tetanem, že byl v bezvědomí považován za mrtvého a ležel už tři dny v rakvi. Těsně předtím, než měl být pohřben, probudil ho otcův hlasitý nářek ze zdánlivé smrti. Složil prý za své nemoci slib, že se v případě uzdravení stane knězem a jakoby pro ten osudový obrat dožil se nakonec opravdu vysokého věku. Zní to jako příběh z literárního díla a je třeba zdůraznit, že zmíněné už setkání velmi oblíbeného kremsmünsterského konventuála a učitele s mladým Stifterem roku 1818, jehož prý už napoprvé zkoušel ze znalostí o Šumavě, mělo na budoucího klasika doslova celoživotní vliv. Už Hallovo řádové jméno Placidus, tj. latinsky "klidný, pokojný" jaksi souzní s duchem celého Stifterova díla. Hallovým žákům se prý ostatně pro dobré znalosti latiny říkalo "Placidaner", tj. "placidáni". V roce 1826, kdy Stifter po ukončení svých filosofických studií přichází do Vídně, opouští Hall své učitelské působení v Kremsmünsteru a věnuje se napříště už jen kněžské duchovní službě. V letech 1826-1833 byla místem, kde farářoval, hornorakouská obec Fischlham (daleko později tu absolvoval první dva roky /1896-1897/ obecné školy Adolf Hitler, existuje i snímek z jeho návštěvy Rakouska po "anšlusu" 1938, kdy "Vůdci" ve vojenském plášti sekunduje skupina bosých místních dětí), v letech 1833-1842 Grünau im Almtal, posléze pak v letech 1842-1853 Pfarrkirchen bei Bad Hall. Tam ho v roce 1846 Adalbert Stifter se svou ženou navštívil. Traduje se, že postava kněze (původně to měl být protestantský kazatel, teprve ve vydání Pestrých kamenů /Bunte Steine/ z roku 1853 jde o katolického kněze) ve Stifterově povídce Chudý dobrodinec (Der arme Wohltäter), která pro sbírku Pestré kameny dostala název Vápenec (Kalkstein), má rysy Hallovy. Povídka, vyprávěná zeměměřičem (připisuje se té postavě příbuznost s Kafkovým /Franz Kafka je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže/ zeměměřičem z románu Zámek), byla v roce 1991 zfilmována (už předtím v roce 1982 rakouskou televizí s Josefem Meinradem v roli chudého dobrodince), situována do Čech kolem roku 1850 ve scénáristickém zpracování Ermanna Olmiho a v režii Maurizia Zaccara i s českými herci (Donutil, Hrušínský, Chudík, Kopecký, Suchařípa hned v úvodních pasážích). Když v roce 1851 slavil Hall zlaté jubileum svého kněžství, poctili ho spolubratří německým veršováním, jehož poslední strofa zní i s mým pokusem o český překlad takto:

"Und nun hat der Vorsicht Walten
Fünf Jahrzehnte Dich erprobt,
Treu hast Du den Schwur gehalten
Den Du neu dem Herrn gelobt.
Einen Lebensabend finden
Magst Du, wie Dein Name: mild -
Unserm Blick kannst Du entschwinden
Nie erlischt in uns Dein Bild."
(tj. "Prozřetelnost vyzkoušela
opravdovost slibů Tvých,
padesát let z Tvých úst zněla
chvála Pánu v nebesích.
Pokojného, jak Tvé jméno,
nachází Tě stáří čas -
podobu Tvou provždy cennou
neuhasí nikdo v nás."
- pozn. překl.)

Dne 2. května roku 1853 po předchozím těžkém záchvatu mrtvice zaopatřen opravdu pokojně po sedmé hodině navečer skonal a byl pochován při vnější, k jihu obrácené zdi presbyteria pfarrkirchenského kostela. Náhrobní deska ho pod jménem označuje přídomkem "Boh. Caplic.", tj. Bohemus Caplicensis, kaplický Čech. Neuchovává-li památku šumavského kněze česká přítomnost, činí tak celé světoznámé dílo Stifterovo trvaleji nad jiné.

- - - - -
* Kaplice / Vyšší Brod / † † † Pfarrkirchen bei Bad Hall (A)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam o jeho úmrtí v knize zemřelých farní obce Pfarrkirchen bei Bad Hall
Strana oběžníku, posílaného od kláštera ke klášteru, se zprávou o jeho skonu v Pfarrkirchen 2. května 1853
Náhrobní deska na jižní venkovní straně presbyteria v Pfarrkirchen bei Bad Hall nad jeho později zrušeným hrobem
Klášter KremsmünsterKlášter Kremsmünster

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist