logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRANZ WERFEL

Repro Franz Werfel zwischen Prag und Wien (1990), s. 38

Na kresbě malíře a básníka Ludwiga Meidnera (1884-1966)

Na kresbě malíře a básníka Ludwiga Meidnera (1884-1966)

Repro Menschheitsdämmerung : Symphonie jüngster Dichtung (1922), s. 283 (Deutsche digitale Bibliothek)

Na kresbě Maxe Oppenheimera (1885-1954)

Na kresbě Maxe Oppenheimera (1885-1954)

Repro A. Mikulášek, V. Glosíková, A. B. Schulz a kol., Literatura s hvězdou Davidovou : slovníková příručka k dějinám česko-židovských a česko-židovsko-německých literárních vztahů 19. a 20. století (1998), obr. příl. s. xi

Na samém sklonku života roku 1945 v Beverly Hills

Na samém sklonku života roku 1945 v Beverly Hills

Repro B. B. Fischer, Sie schrieben mir: oder was aus meinem Poesiealbum wurde (1982), obr. příl.

Repro Sudetendeutsche Anthologie : Lyrik (1930), s. 305

Podle tohoto záznamu pražské židovské matriky se tu narodil dne 10. září roku 1890 v domě čp. 1043/II. a týden nato po obřízce dostal i jméno Franz Viktor Werfel (příjmení je obdobou českého "Vrhel") - otec dítěte Rudolf Werfel je v záznamu uveden jako mladoboleslavský továrník a syn Nathana Werfela a jeho ženy Amalie, roz. Elbogenové, chlapcova matka Albine byla pak dcerou Bernharda Kussiho a jeho ženy Franzisky, roz. Feigové - kmotrem novorozencovým se stal Simon Berthauer, obřízku provedl Dr. Wilhelm Pollak, porodní bábou byla Mathilde Bohmová

Repro Národní archiv, fond Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (Archivní VadeMeCum)

Sté narozeniny Werfelova dědečka z matčiny strany Bernarda Kussiho, majitele mlýnů, slavené rodinou v Plzni (prý poslal blahopřání i T. G. Masaryk) roku 1932 krátce před oslavencovým skonem a uložením do hrobu na plzeňském ústředním hřbitově, kde je pochován i Karel Klostermann

Sté narozeniny Werfelova dědečka z matčiny strany Bernarda Kussiho, majitele mlýnů, slavené rodinou v Plzni (prý poslal blahopřání i T. G. Masaryk) roku 1932 krátce před oslavencovým skonem a uložením do hrobu na plzeňském ústředním hřbitově, kde je pochován i Karel Klostermann

Repro P. S. Jungk, Franz Werfel : příběh života (1997), obr. příl.

Dědečkovo parte (narodil se v Krašovicích nebo v Žihli /Scheles/, kde měl mlýn)

Dědečkovo parte (narodil se v Krašovicích nebo v Žihli /Scheles/, kde měl mlýn)

Repro Prager Tagblatt, 19. 7. 1932, s. 15 (ANNO - AustriaN Newspapers Online)

Z pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství lze vyčíst i rok jeho narození v rodině Rudolfa a Albine Werfelových, jimž v Praze patřila továrna na rukavice

Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 686, obraz 528
(Národní archiv - Digitalizované fondy a sbírky)

Plakát k vídeňskému uvedení hry Říše Boží v Čechách z prosince roku 1930

Repro Franz Werfel zwischen Prag und Wien (1990), s. 75

Vyznání Pavla Eisnera o Werfelově poezii ze stránek sborníku Co číst z literatur germánských (1935)

Repro Co číst z literatur germánských (1935), s. 182-185

A ještě jednou Pavel Eisner s připomínkou českého "zbožnění" v díle Werfelově i Ebner-Eschenbachové

A ještě jednou Pavel Eisner s připomínkou českého "zbožnění" v díle Werfelově i Ebner-Eschenbachové

Repro Co číst z literatur germánských (1935), s. 156-157

Jeho cesta z Francie přes Pyreneje do Španělska, odkud na podzim 1940 odplul do USA

Jeho cesta z Francie přes Pyreneje do Španělska, odkud na podzim 1940 odplul do USA

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 2015, č. 45, s. 7

Čestný hrob na vídeňském ústředním hřbitově - návrh náhrobku Anna Mahlerová (1904-1988), dcera Gustava Mahlera a Almy Mahlerové-Werfelové

Čestný hrob na vídeňském ústředním hřbitově - návrh náhrobku Anna Mahlerová (1904-1988), dcera Gustava Mahlera a Almy Mahlerové-Werfelové

Repro Wikipedia, foto Rüdiger Wölk

Santa Barbara, Zyrill Fischer a historie vzniku divadelní hry Jacobowski a plukovník na jedné straně Werfelova životopisu od P. S. Jungka

Santa Barbara, Zyrill Fischer a historie vzniku divadelní hry Jacobowski a plukovník na jedné straně Werfelova životopisu od P. S. Jungka

Repro P. S. Jungk, Franz Werfel : příběh života (1997), s. 296

Takto zhudebnil jeho verše Alois Ernst Milz ve svém sborníku písní ke "chvále domova"Takto zhudebnil jeho verše Alois Ernst Milz ve svém sborníku písní ke "chvále domova"

Takto zhudebnil jeho verše Alois Ernst Milz ve svém sborníku písní ke "chvále domova"

Repro A. E. Milz, Loblied der Heimat (1987), obálka a s. 40

Obálka českého překladu jeho hry "Kozlí zpěv" (Fr. Švejda, Praha, 1923), jejímž obsahem je přeměna člověka, narozeného v podobě hrůzného polozvířete, v bytost, která proměňuje jednotlivé duše a stává se pro ně bohem, vedoucím je do vzpoury proti vládnoucí třídě

Obálka českého překladu jeho hry "Kozlí zpěv" (Fr. Švejda, Praha, 1923), jejímž obsahem je přeměna člověka, narozeného v podobě hrůzného polozvířete, v bytost, která proměňuje jednotlivé duše a stává se pro ně bohem, vedoucím je do vzpoury proti vládnoucí třídě

Repro J. Ludvová, Až k hořkému konci : pražské německé divadlo 1845-1945 (2012), obr. příl.

Úryvek z českého překladu jeho básně, kterou otiskl Židovský kalendář na rok 5698, (tj. 1937-1938)

Úryvek z českého překladu jeho básně, kterou otiskl Židovský kalendář na rok 5698, (tj. 1937-1938)

Repro A. Mikulášek, V. Glosíková, A. B. Schulz a kol., Literatura s hvězdou Davidovou : slovníková příručka k dějinám česko-židovských a česko-židovsko-německých literárních vztahů 19. a 20. století (1998), obr. příl. s. xliii (Židovský kalndář na rok 5698, 1937-1938, s. 58)

Obálka (1996) výboru z jeho básní, který sám sestavil, s použitím obrazu Paula Kleea v proslulé paperbackové edici Fischer Taschenbücher, v níž je i báseň z naší textové ukázky

Obálka (1996) výboru z jeho básní, který sám sestavil, s použitím obrazu Paula Kleea v proslulé paperbackové edici Fischer Taschenbücher, v níž je i báseň z naší textové ukázky

Německá poštovní známka k 50. výročí jeho úmrtí

Německá poštovní známka k 50. výročí jeho úmrtí

Repro Wikipedia

Pamětní deska na jeho rodném domě v pražské Havlíčkově ulici čp. 11 z roku 1990 je dílem Ladislava Janoucha

Pamětní deska na jeho rodném domě v pražské Havlíčkově ulici čp. 11 z roku 1990 je dílem Ladislava Janoucha

Repro Wikipedia

Plakát ke scénickému pásmu především z Werfelovy poezie v Jihočeské vědecké knihovně v únoru roku 2020

Plakát ke scénickému pásmu především z Werfelovy poezie v Jihočeské vědecké knihovně v únoru roku 2020

Repro archív Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist